Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Jak to žije na šumavském Měsíci?
O vrcholu Poledníku se poslední měsíc hodně mluví díky kampani Jihočeského kraje. Byl prvním příkladem „mrtvé, měsíční krajiny" v rámci této kampaně.
Dovolte nám, abychom vám tuto měsíční krajinu představili v čerstvých číslech, která přinesl podrobný monitoring vybraných ploch:
1. Zdejší les podlehl zčásti orkánu Kyrill v roce 2007 a následné kůrovcové gradaci, která měla svůj vrchol v letech 2009-2010. Na náhorní planině kolem věže v nadmořských výškách nad 1250 m přežilo opravdu jen málo vzrostlých smrků.
2. Ale roste tady nový smrkový les, který nikdo nesázel. Průměrná hustota všech malých stromků v omlazujícím se lese je 1750 ks/ha (pohybuje se od 400 do 3840 ks/ha). Přitom hustota mladých smrků je 1040 ks/ha, ale není všude stejná, zmlazení tvoří shluky, takže se hustota mladých smrků pohybuje od 80 ks/ha do 2300 ks/ha. Je jich tady více než smrků, které odumřely před 10 lety. Těch rostlo kolem 500 na hektaru, a také nebyla jejich hustota všude stejná.
3. Vedle smrků tady rostou především jeřáby, přimíšené jsou břízy, jednotlivě i malé osiky. Nejvíce je mladých jeřábů - průměrně 672 ks/ha (hustota jeřábů se pohybuje od 160 ks/ha do 1760 ks/ha).
4. Máte-li obavu o to, jestli zde vznikne stejnověký smrkový les, vězte, že sám dělá vše proto, aby se tak nestalo. Polovina mladých smrků vyklíčila v pětiletí před Kyrilem, ale jsou mezi nimi i smrky z 90. let, které tvoří čtvrtinu stromů. Každých 5 let přibývá asi 20 smrků na hektar.
5. Místy tady vidíte pokroucené, někdy polámané, ale zelené smrky z podrostu původního lesa. Tyto stromy jsou staré 60 až 100 let. Až bude okolní les dospělý, tyto budou staré přes dvě století.
Jsme tady ve vysoké nadmořské výšce (nad 1250 m) a především v území silně exponovaném vichřicemi, vánicemi a mrazem. Takže celkem logicky les roste pomaleji, než v nižších a chráněných polohách.
Není nad to vše vidět na vlastní oči, tak přijměte pozvání a udělejte si výlet na Poledník. Září je zde kouzelné...
Obrazová dokmuentace na http://www.npsumava.cz/cz/1444/10444/clanek/jak-to-zije-na-sumavskem-mesici/
Dovolte nám, abychom vám tuto měsíční krajinu představili v čerstvých číslech, která přinesl podrobný monitoring vybraných ploch:
1. Zdejší les podlehl zčásti orkánu Kyrill v roce 2007 a následné kůrovcové gradaci, která měla svůj vrchol v letech 2009-2010. Na náhorní planině kolem věže v nadmořských výškách nad 1250 m přežilo opravdu jen málo vzrostlých smrků.
2. Ale roste tady nový smrkový les, který nikdo nesázel. Průměrná hustota všech malých stromků v omlazujícím se lese je 1750 ks/ha (pohybuje se od 400 do 3840 ks/ha). Přitom hustota mladých smrků je 1040 ks/ha, ale není všude stejná, zmlazení tvoří shluky, takže se hustota mladých smrků pohybuje od 80 ks/ha do 2300 ks/ha. Je jich tady více než smrků, které odumřely před 10 lety. Těch rostlo kolem 500 na hektaru, a také nebyla jejich hustota všude stejná.
3. Vedle smrků tady rostou především jeřáby, přimíšené jsou břízy, jednotlivě i malé osiky. Nejvíce je mladých jeřábů - průměrně 672 ks/ha (hustota jeřábů se pohybuje od 160 ks/ha do 1760 ks/ha).
4. Máte-li obavu o to, jestli zde vznikne stejnověký smrkový les, vězte, že sám dělá vše proto, aby se tak nestalo. Polovina mladých smrků vyklíčila v pětiletí před Kyrilem, ale jsou mezi nimi i smrky z 90. let, které tvoří čtvrtinu stromů. Každých 5 let přibývá asi 20 smrků na hektar.
5. Místy tady vidíte pokroucené, někdy polámané, ale zelené smrky z podrostu původního lesa. Tyto stromy jsou staré 60 až 100 let. Až bude okolní les dospělý, tyto budou staré přes dvě století.
Jsme tady ve vysoké nadmořské výšce (nad 1250 m) a především v území silně exponovaném vichřicemi, vánicemi a mrazem. Takže celkem logicky les roste pomaleji, než v nižších a chráněných polohách.
Není nad to vše vidět na vlastní oči, tak přijměte pozvání a udělejte si výlet na Poledník. Září je zde kouzelné...
Obrazová dokmuentace na http://www.npsumava.cz/cz/1444/10444/clanek/jak-to-zije-na-sumavskem-mesici/
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
