MŽP ČR: Jak ochrana klimatu přispívá k ekonomickému rozvoji?

Budoucí politika v oblasti změn klimatu:
Výhled po roce 2012
Mezinárodní konference, 11.-12. dubna 2007, Praha

12. dubna 2006 se zástupci na vysoké úrovni z nových i starých členských států EU a zástupci Evropské komise setkali v Praze na mezinárodní konferenci o budoucí politice EU v oblasti změn klimatu.

Účastnící debatovali o příležitostech i výzvách, které před Evropskou unii klade budoucí politika EU v oblasti změn klimatu. Účastnící se obecně shodli na tom, že snížení emisí skleníkových plynů nabízí škálu příležitostí k posílení ekonomického rozvoje – zejména ve světě rostoucích cen energií a zvyšujících se výzev v oblasti dodávek energií a energetické bezpečnosti. Mezi přínosy snížené závislosti na fosilních palivech a vyšší energetické účinnosti patří:
• úspory nákladů na paliva;
• snížení závislosti na nestálých cenách fosilních paliv;
• zdravotní přínosy plynoucí z čistší produkce energií a nižších emisí; a
• nové pracovní příležitosti v celé řadě sektorů.

Nové členské státy EU mají všeobecně dobrou pozici ke snižování emisí CO2. Energetická účinnost v mnoha zemích je stále značně nižší než v zemích EU-15. Zvyšování energetické účinnosti výrobních procesů, spotřebičů, zařízení a budov nabízí těmto zemím prostředek jak k úsporám nákladů na energie, tak k ochraně klimatu – za současného posilování spíše než brzdění ekonomického rozvoje.

Současně je zapotřebí dalšího snižování emisí skleníkových plynů za účelem zabránit zvyšování průměrných celosvětových povrchových teplot s potenciálně devastujícími následky jak pro životní prostředí, tak pro ekonomiky i lidská společenství. Ve světě rostoucích emisí se budou pravděpodobně zvyšovat extrémní výkyvy počasí včetně sucha, vln veder a záplav a budou působit závažné ekonomické škody.

K zabránění nejdrsnějším důsledkům klimatických změn existuje široká shoda v tom, že by se mělo zamezit zvýšení celosvětové průměrné teploty o více než 2°C nad pre-industriální úroveň. Tohoto cíle se pravděpodobněji dosáhne, pokud koncentrace skleníkových plynů nepřekročí 440 ppm ekvivalentu CO2. Ke stabilizování koncentrací na této úrovni budou zapotřebí významná celosvětová snížení emisí. Na zasedání Evropské rady v březnu 2007 EU následně schválila pevný nezávislý cíl snížení o nejméně 20 % do roku 2020 (v porovnání s úrovněmi emisí roku 1990). Evropská unie se rovněž dohodla na snížení emisí skleníkových plynů v rozsahu 30 % do roku 2020, pokud ostatní rozvinuté země přijmou podobné závazky. Pro dlouhodobý výhled EU vyzvala ke snížení o 60-80 % do roku 2050.

Jakožto první krok, země EU-15 se zavázaly v rámci Kjótského protokolu snížit své celkové emise skleníkových plynů o 8% pod úrovně roku 1990 do let 2008-2012, prvního závazkového období. Nové členské státy EU nepatří do této skupiny zemí EU-15, ale všechny s výjimkou Malty a Kypru stanovily cíle snížení podle Kjótského protokolu. Zatímco všechny nové členské státy EU až na jeden jsou v současné době na cestě ke splnění svých cílů snížení podle Kjótského protokolu, další snižování bude potřeba za účelem inovování ekonomiky Evropy a snižování globálních koncentrací skleníkových plynů, jak bylo dohodnuto členskými státy EU.

Na tomto pozadí probíhají mezinárodní jednání zaměřená na debaty o dlouhodobých společných krocích řešících klimatické změny po roce 2012 – tedy po roce, v němž vyprší stávající závazky. Budoucí jednání na téma změn klimatu si vyžádají zapojení lidských i technických zdrojů ze všech členských států EU. Zcela zásadní bude zapojení zainteresovaných stran rekrutujících se z okruhu vládních ministerstev a klíčových sektorů podnikání.

Klimatické změny
Emise skleníkových plynů plynoucích z rostoucí spotřeby fosilních paliv významným způsobem ovlivňují klima Země. V 21. století se očekává, že celosvětové průměrné povrchové teploty se zvýší o 1,8–4,0°C nad úrovně roku 1990 v důsledku minulých a budoucích emisí, a všechny modely naznačují, že lidská činnost hraje významnou roli ve zvýšeních teplot, k nimž již došlo koncem 20. století. Toto zvýšení teplot má potenciálně velmi drsné následky pro životní prostředí a ekonomiky členských států EU, zejména prostřednictvím dopadů častějších a intenzivnějších extrémních klimatických jevů, stoupající hladiny moří a úbytku biodiverzity.

Organizace konference
Mezinárodní konferenci “Budoucí politika v oblasti změn klimatu: Výhled po roce 2012” organizuje Ecologic - Institut pro mezinárodní a evropskou politiku v oblasti životního prostředí (Berlín) – ve spolupráci se sítí partnerů ze starých i nových členských států EU.

Tiskovou konferenci provázející tuto konferenci umožnila podpora ze strany Ministerstva životního prostředí ČR. V případě zájmu o další informace o konferenci prosím kontaktujte Dr. Nilse Meyer-Ohlendorfa, staršího člena Ecologic (0049-30-86880117) nebo se obraťte na internetové stránky konference: http://www.ecologic-events.de/climate2012/prague/index.htm.