Tiskové zprávy
Iuridicum Remedium, z. s.: IuRe v kampani varuje před biometrickým dohledem. O automatické rozpoznávání tváří aktuálně usiluje vnitro
Ministerstvo vnitra zareagovalo na nová pravidla pro fungování kamerových systémů s využíváním funkce rozpoznávání tváří, která jsou součástí čerstvého Nařízení o umělé inteligenci (tzv. AI Act). Předložilo návrh, jehož cílem je legalizovat problematický systém biometrického sledování, který je dnes provozován na Letišti Václava Havla a který by měl být v budoucnu rozšířen i na další česká mezinárodní letiště. Návrh není v souladu s evropský právem, přesto prošel připomínkovým řízením a již ve středu 11. září 2024 ho bude projednávat vláda.
„Ačkoli se návrh ministerstva ohání tím, že jeho cílem je českou právní úpravu v této věci přizpůsobit Nařízení o umělé inteligenci, jde spíše o snahu vytvořit legislativní základ biometrickému kamerovému systému, který je na letišti provozován již od roku 2018. Místo aby se tento systém přizpůsobil novým pravidlům, tak ministerstvo ohýbá evropské nařízení, jen aby nemuselo na fungování systému nic zásadně měnit,“ uvedl k novele právník Jan Vobořil ze spolku Iuridicum Remedium (IuRe).
IuRe se využívání biometriky v Česku věnuje dlouhodobě. V uplynulých letech vydala tato nezisková organizace k tématu několik detailních analýz. Jako první také upozornila na systém Digitální podoba osob, v rámci kterého Policie České republiky automatizovaně ztotožňuje neznámé lidi. Slouží ji k tomu databáze dvaceti milionů fotek obličejů z českých občanských průkazů a pasů.
Na aktuálním plánu Ministerstva vnitra kritizuje IuRe zejména fakt, že není v souladu s Nařízením. Podle něj by měly zařazení konkrétních hledaných osob do referenční databáze povolovat soudy. České ministerstvo však počítá s tím, že by soud povolil provoz systému jednou pro vždy a zařazování některých zájmových osob by už provozovala ve své režii policie.
„Ministerstvo zde popírá základní pravidlo Nařízení, že každé použití systému biometrického sledování v reálném čase, který mimochodem spadá do nejrizikovější skupiny nástrojů umělé inteligence, je možné pouze se soudním povolením. Z Nařízení je zcela zřejmé, že použití tohoto systému se připouští pouze po omezený čas v souvislosti s pátráním po konkrétní osobě. Ministerstvo naopak chce systém využívat nepřetržitě,“ upozorňuje Vobořil. „V důvodové zprávě se navíc netají tím, že by mohl být systém do budoucna rozšířen i na jiná místa, než letiště,“ dodává.
Směrem k „čínskému modelu“
IuRe upozorňuje, že s hledáním zájmových osob je spojeno i budování databáze všech těch, jejichž tváře byly na letišti zachyceny. Ty mají být ukládány po dobu 90 dnů v podobě biometrických charakteristik tváří, které lze zpětně dohledávat. Oproti stávajícímu stavu se tak doba uchovávání prodlouží třikrát. Toto prodloužení nebo vůbec důvod, proč mají být takto dlouho data uchovávána, přitom návrh nezmiňuje.
Přístup ministerstva vadí i Úřadu pro ochranu osobních údajů, které již vyjádřilo obavy, zda návrh nepovede k „čínskému modelu“. Kritikou nešetřila ani vládní zmocněnkyně pro lidská práva nebo vicepremiér pro digitalizaci.
Spolek IuRe proto spouští interaktivní web Česko není čínsko (https://ceskonenicinsko.iure.org/), na kterém seznamuje veřejnost se stavem biometrického dohledu v Česku a zároveň vybírá peníze na legislativní aktivity, které by měly snahy vnitra zarazit.
„Biometrickému dohledu se v Česku jako jediní systematicky věnujeme již několik let. Provedli jsme dvě zevrubné analýzy, nyní naše dosavadní zjištění představujeme veřejnosti formou hravého kvízu,“ přibližuje vznik kampaně PR koordinátor IuRe Hynek Trojánek.
„Název Česko není čínsko jsme zvolili proto, že nyní jako společnost vstupujeme do zásadní fáze, kdy se rozhodne, zda dáme automatizovanému rozpoznávání tváří zelenou, jako se tomu stalo právě v Číně či Rusku. Či zda ho svážeme dostatečně pevnou legislativou tak, aby neohrožovalo demokracii a naše svobody. Na to však potřebujeme pomoc veřejnosti,“ dodává Trojánek.
