Česká pirátská strana: Komentář Dany Balcarové: Ochrana přírody je stále mou prioritou, činnost výboru se nezastavila

Výbor pro životní prostředí ani přes nouzový stav nepřerušil svou činnost. Kromě legislativního procesu, do kterého spadá projednání horního zákona a vodního zákona, se Výbor životního prostředí zabýval financováním národních parků ČR a kauzou prodloužení těžby v polském dolu Turów. A také odstrašujícím případem právě probíhající „opravy“ koryta Srbického potoka na Domažlicku, na který mě upozornili zemědělci hospodařící na okolních pozemcích.

Poslední zmíněný případ souvisí s aktuálně projednávaným vodním zákonem, ke kterému podám dva pozměňovací návrhy. První z nich se týká ochranných pásem vodních zdrojů. Jak vyplynulo i ze semináře „Cena, kvalita a dostupnost pitné vody“, který organizoval výbor v únoru pod mou záštitou, je v současné chvíli ochrana vodních zdrojů naprosto nedostatečná. Cílem návrhu bude nastavení jasných a nezpochybnitelných zásad k ochraně zdrojů vody formou ochranných pásem.

Druhý pozměňovací návrh se bude týkat povinnosti správce toku a vlastníků staveb na toku tyto stavby za každou cenu udržovat ve stavu podle původní dokumentace, a to i v případě, že je to v naprostém rozporu se současnými znalostmi o nutnosti zpomalení odtoku vody z krajiny, zvýšení její zádrže a ochraně biodiverzity. Cílem mého návrhu bude najít jasnou hranici mezi nutnou údržbou smysluplných staveb, a naopak nesmyslným lpěním na údržbě v minulosti brutálně zregulovaných koryt. Ty se v mezičase stihly pomocí přírodních procesů samy a zadarmo zrevitalizovat a začaly opět plnit v krajině svou funkci.

Vítám, že se dnes na Výboru pro životní prostředí podařilo schválit pozměňovací návrh, který zanáší do územního plánování na základě doporučení vodoprávních úřadů opatření na zadržování vody v krajině a protipovodňovou ochranu.

Dalším bodem, který jsme dnes na výboru projednali, byla novela horního zákona. V navrženém znění se podařilo prosadit zrušení moratoria a zvyšování poplatků z vytěženého nerostu. Dále bylo schváleno, že do poloviny roku 2022 musí mít těžaři uhlí shromážděny všechny prostředky na speciálním vázaném účtu , které zatím mají mít na rekultivace a sanace po těžbě. Cílem novely je mimo jiné i to, aby těžaři zajistili prostředky také na technickou likvidaci dolů. Velice by pomohlo, kdyby se podařilo prosadit, že peníze z těžebních poplatků půjdou více do regionů zasaženým těžbou.

Jako třetí bod programu výbor projednal kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zabýval hospodařením národních parků. Národní parky dle NKÚ hospodaří s majetkem v hodnotě přes 7 mld. účelně a hospodárně. Nejzávažnější zjištění NKÚ se však týká financování parků, jejich činnost je ze státního rozpočtu financována pouze z 32 procent. Více než dvě třetiny provozu správ národních parků jsou hrazeny z prodeje dřeva a evropských projektů, situace je tak dlouhodobě neudržitelná. Vyřešit by ji měly dva chybějící dokumenty: Koncepce vícezdrojového financování péče o přírodu a krajinu a Strategie rozvoje NP, které mělo Ministerstvo životního prostředí předložit již v roce 2011. Zástupce MŽP na jednání slíbil jejich dopracování během letošního jara. Ještě důležitější pak bude jejich co možná nejrychlejší implementace tak, aby nebyla ochromena akceschopnost správ NP. Posledním důležitým zjištěním NKÚ byl legislativní nesoulad týkající se výkupu pozemků na území NP. Při prodeji soukromého pozemku na území NP má mít stát předkupní právo, bohužel lze toto obejít a pozemek prodat jinému soukromému subjektu. Takovým prodejem trpí zejména NP Krkonoše, kde bylo tímto způsobem mezi lety 2016 a 2018 prodáno více než 500 pozemků.

Na dnešní program se dostala i kauza polského dolu Turów. Polsko v neveřejném řízení povolilo další těžbu, o parametrech prodloužení těžby nemá nikdo žádné informace. ČR přesné vlivy na své občany a území v tuto chvíli vůbec nezná. Takový postup Polska je v zásadním rozporu s právem a hrozí neodvratitelné škody na našem životním prostředí i právech našich občanů. Těžba má totiž začít již 1. května 2020, tedy přesně za měsíc. V případě zahájení těžby již nebude možné ji následně zrušit! Mým cílem bylo přijmout usnesení o podání žaloby vůči Polské republice, ta by mohla zahájení těžby oddálit, bohužel výbor toto usnesení svým hlasováním odmítl. Kolegové z výboru se shodli, že je nyní nedostatek podkladů a projednávání bodu bylo přerušeno až do další schůze. Obávám se, že pak už bude pozdě.