Tiskové zprávy
Compassion in World Farming Česko: Kdo vydělává miliardy díky mýtům o průmyslových velkochovech?
Mezinárodní organizace Compassion in World Farming si posvítila na průmyslové sektory, které profitují z velkochovů bez ohledu na jejich ničivé dopady. Zveřejnila novou zprávu, která vyvrací mýty, na nichž stojí celý globální agrobyznys průmyslových velkochovů. Odhaluje také nadnárodní korporace, jimž plynou miliardové zisky z těchto systémů, které jsou kruté ke zvířatům a zároveň poškozují naše zdraví a ničí planetu.
Zpráva Factory Farming: Who Benefits? How a ruinous system is kept afloat (Průmyslové velkochovy: Kdo z nich má prospěch? Jak se ničivý systém drží nad vodou) vyjmenovává sedm klíčových dodavatelských sektorů, které profitují z intenzivního zemědělství a brání reformám potřebným k přechodu na zemědělství šetrné ke zvířatům, lidskému zdraví i klimatu. Narozdíl od velkých producentů masa, jejichž aktivity jsou dobře známé, unikali tito „dodavatelé zemědělských vstupů“ dosud ve většině případů pozornosti.
Mezi tyto dodavatele patří: výrobci ustájovacích technologií, jako jsou klece a kotce, veterinární farmaceutický sektor, výrobci pesticidů, velcí obchodníci s obilovinami, výrobci krmiv pro zvířata, sektor genetiky zvířat a sektor výroby hnojiv.
Zpráva vyjmenovává a boří hlavní mýty, které používají velcí hráči agrobyznysu, aby vytvořili představu, že průmyslové velkochovy jsou nezbytné, a tím udrželi tento destruktivní průmysl v chodu. Mezi tyto mýty patří:
• Mýtus: „Průmyslové velkochovy jsou nezbytné k uživení lidstva.“
Skutečnost: Vyrábíme mnohem více potravin, než je potřeba k nasycení rostoucí světové populace. Velká část této produkce se však ztratí během zpracování nebo se vyplýtvá. A značné množství sóji a obilovin, jež by mohli jíst lidé, jako je pšenice nebo kukuřice, je zkrmeno hospodářským zvířatům, která je jen velmi neefektivně promění na maso a mléko.
• Mýtus: „Díky průmyslovým velkochovům máme levné jídlo.“
Skutečnost: Maso a mléčné výrobky z velkochovů se sice u pokladny supermarketu zdají být levné, avšak obrovské náklady spojené s destruktivním dopadem velkochovů na lidské zdraví a životní prostředí, včetně degradace půdy a ztráty biodiverzity, nadměrného používání antibiotik, emisí skleníkových plynů a zvýšeného rizika smrtonosných pandemií, nese celá společnost.
• Mýtus: „Zvířata chovaná ve velkochovech, jako jsou prasata a kuřata, mají nízké emise skleníkových plynů.“
Skutečnost: Prasata a kuřata vyprodukují vysoká množství emisí skleníkových plynů, mnohem vyšší než rostlinné potraviny.
Autor zprávy a hlavní politický poradce Compassion in World Farming Peter Stevenson řekl: „Průmyslová živočišná výroba neboli velkochovy ohrožují celosvětovou potravinovou bezpečnost, zásadně poškozují životní prostředí, jsou jednou z hlavních příčin klimatické změny a zároveň největším případem týrání zvířat na planetě.
Je naprosto nepřijatelné, že velcí průmysloví hráči tváří v tvář vědeckým důkazům o destruktivních dopadech velkochovů nejenže tyto důkazy ignorují a nadále kladou zisky na první místo před zvířata, lidi a planetu, ale dokonce aktivně brání snahám o přechod na udržitelné zemědělství, které bude prospěšné všem.
Průmyslové zemědělství musí nést zodpovědnost za veškerou zkázu, kterou způsobuje. Jednoduše nesmíme dopustit, aby hrstka obřích korporací nehorázným způsobem profitovala na úkor zvířat, našeho zdraví a samotné naší planety. Pokud nesnížíme nadměrnou spotřebu masa, ryb, mléka a vajec a nepřejdeme na regenerativní způsob zemědělství, který spolupracuje s přírodou, ohrožujeme tím naši vlastní budoucnost.