Kampaň IuRe je časově omezená. Cílem je vybrat desítky tisíc korun na aktuálně nutné právní i technické analýzy a komunikaci aktivit, podpořit činnost organizace v tomto tématu je však možné i dlouhodobě.
„Ačkoli se návrh ministerstva ohání tím, že jeho cílem je českou právní úpravu v této věci přizpůsobit Nařízení o umělé inteligenci, jde spíše o snahu vytvořit legislativní základ biometrickému kamerovému systému, který je na letišti provozován již od roku 2018. Místo aby se tento systém přizpůsobil novým pravidlům, tak ministerstvo ohýbá evropské nařízení, jen aby nemuselo na fungování systému nic zásadně měnit,“ uvedl k novele právník Jan Vobořil ze spolku Iuridicum Remedium (IuRe).
IuRe se využívání biometriky v Česku věnuje dlouhodobě. V uplynulých letech vydala tato nezisková organizace k tématu několik detailních analýz. Jako první také upozornila na systém Digitální podoba osob, v rámci kterého Policie České republiky automatizovaně ztotožňuje neznámé lidi. Slouží ji k tomu databáze dvaceti milionů fotek obličejů z českých občanských průkazů a pasů.
Na aktuálním plánu Ministerstva vnitra kritizuje IuRe zejména fakt, že není v souladu s Nařízením. Podle něj by měly zařazení konkrétních hledaných osob do referenční databáze povolovat soudy. České ministerstvo však počítá s tím, že by soud povolil provoz systému jednou pro vždy a zařazování některých zájmových osob by už provozovala ve své režii policie.
„Ministerstvo zde popírá základní pravidlo Nařízení, že každé použití systému biometrického sledování v reálném čase, který mimochodem spadá do nejrizikovější skupiny nástrojů umělé inteligence, je možné pouze se soudním povolením. Z Nařízení je zcela zřejmé, že použití tohoto systému se připouští pouze po omezený čas v souvislosti s pátráním po konkrétní osobě. Ministerstvo naopak chce systém využívat nepřetržitě,“ upozorňuje Vobořil. „V důvodové zprávě se navíc netají tím, že by mohl být systém do budoucna rozšířen i na jiná místa, než letiště,“ dodává.
Směrem k „čínskému modelu“
IuRe upozorňuje, že s hledáním zájmových osob je spojeno i budování databáze všech těch, jejichž tváře byly na letišti zachyceny. Ty mají být ukládány po dobu 90 dnů v podobě biometrických charakteristik tváří, které lze zpětně dohledávat. Oproti stávajícímu stavu se tak doba uchovávání prodlouží třikrát. Toto prodloužení nebo vůbec důvod, proč mají být takto dlouho data uchovávána, přitom návrh nezmiňuje.
Přístup ministerstva vadí i Úřadu pro ochranu osobních údajů, které již vyjádřilo obavy, zda návrh nepovede k „čínskému modelu“. Kritikou nešetřila ani vládní zmocněnkyně pro lidská práva nebo vicepremiér pro digitalizaci.
Spolek IuRe proto spouští interaktivní web Česko není čínsko (https://ceskonenicinsko.iure.org/), na kterém seznamuje veřejnost se stavem biometrického dohledu v Česku a zároveň vybírá peníze na legislativní aktivity, které by měly snahy vnitra zarazit.
„Biometrickému dohledu se v Česku jako jediní systematicky věnujeme již několik let. Provedli jsme dvě zevrubné analýzy, nyní naše dosavadní zjištění představujeme veřejnosti formou hravého kvízu,“ přibližuje vznik kampaně PR koordinátor IuRe Hynek Trojánek.
„Název Česko není čínsko jsme zvolili proto, že nyní jako společnost vstupujeme do zásadní fáze, kdy se rozhodne, zda dáme automatizovanému rozpoznávání tváří zelenou, jako se tomu stalo právě v Číně či Rusku. Či zda ho svážeme dostatečně pevnou legislativou tak, aby neohrožovalo demokracii a naše svobody. Na to však potřebujeme pomoc veřejnosti,“ dodává Trojánek.
Kampaň IuRe je časově omezená. Cílem je vybrat desítky tisíc korun na aktuálně nutné právní i technické analýzy a komunikaci aktivit, podpořit činnost organizace v tomto tématu je však možné i dlouhodobě.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
