Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Kavánovo mistrovské dílo - Kotel v Krkonoších - bylo navráceno zpět do muzea
Kotel v Krkonoších se zpět na svém místě v hale jilemnického zámku. Milovníci regionální historie, znalci výtvarného umění i obdivovatelé díla Františka Kavána se mohou opět těšit pohledem na toto monumentální dílo, které v několika poslední týdnech prošlo rukama restaurátorů.
Obraz Kotel v Krkonoších namaloval uznávaný český krajinář František Kaván jako oponu pro křížlické ochotníky v roce 1895 temperou na plátně. Dílo má (bez rámu) rozměry 220 × 490 cm a váží 350 kg. Přestože my dnes toto dílo obdivujeme a považujeme je za unikátní, zadavatel prací - křížličtí ochotníci - zřejmě mnoho nadšeni z výsledku nebyli. Motiv, který Kaván vybral - krajina s Kotlem - přesně nevystihoval jejich představu, která zřejmě byla spíše figurální. Kavána snad měli přímo obvinit z jeho touhy pochlubit se krajinářským uměním. Důsledkem tohoto sporu je dodnes krásně čitelný vzkaz malíře v pravém dolním rohu obrazu "Ani pro chloubu, ani pro troubu!", který alespoň takto symbolicky odsoudil tamní ochotníky.
Právě v důsledku tohoto sporu zůstalo mistrovské dílo svinuto a uloženo na půdě křížlické hospody, kde bylo zapomenuto. Znovuobjeveno byla až v roce 1956. Od té doby je součástí výzdoby Krkonošského muzea v Jilemnici. Jeho podoba však po desetiletích potemněla a zašla. Díky restaurátorským zásahům se na obraze opět objevilo nádherné Kavánovo světlo. Rozdíl je skutečně markantní.
Restaurování Kavánova obrazu Kotel v Krkonoších je součástí projektu Zvýšení ochrany a zpřístupnění sbírkových fondů Krkonošského muzea - Jilemnice, který podpořila Evropská unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu
Obraz Kotel v Krkonoších namaloval uznávaný český krajinář František Kaván jako oponu pro křížlické ochotníky v roce 1895 temperou na plátně. Dílo má (bez rámu) rozměry 220 × 490 cm a váží 350 kg. Přestože my dnes toto dílo obdivujeme a považujeme je za unikátní, zadavatel prací - křížličtí ochotníci - zřejmě mnoho nadšeni z výsledku nebyli. Motiv, který Kaván vybral - krajina s Kotlem - přesně nevystihoval jejich představu, která zřejmě byla spíše figurální. Kavána snad měli přímo obvinit z jeho touhy pochlubit se krajinářským uměním. Důsledkem tohoto sporu je dodnes krásně čitelný vzkaz malíře v pravém dolním rohu obrazu "Ani pro chloubu, ani pro troubu!", který alespoň takto symbolicky odsoudil tamní ochotníky.
Právě v důsledku tohoto sporu zůstalo mistrovské dílo svinuto a uloženo na půdě křížlické hospody, kde bylo zapomenuto. Znovuobjeveno byla až v roce 1956. Od té doby je součástí výzdoby Krkonošského muzea v Jilemnici. Jeho podoba však po desetiletích potemněla a zašla. Díky restaurátorským zásahům se na obraze opět objevilo nádherné Kavánovo světlo. Rozdíl je skutečně markantní.
Restaurování Kavánova obrazu Kotel v Krkonoších je součástí projektu Zvýšení ochrany a zpřístupnění sbírkových fondů Krkonošského muzea - Jilemnice, který podpořila Evropská unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk