Správa KRNAP: Jelení říje

V posledních týdnech se turistům, kteří časně ráno nebo pozdě večer putují po horách, naskýtá jedinečná možnost zaposlouchat se do majestátného jeleního troubení. Jelení říje je v plném proudu.

Od nepaměti bývali jeleni nazýváni zvěří královskou. Jsou to zvířata impozantní. Svým majestátným vzhledem a krásným parožím jsou nekorunovanými králi našich lesů. Nejvíce aktivní jsou za svítání či za soumraku. Právě v této době je nejpravděpodobnější, že v horách uslyšíte z daleka se nesoucí jelení troubení. V podstatě se jedná o zvukový signál označující přítomnost dospělého, rozmnožování schopného samce. I mezi jelením troubením však je rozdíl. Jinak troubí jelen, který hledá říjící – pohlavně dospělou a zdravou – laň. Své troubení má jelen, který říjící laň již našel a hlídá si ji. Zvláštním troubením mezi sebou komunikují i samci navzájem.

Smyslem jelení říje je rozmnožování. Jelen si najde většinou celou skupinu říjících laní, které střeží před případným vetřelcem. Když se na říjišti objeví sok, nejprve soupeří zvukově. Pokud to slabší jelen nevzdá v této fázi, tak následuje jejich demonstrace síly, kdy zaujímají výhružné postoje, hrabou předními běhy, předvádějí své parohy. Nevzdá-li to jeden z nich ani teď, dojde na boj. Při něm může dojít i k smrtelnému úrazu, k vypíchnutí oka či uražení výsady. Vítězný samec „poklade“ nezřídka více samic, které nosí plod až do jara dalšího roku. Tehdy laně kladou zpravidla po jednom kolouchovi.

Mezi povinnosti pracovníků Správy KRNAP patří i péče o jelení zvěř. Právě z důvodu ochrany přírody jsou na území národního parku zřízeny tzv. obůrky, v kterých se zvěř v zimním období koncentruje. Každoročně se takto daří uzavřít v zimě až 95% jelení populace. Snižují se tak škody, které způsobovali okusem a ohryzem na mladých stromech v době, kdy neměli dostatek pastvy. V tuto dobu jim jsou skrze potravu podávány medikamenty, vakcinační a vitaminózní přípravky. Po zbytek roku je významnou činností myslivců Správy KRNAP, co se jelení zvěře týká, její ochrana před lidmi. Právě množství hlučných a neukázněných turistů, kteří nedodržují Návštěvní řád Správy KRNAP, je velkým stresorem pro zvěř. Ta tak postupně přichází o svá klidová místa. I přes den, kdy normálně zalehá, je nucena být v pohybu a z nedostatku klidu pro pastvu okusuje i v letních měsících mladé stromy. Další povinností našich pracovníků jsou tzv. probírkové odstřely, kdy jsou vytipováni a posléze odloveni slabí jedinci.

Není bez zajímavosti, že právě v Krkonoších dochází vzhledem k česko-polské hranici k zajímavé situaci. Za českými říjícími laněmi chodí polští jeleni. Dříve chodili bez ohledu na státní hranice. Dnes, když oba naše státy jsou v Evropské unii, to mají i jeleni jednodušší.