Evropská komise, český text ICEU: Kandidáti v Barceloně vyjádřili své názory

Barcelonskému summitu konanému ve dnech 15. a 16. března se dostalo velkého uznání také díky účasti značného počtu ministrů kandidátských zemí – do té doby nebyli hlavy států a vlád a ministři zahraničních věcí nikdy zváni na pracovní zasedání summitu EU a ministři zahraničních věcí nebyli zváni vůbec.

Kandidátské země vyjadřovaly své uspokojení ze skutečnosti, že se jim pozvání dostalo. „Pro nás jde o skvělou příležitost předložit naše názory a myslím, že jsme ji plně využili,“ prohlásil po zasedání slovenský ministr zahraničních věcí Eduard Kukan. „Naši kolegové ze stávajících členských států de facto říkají, že nás již považují za budoucí členy.... z psychologického hlediska je to rozhodně pro nás velké povzbuzení a pro EU možná jistý závazek, aby s námi počítala.“ Šéf slovenských vyjednavačů Ján Figel po zasedání komentoval: „Vidíme, že předsednictví velmi pokročilo v prosazování dalšího postupu prohlubování a rozšiřování EU a zároveň při realizaci významných úkolů, před kterými unie v současné době stojí. [...]. Mohu jen uvítat skutečnost, že španělské předsednictví také pozvalo kandidátské země, takže jsme se mohli aktivně účastnit vytváření politiky EU v hospodářské a sociální oblasti.“
<p>
„Zvlášť významná je samotná skutečnost, že Bulharsko a ostatní kandidátské země byly pozvány na toto jednání, a dostaly tak možnost vyjádřit své názory o lisabonské strategii... Domnívám se, že by bylo pozitivní stanovit přesný den, týden, měsíc a rok vstupu těch zemí, které nebudou přijaty v první vlně, a poskytnout jim vhodnou hospodářskou pomoc, aby své zpoždění dohnaly,“ uvedl bulharský premiér Simeon Saxe-Coburg Gotha.
<p>
Český premiér Miloš Zeman prohlásil, že tentokrát mohli představitelé kandidátských zemí „říci více než v podobných případech, nebo alespoň ovlivnit něco, co se blíží rozhodovacímu procesu“. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že byl poctěn a překvapen výzvou k přednesení úvodního příspěvku na summitu; důvodem byl státní svátek Maďarska, který připadl právě na ten den. „Španělský předseda vlády poblahopřál maďarským občanům jménem všech předsedů vlád,“ dodal.
<p>
„V procesu evropském integrace představuje barcelonské zasedání Evropské rady významný milník. Podle názoru Litvy je zapojení a přímá účast kandidátských zemí na jednání o klíčových rozhodnutích a politice, které významně ovlivní budoucí podobu unie, velmi pozitivní,“ poznamenal litevský vyjednavač Petras Austrevicius po zasedání.
<p>
Účastníci z kandidátských zemí však také této příležitosti využili k vyjádření vlastních názorů na konkrétní témata. Litevský prezident Valdas Adamkus ve svého příspěvku zdůraznil význam prací prováděných Litvou a Polskem ve spolupráci s dalšími pobaltskými republikami při výstavbě mezinárodních dopravních koridorů, které propojí dva původně oddělené regiony severní a střední Evropy. Potvrdil také, že Litva splní závazky, které přijala v souvislosti s odstavením jaderné elektrárny Ignalina, trval však na tom, že od EU očekává závazek dlouhodobé finanční podpory při odstavování tohoto zdroje.
<p>
Státní tajemník lotyšského ministerstva zahraničních věcí Maris Riekstins na zasedání ministrů zahraničních věcí, které se zabývalo vnější dimenzí lisabonské strategie, prohlásil, že je třeba řešit včlenění rozvinutých a méně rozvinutých zemí do systému mezinárodního obchodu, a potvrdil aktivní podporu ze strany Lotyšska rozhodnutím přijatým na ministerském zasedání WTO v roce 2001 v Dauhá tím, že 49 méně rozvinutým zemím bude poskytnut volný přístup na lotyšský trh. Předpověděl také, že zapojení kandidátských zemí do diskusí o externí dimenzi lisabonské strategie přispěje k úspěchům EU při zajišťování míru a stability ve světě.