Tiskové zprávy
MŽP ČR: Jak se v Národním parku České Švýcarsko předchází vzniku požárů? Mohlo odklizení kůrovcového dřeva ovlivnit požár?
Ani budovaná protipožární prevence, ani odklizení kůrovcového dříví není ochranou před ničivými požáry. Národní park České Švýcarsko se letitě aktivně věnuje protipožární prevenci. Před třemi lety Správa Národního parku České Švýcarsko mimo jiné zabezpečila část území proti šíření požárů vykácením bezpečnostních čtyřicet metrů širokých pásů. Šířícímu se ohni nenapomáhá ležící kůrovcové dříví, jak bývá laicky interpretováno, ale lesní hrabanka a propojené koruny stromů.
Správa NP České Švýcarsko (příslušná k hospodaření s lesním majetkem v národním parku) diskutovala v předchozích letech s hasičským záchranným sborem (HZS) zejména preventivní opatření proti požárům, jejich následné zavedení HZS vyhodnotil jako dostatečné.
Preventivní opatření proti požárům
* Správa NP má zpracovaný krizový plán.
* Ve spolupráci s HZS a integrovaným záchranným systémem zavedla do praxe tzv. požární mapu a síť „bodů záchrany“.
* Správa NP v rizikových měsících (podle povětrnostní situace) přijímá preventivní opatření ve smyslu častějších terénních dohledů (protipožární hlídky) a případného omezování vstupu veřejnosti do národního parku včetně informační kampaně přes média, web a informace v terénu.
Správa NP České Švýcarsko nechala na konci roku 2019 vykácet bezpečnostní pásy podél silnice z Hřenska do místní části Mezní Louky, svědčí o aktivním přístupu v rámci prevence v této oblasti. Po obou stranách vznikl bezpečnostní pruh o šířce 40 metrů. Bohužel ani takové opatření oheň nezastavilo.
Šířícímu se ohni napomáhá lesní hrabanka a propojené koruny stromů
Pohyb pozemní techniky v oblasti zasažené požárem omezuje velmi náročný, většinou nepřístupný terén, ne k zetlení ponechané původně kůrovcové dříví. K jeho vlivu na šíření požáru je třeba vyhodnotit následující argumenty:
I kdyby bylo za obrovských ekonomických nákladů, za velmi rizikových těžebních činností, za neoddiskutovatelných ekologických škod a k tomu při porušení národní i evropské legislativy, byla část uschlé dřevní hmoty z terénu odstraněna, stejně by v něm zůstala suchá lesní hrabanka. Lesní hrabanka je vrstva půdy vzniklá opadáním jehličnatých stromů. Právě po ní a kvůli ní se lesní požáry rychleji šíří.
Šíření požáru ovlivňuje i fakt, že na území Národního parku České Švýcarsko jsou stále přítomny i zapojené dospělé porosty živých stromů. Kvůli nim dochází za příhodných podmínek, jakými jsou dlouhotrvající sucho, vysoké teploty a silný vítr, ke korunovému požáru a jeho rychlému šíření.
Připomeňme, že národní parky pečují o lesní ekosystémy v souladu s platnou národní a evropskou legislativou. Většina území NP České Švýcarsko je součástí území NATURA 2000. Od roku 2017 je platná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která mimo jiné nastavuje pravidla pro tzv. zonaci ve všech národních parcích České republiky.
Správa NP České Švýcarsko (příslušná k hospodaření s lesním majetkem v národním parku) diskutovala v předchozích letech s hasičským záchranným sborem (HZS) zejména preventivní opatření proti požárům, jejich následné zavedení HZS vyhodnotil jako dostatečné.
Preventivní opatření proti požárům
* Správa NP má zpracovaný krizový plán.
* Ve spolupráci s HZS a integrovaným záchranným systémem zavedla do praxe tzv. požární mapu a síť „bodů záchrany“.
* Správa NP v rizikových měsících (podle povětrnostní situace) přijímá preventivní opatření ve smyslu častějších terénních dohledů (protipožární hlídky) a případného omezování vstupu veřejnosti do národního parku včetně informační kampaně přes média, web a informace v terénu.
Správa NP České Švýcarsko nechala na konci roku 2019 vykácet bezpečnostní pásy podél silnice z Hřenska do místní části Mezní Louky, svědčí o aktivním přístupu v rámci prevence v této oblasti. Po obou stranách vznikl bezpečnostní pruh o šířce 40 metrů. Bohužel ani takové opatření oheň nezastavilo.
Šířícímu se ohni napomáhá lesní hrabanka a propojené koruny stromů
Pohyb pozemní techniky v oblasti zasažené požárem omezuje velmi náročný, většinou nepřístupný terén, ne k zetlení ponechané původně kůrovcové dříví. K jeho vlivu na šíření požáru je třeba vyhodnotit následující argumenty:
I kdyby bylo za obrovských ekonomických nákladů, za velmi rizikových těžebních činností, za neoddiskutovatelných ekologických škod a k tomu při porušení národní i evropské legislativy, byla část uschlé dřevní hmoty z terénu odstraněna, stejně by v něm zůstala suchá lesní hrabanka. Lesní hrabanka je vrstva půdy vzniklá opadáním jehličnatých stromů. Právě po ní a kvůli ní se lesní požáry rychleji šíří.
Šíření požáru ovlivňuje i fakt, že na území Národního parku České Švýcarsko jsou stále přítomny i zapojené dospělé porosty živých stromů. Kvůli nim dochází za příhodných podmínek, jakými jsou dlouhotrvající sucho, vysoké teploty a silný vítr, ke korunovému požáru a jeho rychlému šíření.
Připomeňme, že národní parky pečují o lesní ekosystémy v souladu s platnou národní a evropskou legislativou. Většina území NP České Švýcarsko je součástí území NATURA 2000. Od roku 2017 je platná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která mimo jiné nastavuje pravidla pro tzv. zonaci ve všech národních parcích České republiky.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk