Organizace pro pomoc uprchlíkům: Klimatičtí uprchlíci tu jsou a budou

Pozornost veřejností a médií si tento týden vysloužilo rozhodnutí Výboru OSN pro lidská práva, který konstatoval, že tzv. klimatičtí uprchlíci, takový pojem právo nezná, nesmí být vráceni do vlasti, pokud by je změna klimatu vystavila krutým a nelidským podmínkám. Komentátoři označují toto rozhodnutí Výboru za přelomové, nicméně je pouze potvrzením absolutního práva každého na život a absolutního zákazu mučení, ponižujícího a nelidského zacházení nebo trestání, které jsou již téměř 70 let pevnou součástí závazného mezinárodního práva lidských práv. Rozhodnutí Výboru je však důležité pro správní orgány a soudy rozhodující o azylu, protože poskytují výklad závazných smluv a můžeme v podstatě tuto argumentaci Výboru ihned začít používat pro žadatele o azyl, kteří odchází také z důvodu neobyvatelnosti určitého území.

Změna klimatu je zjevná a hraje a hlavně bude hrát velmi významnou roli v uprchlické migraci. 300.000 ztracených lidských životů v súdanském Dárfúru se označují za první oběti klimatické války, země subsaharské Afriky trpí dlouhými obdobími sucha následovanými přívalovými dešti, což zásadně redukuje možnosti obživy jejich obyvatel. Oblast Čadského jezera tak nabízí stále méně zdrojů pro pastvu dobytka a stále méně ryb v jezeře. Ozbrojené konflikty o zdroje jsou v této oblasti časté, bídu a hlad místních zneužívají teroristé z Boko Haram, kteří rekrutují snadno nové „bojovníky“ a zabíjejí zoufalé vesničany. A takto by se dalo pokračovat – 1 milión lidí postižených záplavami v Jižním Súdánu z října loňského roku, 250.000 postižených lidí záplavami v Somálsku v listopadu loňského roku, několik desítek obětí požárů v Austrálii, atd. A lidé ze subsaharské Afriky nebo třeba Bangladéše samozřejmě přicházejí žádat o ochranu a jejich azylové důvody jsou zpravidla mixem násilí, bídy a bezpráví, ve kterém ale často nechybí aspekt změny klimatu.

Mezinárodní společenství, OSN, UNHCR, Evropská unie a také třeba Česká republika na tuto realitu budou muset umět zareagovat prakticky i právně. Již nyní platné právo pracuje s pojmem vážná újma, na základě které je možné uvažovat o časově omezené doplňkové nebo dočasné ochraně. Právo na život a zákaz nelidského zacházení musíme v každém jednotlivém případě vždy dodržet. Globální právní odpověď v podobě nové mezinárodní smlouvy zatím nemáme, ale globální praktickou odpověď nabízí již nyní Globální kompakt o uprchlících, který stanoví rámce společné reakce na velké uprchlické situace. Globální kompakt o uprchlících aktivuje na dobrovolné bázi široké spektrum aktérů, globální fórum a platformy podpory v rámci Kompaktu hledají již nyní strategická a praktická řešení na uprchlické výzvy včetně migrace klimatické. Nástroj Kompaktu v podobě tzv. Comprehensive Refugee Response Framework, česky asi „úplný rámec pro reakci“, tj. zapojení celého spektra aktérů do reakce na konkrétní krizi, byl již s úspěchem použit v 15 zemích světa a Česko by v této iniciativě mohlo hrát klidně silnou roli. Globální kompakt o uprchlících totiž Česká republika přijala také (Babišův PR tým téma kompaktu objevil a „potopil“ až u druhého kompaktu – Globálního kompaktu o migraci, přestože oba jsou nezávazné a v podstatě o spolupráci) a nic nám nebrání iniciativu na tomto poli ukázat. Ostatně Češi mnohokrát dokázali, že na přírodní a humanitární katastrofy, klidně na druhém konci světa, umí zareagovat velmi dobře.

A asi nám nic jiného, než toto palčivé téma řešit, ani nezbývá. Na světě se nyní nachází více než 70 miliónů uprchlíků a vnitřně přesídlených osob. „Klimatických“ uprchlíků je podle Displacement Monitoring Center cca 20 miliónů každý rok, většina se nachází v blízkosti katastrofy a snaží se pak vrátit do své domoviny. A OSN očekává, že do roku 2050 bude na světě žít 200 miliónů klimatických uprchlíků.