Tiskové zprávy
Česká zemědělská univerzita v Praze: Klimatická změna mění vztahy predátorů a kořisti, ukazuje ornitologická studie v prestižním časopise Science
Publikovaná studie se zaměřila na míru predace hnízd bahňáků ve spojitosti s klimatickou změnou. Vědci se tak zabývali časoprostorovými patrnostmi predace hnízd těchto ptáků, tedy stanovením, jak často jsou vejce bahňáků predátory sežrána. „Podařilo se nám získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků v 237 populacích, a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech, včetně Antarktidy. Celkově jsme využili data ze sledování 38 191 hnízd,“ popsal hlavní autor výzkumu, doktor Vojtěch Kubelka z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Hlavním tématem výzkumu se stala tzv. denní míra predace, tedy počet hnízd zlikvidovaných predátory v dané populaci za jeden den. Ukázalo se, že na severní polokouli došlo k zásadním změnám. „Zlom je patrný zejména v mírném pásu, nejvíce je to však zřejmé v Arktidě, kde došlo po roce 2000 až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd,“ uvedl druhý autor studie profesor Miroslav Šálek z Fakulty životního prostředí. V Arktidě bývá v současnosti každoročně sežráno predátory až 70 procent hnízd bahňáků, což je pro tyto ptáky zásadní problém. Oproti tomu na jižní polokouli byly zaznamenány jen drobné změny. „Ukázalo se, že lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability vykazovaly také nejvyšší míru predace,“ vysvětlil profesor Šálek.
Studie tak jako jedna z prvních poukazuje na to, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy v globálním měřítku. Množství bahňáků se celosvětově snižuje, ze 192 druhů, u nichž známe trendy početnosti, populace klesají u 110 druhů (57 %). U pouhých 22 druhů (12 %) populace rostou. „Zjištění jsou to alarmující. Země je křehká planeta s komplexním ekosystémem. Změny ve vztahu predátor-kořist můžou vést ke kaskádovitému efektu s důsledky pro mnoho organismů žijících tisíce kilometrů daleko,“ uzavírá varovným konstatováním další z autorů mezinárodního výzkumu profesor a světově uznávaný ekolog Tamás Székely z University of Bath.
Hlavním tématem výzkumu se stala tzv. denní míra predace, tedy počet hnízd zlikvidovaných predátory v dané populaci za jeden den. Ukázalo se, že na severní polokouli došlo k zásadním změnám. „Zlom je patrný zejména v mírném pásu, nejvíce je to však zřejmé v Arktidě, kde došlo po roce 2000 až ke ztrojnásobení denní míry predace hnízd,“ uvedl druhý autor studie profesor Miroslav Šálek z Fakulty životního prostředí. V Arktidě bývá v současnosti každoročně sežráno predátory až 70 procent hnízd bahňáků, což je pro tyto ptáky zásadní problém. Oproti tomu na jižní polokouli byly zaznamenány jen drobné změny. „Ukázalo se, že lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability vykazovaly také nejvyšší míru predace,“ vysvětlil profesor Šálek.
Studie tak jako jedna z prvních poukazuje na to, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy v globálním měřítku. Množství bahňáků se celosvětově snižuje, ze 192 druhů, u nichž známe trendy početnosti, populace klesají u 110 druhů (57 %). U pouhých 22 druhů (12 %) populace rostou. „Zjištění jsou to alarmující. Země je křehká planeta s komplexním ekosystémem. Změny ve vztahu predátor-kořist můžou vést ke kaskádovitému efektu s důsledky pro mnoho organismů žijících tisíce kilometrů daleko,“ uzavírá varovným konstatováním další z autorů mezinárodního výzkumu profesor a světově uznávaný ekolog Tamás Székely z University of Bath.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk