Rosa o.p.s.: Je libo bavlnku či umělou hmotu?

Vrcholí přípravy na mezinárodní osvětovou kampaň – Šetrné pleny k dítěti i k životnímu prostředí. Letos poprvé v České republice. Přípravy na mezinárodní kampaň Real Nappy Weak vrcholí v Anglii, Rakousku, na Novém Zélandu, ale též v Číně, Turecku či Jihoafrické republice a také poprvé v České republice!

„Je to dřina, hodně práce, ale nakonec jsme rádi, že jsem Českou republiku přihlásili mezi více jak 30 zemí světa, které se ke kampani připojují. A některé z nich již 15let.“ říká Věra Soukupová z ekoporadny Rosa – koordinátorka celé akce.

Zdánlivě nezajímavé téma, často opomíjené. Jedno z mnoha, které má široké souvislosti zdravotní, sociální, ekologické, ba i politické: dětské pleny. Že by nebyl zájem se nebojí. Množství rodičů, jež se rozhodují pro návrat k opravdovým plenám se stále zvyšuje. Každý týden přichází do poradny několik maminek, aby se mohly na plenky podívat, zeptat se na zkušenosti, poradit se, zjisti jejich výhody i nevýhody. Podporu nacházejí nejen u ekologicky orientovaných organizací a rodičů, ale i u zdravotníků, dul i představitelů obcí.

Týden opravdových plen (TOP) se bude v naší republice konat úplně poprvé. Vypukne ve stejném termínu, jako po celém světě a bude trvat od 11-18.března. Prozatím je zřejmé, že akce se budou konat po celé republice na více jak 20 místech. Přípravy vrcholí, ale stále je možné se připojit! (více viz v příloze o TOPu).

„Našimi osvětovými akcemi, právě tak i TOPem, se snažíme vyvrátit mýty a podložit informace fakty. Stále se traduje velká časová náročnost, nutnost pleny vyvářet, žehlit. Dnes se však moderní pleny vzhledově připomínající kalhoty, ani nežehlí, ani nevyváří. A finančně vycházejí nesrovnatelně lépe než klasické jednotrázovky“ dodává Soukupová. Za hlavní však považuji zdravotní hledisko. „Je toho spousty v čem hrají opravdové pleny prim: prevence správného vývoje kyčlí, snížení rizika opruzenin a různých vyrážek, přehřívání pohlavních orgánů, gynekologické problémy srůstů u dívek atd. Z přírodních materiálů též nemůže dojít k přestupu chemických látek (reziduí) do kůže dítěte“vypočítává dále.

A jakou souvislost mají šetrné pratelné pleny s obecní politikou? Je to poměrně jednoduché – obce mají povinnost snižovat množství komunálního směsného odpadu a zároveň mají zájem o každého nového človíčka ve své obci. Radost z nového života povětšinou s sebou však přináší i 2tuny odpadu – jednorázových plen za přebalovací období. A to je dvojnásobek toho, co vyprodukuje dospělý člověk.
Takže i obcím se vyplatí podpořit rodiče k šetrnějšímu a udržitelnějšímu způsobu života. „Že to funguje v Anglii, Rakousku a ve Francii se asi a v Rakousku se asi nikdo divit nebude. Dobrá zpráva je, že dotované balíčky těchto plen mohou dostat matky už i u nás. Např. v obci Ledenice či v Nových Hradech se do pilotního projektu již zapojili. Nyní čekáme, zda se k těmto zeleným obcím přidá i město Písek“.

Není to návrat na stromy – v Anglii po 15 letech zaznamenávají každoročně zvyšující se podíl rodičů, kteří si, pro své dítě, vybírají právě moderní pratelné pleny. Je to možnost, cesta, a osobní přispění k udržitelnému životu na naší planetě. Je to ukázka toho, že nám není lhostejné, v čem budou jednou naše ratolesti vyrůstat. Pro dítě, pro přírodu i pro naše peněženky.
Z pohledu ekologického představují jednorázovky opravdové zlo – množství odpadu, které nelze jinak než spálit (a potom tento vzduch dýchat) či sládkovat a čekat, zda unikne na skládance nějaký ten methan a zda bude 200let stačit jednorázovkám k rozkladu.... Vysoká je i spotřeba surovin – neobnovitelných zdrojů – určená k jejich výrobě, množství dodané energie k jejich výrobě i vody a její znečištění např. při bělení buničiny ...atd. – zvyšuje ekologickou stopu každého z nás, ale i naší civilizace celkově.

„Buďme vděční za své děti a hýčkejme si je v bavlnce,“ radí na závěr Věra Soukupová.