Tiskové zprávy
ČSOP Vlašim: Jedinečný projekt ochranářů z Vlašimi pomůže motýlům a broukům kolem Vltavy
Prudké svahy nad Vltavou jsou jedním z posledních míst, kde žije kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný. Na jeho záchranu zahájili ochránci z Českého svazu ochránců přírody Vlašim nový projekt Motýli vltavských strání. Na prudkých svazích ltavského kaňonu vyřezávají keře a odstraňují menší stromy, aby prosvětlili porost, některé stromy kroužkují. Vzniklá mozaika mýtinek, lesů a skal je ideálním stanovištěm nejen pro řadu ohrožených motýlů, ale i pro roháče nebo tesaříky.
Kaňon Vltavy je posledním útočištěm kriticky ohroženého motýla okáče bělopásného, který potřebuje k životu světlé lesy a lesostepi, kde roste mateřídouška nebo travina kostřava. Ačkoli dřív byl rozšířen po celém našem území, dnes se vyskytuje už jen na Sedlčansku a na stráních vltavského kaňonu. Živinami chudé stráně, kde se dříve pásly kozy nebo pařeziny, kde lidé brali klest a dřevo jsou dnes cíleně zalesněny nebo zarůstají.
ČSOP Vlašim proto připravil projekt Motýli vltavských strání, při kterém obnoví podmínky pro život okáče bělopásného, modráska rozchodníkového nebo přástevníka kostivalového na deseti místech od Hřiměždic po Krňany. Motýli potřebují k životu hlavně světlo, proto ochránci vyřezávají keře, kácí a kroužkují stromy a ořezávají větve. Vytváří tak mozaiku lesních a nelesních plošek, které motýli využijí jak k rozmnožování, tak jako nášlapné kameny při hledání partnerů k páření i nových stanovišť.
Kroužkování je dříve běžný, ale dnes neobvyklý způsob hospodaření v lese. Při něm se z listnatého stromu odstraní kůra a lýko v kroužku o výšce asi dvaceti centimetrů. Strom tak postupně odumírá, čímž se sníží zastínění, ale kmen zůstává stát. Díky tomu ho mohou ke svému vývoji využít chránění brouci jako je roháč, nosorožík nebo tesaříci. I pro ně je v dnešních hospodářských lesích stále méně příležitostí k životu. Ohrožený hmyz nedokáže žít ani v rozsáhlém monokulturním porostu, ani na kalamitních mýtinách, které vznikají v důsledku napadení smrků kůrovcem.
„Klíčem k ochraně motýlů je navracení rozmanitosti do naší krajiny. Nepaseme sice kozy jako v minulosti, ale vyřezáváním křovin a prosvětlováním lesa vytváříme podobnou mozaiku porostů a světlin. Projekt je jedinečný nejen propojením ochrany teplomilných motýlů a brouků, ale i realizací v náročných terénních podmínkách a prosazením netradičních forem zásahů.“ chrakterizuje projekt Karel Kříž z ČSOP Vlašim.
Po podobném přístupu k ochraně přírody, který kombinuje pozitivní efekty pro několik skupin druhů najednou, odborníci dlouho volají. Projekt tak získal podporu na vědeckých pracovištích i u státních orgánů.
„Projekt ZO ČSOP Vlašim Motýli vltavských strání je rozsahem v naší republice unikátním pokusem o zachování a obnovu řídkých lesů.“ uvedl ve své zprávě doc. Ing. Otto Nakládal, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské Česká zemědělské univerzity."
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. z Entomologického ústavu Akademie věd ve svém stanovisku dodává: „Záměr je ukázkou moderních a efektivních přístupů k ochraně přírody, u nás zatím bohužel vzácně používaných.“
Zájemci se mohou s projektem seznámit na novém webu motyli.csopvlasim.cz a na informačních tabulích přímo na lokalitách. Ochránci plánují také vycházky pro místní obyvatele a turisty.
Kontakty:
Mgr. Ondřej Pašek - projektový manažer
ondrej.pasek@csop.cz
602 665 407
Kaňon Vltavy je posledním útočištěm kriticky ohroženého motýla okáče bělopásného, který potřebuje k životu světlé lesy a lesostepi, kde roste mateřídouška nebo travina kostřava. Ačkoli dřív byl rozšířen po celém našem území, dnes se vyskytuje už jen na Sedlčansku a na stráních vltavského kaňonu. Živinami chudé stráně, kde se dříve pásly kozy nebo pařeziny, kde lidé brali klest a dřevo jsou dnes cíleně zalesněny nebo zarůstají.
ČSOP Vlašim proto připravil projekt Motýli vltavských strání, při kterém obnoví podmínky pro život okáče bělopásného, modráska rozchodníkového nebo přástevníka kostivalového na deseti místech od Hřiměždic po Krňany. Motýli potřebují k životu hlavně světlo, proto ochránci vyřezávají keře, kácí a kroužkují stromy a ořezávají větve. Vytváří tak mozaiku lesních a nelesních plošek, které motýli využijí jak k rozmnožování, tak jako nášlapné kameny při hledání partnerů k páření i nových stanovišť.
Kroužkování je dříve běžný, ale dnes neobvyklý způsob hospodaření v lese. Při něm se z listnatého stromu odstraní kůra a lýko v kroužku o výšce asi dvaceti centimetrů. Strom tak postupně odumírá, čímž se sníží zastínění, ale kmen zůstává stát. Díky tomu ho mohou ke svému vývoji využít chránění brouci jako je roháč, nosorožík nebo tesaříci. I pro ně je v dnešních hospodářských lesích stále méně příležitostí k životu. Ohrožený hmyz nedokáže žít ani v rozsáhlém monokulturním porostu, ani na kalamitních mýtinách, které vznikají v důsledku napadení smrků kůrovcem.
„Klíčem k ochraně motýlů je navracení rozmanitosti do naší krajiny. Nepaseme sice kozy jako v minulosti, ale vyřezáváním křovin a prosvětlováním lesa vytváříme podobnou mozaiku porostů a světlin. Projekt je jedinečný nejen propojením ochrany teplomilných motýlů a brouků, ale i realizací v náročných terénních podmínkách a prosazením netradičních forem zásahů.“ chrakterizuje projekt Karel Kříž z ČSOP Vlašim.
Po podobném přístupu k ochraně přírody, který kombinuje pozitivní efekty pro několik skupin druhů najednou, odborníci dlouho volají. Projekt tak získal podporu na vědeckých pracovištích i u státních orgánů.
„Projekt ZO ČSOP Vlašim Motýli vltavských strání je rozsahem v naší republice unikátním pokusem o zachování a obnovu řídkých lesů.“ uvedl ve své zprávě doc. Ing. Otto Nakládal, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské Česká zemědělské univerzity."
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. z Entomologického ústavu Akademie věd ve svém stanovisku dodává: „Záměr je ukázkou moderních a efektivních přístupů k ochraně přírody, u nás zatím bohužel vzácně používaných.“
Zájemci se mohou s projektem seznámit na novém webu motyli.csopvlasim.cz a na informačních tabulích přímo na lokalitách. Ochránci plánují také vycházky pro místní obyvatele a turisty.
Kontakty:
Mgr. Ondřej Pašek - projektový manažer
ondrej.pasek@csop.cz
602 665 407
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