Potřebujeme globální dohodu o výživě a zemědělství a transformaci potravinového systému od základů dřív, než bude pozdě. Vyzýváme všechny, kterým záleží na zvířatech a budoucnosti planety, aby podepsali naši petici za Konec velkochovů.“
Čtyři společnosti, které mají z průmyslových velkochovů obrovský prospěch, jsou známé jako společnosti ABCD: Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Louis Dreyfus. Tyto společnosti jsou největšími světovými obchodníky s obilím a dodávají většinu obilovin a sóji používaných jako krmivo pro zvířata ve velkochovech.
Do centra pozornosti se dostaly v roce 2022, kdy vyšlo najevo, že dosahují rekordních zisků v době, kdy stále více lidí čelí hladu kvůli prudkému růstu cen potravin a jejich nedostatku, z velké části v důsledku války na Ukrajině.
Tyto a další společnosti ze sedmi klíčových sektorů mají obrovskou finanční a politickou moc. Pomocí ní ovlivňují tvůrce politik, aby blokovali snahy o reformu zemědělství, jako jsou například změny stanovené v evropské strategii Farm to Fork (Z farmy na vidličku), která je tak zoufale potřebná k tomu, aby bylo zemědělství odolné, udržitelné a šetrné k planetě.
Sektor krmiv pro zvířata zahrnuje společnosti, které nakupují obiloviny a sóju od velkých obchodníků s obilím (jako jsou firmy ABCD) a vytvářejí z nich směsi do krmiv pro zvířata zavřená ve velkochovech. Tento sektor generuje nejvyšší roční tržby ze všech ostatních dodavatelských sektorů, a to více než 400 miliard dolarů ročně.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že používání obilovin jako krmiva pro zvířata může ohrožovat potravinovou bezpečnost, jelikož se tím snižuje množství energie a bílkovin z potravin dostupných pro lidskou spotřebu.
Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) by obiloviny, které se v roce 2050 budou zkrmovat hospodářským zvířatům, mohly uživit více než 3,5 miliardy lidí, pokud by se využily přímo k lidské spotřebě.
Sektor pesticidů a hnojiv má z intenzivního zemědělství také obrovský prospěch. Chemické pesticidy a chemická hnojiva se používají k pěstování 40 % světové produkce obilovin a 76 % světové produkce sóji, které se používají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Sektor genetiky zvířat dodává do velkochovů zvířata vyšlechtěná k rychlejšímu růstu a vyšší produkci masa, mléka a vajec, než by tomu bylo přirozeně. To zvířatům způsobuje bolestivé a vyčerpávající zdravotní problémy a snižuje to jejich welfare. Výrobci klecí a kotců, v nichž jsou zvířata zavřená ve stísněném, holém prostoru, je odsuzují k životu, který nestojí za to žít.
Pro více informací navštivte www.END.IT, kde můžete také podepsat petici za Konec velkochovů.
Zpráva Factory Farming: Who Benefits? How a ruinous system is kept afloat (Průmyslové velkochovy: Kdo z nich má prospěch? Jak se ničivý systém drží nad vodou) vyjmenovává sedm klíčových dodavatelských sektorů, které profitují z intenzivního zemědělství a brání reformám potřebným k přechodu na zemědělství šetrné ke zvířatům, lidskému zdraví i klimatu. Narozdíl od velkých producentů masa, jejichž aktivity jsou dobře známé, unikali tito „dodavatelé zemědělských vstupů“ dosud ve většině případů pozornosti.
Mezi tyto dodavatele patří: výrobci ustájovacích technologií, jako jsou klece a kotce, veterinární farmaceutický sektor, výrobci pesticidů, velcí obchodníci s obilovinami, výrobci krmiv pro zvířata, sektor genetiky zvířat a sektor výroby hnojiv.
Zpráva vyjmenovává a boří hlavní mýty, které používají velcí hráči agrobyznysu, aby vytvořili představu, že průmyslové velkochovy jsou nezbytné, a tím udrželi tento destruktivní průmysl v chodu. Mezi tyto mýty patří:
• Mýtus: „Průmyslové velkochovy jsou nezbytné k uživení lidstva.“
Skutečnost: Vyrábíme mnohem více potravin, než je potřeba k nasycení rostoucí světové populace. Velká část této produkce se však ztratí během zpracování nebo se vyplýtvá. A značné množství sóji a obilovin, jež by mohli jíst lidé, jako je pšenice nebo kukuřice, je zkrmeno hospodářským zvířatům, která je jen velmi neefektivně promění na maso a mléko.
• Mýtus: „Díky průmyslovým velkochovům máme levné jídlo.“
Skutečnost: Maso a mléčné výrobky z velkochovů se sice u pokladny supermarketu zdají být levné, avšak obrovské náklady spojené s destruktivním dopadem velkochovů na lidské zdraví a životní prostředí, včetně degradace půdy a ztráty biodiverzity, nadměrného používání antibiotik, emisí skleníkových plynů a zvýšeného rizika smrtonosných pandemií, nese celá společnost.
• Mýtus: „Zvířata chovaná ve velkochovech, jako jsou prasata a kuřata, mají nízké emise skleníkových plynů.“
Skutečnost: Prasata a kuřata vyprodukují vysoká množství emisí skleníkových plynů, mnohem vyšší než rostlinné potraviny.
Autor zprávy a hlavní politický poradce Compassion in World Farming Peter Stevenson řekl: „Průmyslová živočišná výroba neboli velkochovy ohrožují celosvětovou potravinovou bezpečnost, zásadně poškozují životní prostředí, jsou jednou z hlavních příčin klimatické změny a zároveň největším případem týrání zvířat na planetě.
Je naprosto nepřijatelné, že velcí průmysloví hráči tváří v tvář vědeckým důkazům o destruktivních dopadech velkochovů nejenže tyto důkazy ignorují a nadále kladou zisky na první místo před zvířata, lidi a planetu, ale dokonce aktivně brání snahám o přechod na udržitelné zemědělství, které bude prospěšné všem.
Průmyslové zemědělství musí nést zodpovědnost za veškerou zkázu, kterou způsobuje. Jednoduše nesmíme dopustit, aby hrstka obřích korporací nehorázným způsobem profitovala na úkor zvířat, našeho zdraví a samotné naší planety. Pokud nesnížíme nadměrnou spotřebu masa, ryb, mléka a vajec a nepřejdeme na regenerativní způsob zemědělství, který spolupracuje s přírodou, ohrožujeme tím naši vlastní budoucnost.
Potřebujeme globální dohodu o výživě a zemědělství a transformaci potravinového systému od základů dřív, než bude pozdě. Vyzýváme všechny, kterým záleží na zvířatech a budoucnosti planety, aby podepsali naši petici za Konec velkochovů.“
Čtyři společnosti, které mají z průmyslových velkochovů obrovský prospěch, jsou známé jako společnosti ABCD: Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Louis Dreyfus. Tyto společnosti jsou největšími světovými obchodníky s obilím a dodávají většinu obilovin a sóji používaných jako krmivo pro zvířata ve velkochovech.
Do centra pozornosti se dostaly v roce 2022, kdy vyšlo najevo, že dosahují rekordních zisků v době, kdy stále více lidí čelí hladu kvůli prudkému růstu cen potravin a jejich nedostatku, z velké části v důsledku války na Ukrajině.
Tyto a další společnosti ze sedmi klíčových sektorů mají obrovskou finanční a politickou moc. Pomocí ní ovlivňují tvůrce politik, aby blokovali snahy o reformu zemědělství, jako jsou například změny stanovené v evropské strategii Farm to Fork (Z farmy na vidličku), která je tak zoufale potřebná k tomu, aby bylo zemědělství odolné, udržitelné a šetrné k planetě.
Sektor krmiv pro zvířata zahrnuje společnosti, které nakupují obiloviny a sóju od velkých obchodníků s obilím (jako jsou firmy ABCD) a vytvářejí z nich směsi do krmiv pro zvířata zavřená ve velkochovech. Tento sektor generuje nejvyšší roční tržby ze všech ostatních dodavatelských sektorů, a to více než 400 miliard dolarů ročně.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že používání obilovin jako krmiva pro zvířata může ohrožovat potravinovou bezpečnost, jelikož se tím snižuje množství energie a bílkovin z potravin dostupných pro lidskou spotřebu.
Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) by obiloviny, které se v roce 2050 budou zkrmovat hospodářským zvířatům, mohly uživit více než 3,5 miliardy lidí, pokud by se využily přímo k lidské spotřebě.
Sektor pesticidů a hnojiv má z intenzivního zemědělství také obrovský prospěch. Chemické pesticidy a chemická hnojiva se používají k pěstování 40 % světové produkce obilovin a 76 % světové produkce sóji, které se používají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Sektor genetiky zvířat dodává do velkochovů zvířata vyšlechtěná k rychlejšímu růstu a vyšší produkci masa, mléka a vajec, než by tomu bylo přirozeně. To zvířatům způsobuje bolestivé a vyčerpávající zdravotní problémy a snižuje to jejich welfare. Výrobci klecí a kotců, v nichž jsou zvířata zavřená ve stísněném, holém prostoru, je odsuzují k životu, který nestojí za to žít.
Pro více informací navštivte www.END.IT, kde můžete také podepsat petici za Konec velkochovů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
