Tiskové zprávy
Ekologický právní servis: Inspekce životního prostředí chce dát šéfům parku pokutu za kácení u Ptačího potoka
Nové vedení národního parku na Šumavě kácelo vzácné lesy u Ptačího potoka – v místech, která v létě před dřevorubci hájily stovky lidí – v rozporu se zákonem a Česká inspekce životního prostředí mu za to chce dát pokutu. Dramatický zvrat vyplývá z dopisu, který Hnutí DUHA od inspektorů obdrželo [1].
V řízení o uložení pokuty bude nyní ČIŽP zkoumat rozsah poškození vzácné přírody na Ptačím potoce. Správa parku může dostat pokutu až ve výši dvou milionů korun.
Stanovisko inspekce potvrdilo argumenty Hnutí DUHA a Ekologického právního servisu. Současné vedení národního parku nemělo k vykácení tisícovek stromů speciální povolení. Svým počínáním porušilo zákon a drasticky poničilo vzácný horský les, který je mimo jiné domovem vzácného tetřeva hlušce.
Lidé, kteří bránili stromy před kácením, změřili pomocí GPS, že dřevorubci u Ptačího potoka poškodili celkem přes 32 hektarů lesa [2]. Sama inspekce v dopise uvedla, že některé z vykácených ploch jsou větší než pět hektarů.
Ředitel Stráský místo zastavení nelegálního kácení poslal proti lidem, kteří mu bránili, policejní jednotky, jejichž zásah přišel daňové poplatníky na více než milion korun [3]. Nyní je i postupem České inspekce životního prostředí potvrzeno, že účastníci blokády byli v právu, když se svou přítomností snažili zabránit nelegálnímu kácení a fakticky suplovali kontrolní roli státu.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Je to dramatický zvrat. Inspekce potvrdila, že kácení vzácných lesů na Ptačím potoce bylo po celou dobu ilegální. Budeme pečlivě sledovat, jestli někdo na inspektory nedělá politický nátlak během řízení o udělení pokuty.“
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA sdělil:
„Ředitel parku Jan Stráský a jeho náměstek Jiří Mánek celé léto bez ostychu balamutili veřejnost, že devastace lesa na Ptačím potoce je schválená a v pořádku. Přitom byla ilegální. Měli by se omluvit všem lidem, kteří bránili vzácnou šumavskou přírodu a na které posílali policii.“
Právnička EPS Markéta Cooiman řekla:
„Postup České inspekce životního prostředí jednoznačně vítáme, je to ostatně poprvé, co některý ze státních orgánů uznal vážná pochybení při kácení v národním parku Šumava. Věříme, že celá záležitost bude inspekcí řádně a transparentně prošetřena. Zásah inspekce bohužel přichází až ve chvíli, když již byli na vzácném šumavském lese způsobeny nevratné škody. I přesto je zcela žádoucí a mělo by být v právním státě standardem, aby za takovéto porušení zákona a znehodnocení přírody nesly kompetentní osoby odpovědnost.“
Poznámky:
[1] ČIŽP v dopise mimo jiné uvedla:
„ČIŽP uzavřela kontrolu v předmětné lokalitě se závěrem, že zahájí správní řízení podle ust. § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny, v jehož průběhu bude posouzen rozsah a významnost změn ve struktuře a funkci ekosystémů v předmětné lokalitě a také významnost změn biotopu tetřeva hlušce.“
Podle dotyčného § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny přitom:
„2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že…n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu“.
V řízení o uložení pokuty bude nyní ČIŽP zkoumat rozsah poškození vzácné přírody na Ptačím potoce. Správa parku může dostat pokutu až ve výši dvou milionů korun.
Stanovisko inspekce potvrdilo argumenty Hnutí DUHA a Ekologického právního servisu. Současné vedení národního parku nemělo k vykácení tisícovek stromů speciální povolení. Svým počínáním porušilo zákon a drasticky poničilo vzácný horský les, který je mimo jiné domovem vzácného tetřeva hlušce.
Lidé, kteří bránili stromy před kácením, změřili pomocí GPS, že dřevorubci u Ptačího potoka poškodili celkem přes 32 hektarů lesa [2]. Sama inspekce v dopise uvedla, že některé z vykácených ploch jsou větší než pět hektarů.
Ředitel Stráský místo zastavení nelegálního kácení poslal proti lidem, kteří mu bránili, policejní jednotky, jejichž zásah přišel daňové poplatníky na více než milion korun [3]. Nyní je i postupem České inspekce životního prostředí potvrzeno, že účastníci blokády byli v právu, když se svou přítomností snažili zabránit nelegálnímu kácení a fakticky suplovali kontrolní roli státu.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Je to dramatický zvrat. Inspekce potvrdila, že kácení vzácných lesů na Ptačím potoce bylo po celou dobu ilegální. Budeme pečlivě sledovat, jestli někdo na inspektory nedělá politický nátlak během řízení o udělení pokuty.“
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA sdělil:
„Ředitel parku Jan Stráský a jeho náměstek Jiří Mánek celé léto bez ostychu balamutili veřejnost, že devastace lesa na Ptačím potoce je schválená a v pořádku. Přitom byla ilegální. Měli by se omluvit všem lidem, kteří bránili vzácnou šumavskou přírodu a na které posílali policii.“
Právnička EPS Markéta Cooiman řekla:
„Postup České inspekce životního prostředí jednoznačně vítáme, je to ostatně poprvé, co některý ze státních orgánů uznal vážná pochybení při kácení v národním parku Šumava. Věříme, že celá záležitost bude inspekcí řádně a transparentně prošetřena. Zásah inspekce bohužel přichází až ve chvíli, když již byli na vzácném šumavském lese způsobeny nevratné škody. I přesto je zcela žádoucí a mělo by být v právním státě standardem, aby za takovéto porušení zákona a znehodnocení přírody nesly kompetentní osoby odpovědnost.“
Poznámky:
[1] ČIŽP v dopise mimo jiné uvedla:
„ČIŽP uzavřela kontrolu v předmětné lokalitě se závěrem, že zahájí správní řízení podle ust. § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny, v jehož průběhu bude posouzen rozsah a významnost změn ve struktuře a funkci ekosystémů v předmětné lokalitě a také významnost změn biotopu tetřeva hlušce.“
Podle dotyčného § 88 odst. 2 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny přitom:
„2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že…n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu“.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk