Tiskové zprávy
Evropská komise: Komise předložila plán, jak by se Evropa měla do roku 2050 stát konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomikou
8. března 2011 | Evropská komise
Evropská komise dnes přijala plán přeměny Evropské unie na konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Tento plán popisuje způsob, jak s přiměřenými náklady dosáhnout cíle EU, tj. snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.
Na základě analýzy přínosů a nákladů ukazuje tento plán cestu pro politiku v jednotlivých odvětvích, nízkouhlíkové strategie na celostátní a regionální úrovni a dlouhodobé investice. EU musí ihned začít pracovat na dlouhodobých strategiích a zmíněný plán obsahuje pokyny, jak tohoto přechodu dosáhnout co nejefektivněji z hlediska nákladů. Evropská komise se chopila této iniciativy také proto, že vedoucí role v celosvětovém přechodu k nízkouhlíkové ekonomice účinně využívající zdroje bude pro EU znamenat velký přínos.
„Přechod ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice musíme zahájit nyní. Čím déle budeme otálet, tím vyšší budou náklady,“ uvedla komisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaardová. „Jelikož ceny ropy stále stoupají, platí Evropa každý rok více a více za energie a je stále zranitelnější vůči výkyvům cen. Vyplatí se tedy zahájit přechod již nyní. Dobrá zpráva je, že nemusíme čekat na technologické objevy. Nízkouhlíková ekonomika může být založena na dalším rozvoji již existujících a osvědčených technologií. Na tomto přechodu se musí podílet všechna hospodářská odvětví, včetně zemědělství, stavebnictví a dopravy. Náš plán popisuje způsob, jak se Evropa může v budoucnu s přiměřenými náklady přeměnit na nízkouhlíkovou ekonomiku, a představuje tak jasný a předvídatelný rámec pro podniky a vlády, které se tak mohou připravit na nízkouhlíkové strategie a dlouhodobé investice.“
Důraz na domácí opatření
Evropská rada přijala cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů v EU o 80‑95 % ve srovnání s úrovní z roku 1990, což představuje dlouhodobý příspěvek Evropy k předcházení nebezpečným změnám klimatu.
Tento plán představuje způsob, jak s přiměřenými náklady dosáhnout uvedeného cíle, a doporučuje, aby k němu Evropa směřovala hlavně s pomocí domácích opatření, jelikož mezinárodní úvěry pro kompenzace emisí budou v polovině tohoto století dostupné v menší míře než nyní. EU by tedy do roku 2050 měla ve srovnání s úrovní z roku 1990 snížit emise o 80 % pouze s pomocí domácích opatření. Využitím úvěrů by se mohlo dosáhnout celkového snížení emisí o více než 80 %.
Komplexní ekonomické modely, na kterých je tento plán založen, ukazují, že pro dosažení „domácího“ snížení o 80 % do roku 2050 je třeba dosáhnout do roku 2030 snížení o 40 % a do roku 2040 snížení o 60 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Na tom se budou muset podílet všechna odvětví. Stávající politiky počítají se snížením domácích emisí o 30 % do roku 2030 a o 40 % do roku 2050.
Úspora pohonných hmot
Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku EU bude v příštích 40 letech vyžadovat kromě stávajících všeobecných investic ve výši 19 % HDP EU ještě dodatečné každoroční investice ve výši 1,5 % HDP, tj. 270 miliard EUR. Tento nárůst bude pro Evropu představovat téměř návrat k takové úrovni investic, která existovala před hospodářskou krizí. Většina těchto dodatečných investic, ne-li všechny, se vrátí v podobě nižších výdajů za dovoz ropy a plynu. Tyto úspory budou podle odhadů činit 175–320 miliard EUR ročně.
Kromě toho budou investice do nízkouhlíkové ekonomiky, tj. do čistých technologií a infrastruktury, jako jsou „inteligentní“ elektrické sítě a ochrana životního prostředí, znamenat několikanásobný přínos. Výdaje na pohonné hmoty plynou z velké části do třetích zemí, ale investice vytvářejí přidanou hodnotu v rámci EU. Kromě snížení závislosti Evropy na dovozu energie, kvůli níž jsme zranitelní vůči potenciálním výkyvům cen ropy, by tyto investice podpořily nové zdroje růstu, pomohly by zachovat stávající pracovní místa a vytvářet nová. Omezilo by se také znečišťování ovzduší a související zdravotní náklady. Celkový přínos z lepší kvality ovzduší by mohl do roku 2050 dosáhnout až 88 miliard EUR ročně.
Cíl pro rok 2020
Zmiňovaná analýza rovněž ukazuje, že z hlediska nákladů nejefektivnější cesta k cíli pro rok 2050 vyžaduje snížení emisí v roce 2020 nikoli o 20 %, což je současný cíl, ale o 25 %, a mělo by jej být dosaženo pouze prostřednictvím interních opatření. Plán ukazuje, že tohoto domácího snížení emisí o 25 %[1] lze v roce 2020 dosáhnout za předpokladu, že EU splní svůj cíl zvýšení energetické účinnosti (který znovu potvrdily hlavy států a předsedové vlád na energetickém summitu dne 4. února) a plně uplatní klimaticko-energetický balíček opatření pro rok 2020, který byl přijat v roce 2009[2].
Aby bylo možné dosáhnout cíle 20% úspory energie, bude možná nutné zrušit některé emisní povolenky, s nimiž mají členské státy obchodovat formou dražby od roku 2013 v systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). K tomuto rušení by docházelo postupně, přičemž by se zohlednily emisní povolenky, které již společnosti vlastní. Bez jejich zrušení by úspory energie dosažené jednou společností vedly v důsledku relativně nižší poptávky po povolenkách ke snížení jejich ceny. Jiná společnost by tak mohla být motivována k vyšší produkci a vyšší spotřebě energie, což by přestavovalo vyšší emise oxidu uhličitého. V konečném důsledku by tak čistá úspora energie byla nízká nebo žádná. Kromě toho by kvůli stabilním maximálním hodnotám ETS nedošlo k žádnému čistému snížení emisí. Uvedeným zrušením povolenek by se neutralizovaly výše zmíněné účinky a podpořily by se čisté úspory energie a snížení emisí.
Další postup
Tento plán se předkládá ve formě sdělení určeného Radě, Evropskému parlamentu a orgánům EU. Komise je i členské státy a zúčastněné strany vyzývá, aby k tomuto plánu přihlédly při další tvorbě strategií EU i vnitrostátních strategií, jejichž cílem je přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Komise se domnívá, že bude také zapotřebí vytvořit specifické plány pro jednotlivá odvětví, a sice ve spolupráci s příslušnými odvětvími.
---
Další informace:
Otázky a odpovědi týkající se plánu přechodu k nízkouhlíkové ekonomice:
MEMO/11/150
- Plán přechodu k nízkouhlíkové ekonomice:
http://ec.europa.eu/clima/policies/roadmap/index_en.htm
http://ec.europa.eu/clima/documentation/roadmap/docs/com_2011_112_en.pdf
- Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020:
http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/
---
[1] Nabídka EU učiněná v souvislosti s mezinárodními jednáními o klimatu, a sice dospět do roku 2020 ke 30% snížení emisí, pokud podmínky budou příznivé, stále trvá a zde popisovaný plán se jí netýká.
[2] Viz http://ec.europa.eu/clima/policies/package/index_en.htm
Na základě analýzy přínosů a nákladů ukazuje tento plán cestu pro politiku v jednotlivých odvětvích, nízkouhlíkové strategie na celostátní a regionální úrovni a dlouhodobé investice. EU musí ihned začít pracovat na dlouhodobých strategiích a zmíněný plán obsahuje pokyny, jak tohoto přechodu dosáhnout co nejefektivněji z hlediska nákladů. Evropská komise se chopila této iniciativy také proto, že vedoucí role v celosvětovém přechodu k nízkouhlíkové ekonomice účinně využívající zdroje bude pro EU znamenat velký přínos.
„Přechod ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice musíme zahájit nyní. Čím déle budeme otálet, tím vyšší budou náklady,“ uvedla komisařka pro otázky klimatu Connie Hedegaardová. „Jelikož ceny ropy stále stoupají, platí Evropa každý rok více a více za energie a je stále zranitelnější vůči výkyvům cen. Vyplatí se tedy zahájit přechod již nyní. Dobrá zpráva je, že nemusíme čekat na technologické objevy. Nízkouhlíková ekonomika může být založena na dalším rozvoji již existujících a osvědčených technologií. Na tomto přechodu se musí podílet všechna hospodářská odvětví, včetně zemědělství, stavebnictví a dopravy. Náš plán popisuje způsob, jak se Evropa může v budoucnu s přiměřenými náklady přeměnit na nízkouhlíkovou ekonomiku, a představuje tak jasný a předvídatelný rámec pro podniky a vlády, které se tak mohou připravit na nízkouhlíkové strategie a dlouhodobé investice.“
Důraz na domácí opatření
Evropská rada přijala cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů v EU o 80‑95 % ve srovnání s úrovní z roku 1990, což představuje dlouhodobý příspěvek Evropy k předcházení nebezpečným změnám klimatu.
Tento plán představuje způsob, jak s přiměřenými náklady dosáhnout uvedeného cíle, a doporučuje, aby k němu Evropa směřovala hlavně s pomocí domácích opatření, jelikož mezinárodní úvěry pro kompenzace emisí budou v polovině tohoto století dostupné v menší míře než nyní. EU by tedy do roku 2050 měla ve srovnání s úrovní z roku 1990 snížit emise o 80 % pouze s pomocí domácích opatření. Využitím úvěrů by se mohlo dosáhnout celkového snížení emisí o více než 80 %.
Komplexní ekonomické modely, na kterých je tento plán založen, ukazují, že pro dosažení „domácího“ snížení o 80 % do roku 2050 je třeba dosáhnout do roku 2030 snížení o 40 % a do roku 2040 snížení o 60 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Na tom se budou muset podílet všechna odvětví. Stávající politiky počítají se snížením domácích emisí o 30 % do roku 2030 a o 40 % do roku 2050.
Úspora pohonných hmot
Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku EU bude v příštích 40 letech vyžadovat kromě stávajících všeobecných investic ve výši 19 % HDP EU ještě dodatečné každoroční investice ve výši 1,5 % HDP, tj. 270 miliard EUR. Tento nárůst bude pro Evropu představovat téměř návrat k takové úrovni investic, která existovala před hospodářskou krizí. Většina těchto dodatečných investic, ne-li všechny, se vrátí v podobě nižších výdajů za dovoz ropy a plynu. Tyto úspory budou podle odhadů činit 175–320 miliard EUR ročně.
Kromě toho budou investice do nízkouhlíkové ekonomiky, tj. do čistých technologií a infrastruktury, jako jsou „inteligentní“ elektrické sítě a ochrana životního prostředí, znamenat několikanásobný přínos. Výdaje na pohonné hmoty plynou z velké části do třetích zemí, ale investice vytvářejí přidanou hodnotu v rámci EU. Kromě snížení závislosti Evropy na dovozu energie, kvůli níž jsme zranitelní vůči potenciálním výkyvům cen ropy, by tyto investice podpořily nové zdroje růstu, pomohly by zachovat stávající pracovní místa a vytvářet nová. Omezilo by se také znečišťování ovzduší a související zdravotní náklady. Celkový přínos z lepší kvality ovzduší by mohl do roku 2050 dosáhnout až 88 miliard EUR ročně.
Cíl pro rok 2020
Zmiňovaná analýza rovněž ukazuje, že z hlediska nákladů nejefektivnější cesta k cíli pro rok 2050 vyžaduje snížení emisí v roce 2020 nikoli o 20 %, což je současný cíl, ale o 25 %, a mělo by jej být dosaženo pouze prostřednictvím interních opatření. Plán ukazuje, že tohoto domácího snížení emisí o 25 %[1] lze v roce 2020 dosáhnout za předpokladu, že EU splní svůj cíl zvýšení energetické účinnosti (který znovu potvrdily hlavy států a předsedové vlád na energetickém summitu dne 4. února) a plně uplatní klimaticko-energetický balíček opatření pro rok 2020, který byl přijat v roce 2009[2].
Aby bylo možné dosáhnout cíle 20% úspory energie, bude možná nutné zrušit některé emisní povolenky, s nimiž mají členské státy obchodovat formou dražby od roku 2013 v systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). K tomuto rušení by docházelo postupně, přičemž by se zohlednily emisní povolenky, které již společnosti vlastní. Bez jejich zrušení by úspory energie dosažené jednou společností vedly v důsledku relativně nižší poptávky po povolenkách ke snížení jejich ceny. Jiná společnost by tak mohla být motivována k vyšší produkci a vyšší spotřebě energie, což by přestavovalo vyšší emise oxidu uhličitého. V konečném důsledku by tak čistá úspora energie byla nízká nebo žádná. Kromě toho by kvůli stabilním maximálním hodnotám ETS nedošlo k žádnému čistému snížení emisí. Uvedeným zrušením povolenek by se neutralizovaly výše zmíněné účinky a podpořily by se čisté úspory energie a snížení emisí.
Další postup
Tento plán se předkládá ve formě sdělení určeného Radě, Evropskému parlamentu a orgánům EU. Komise je i členské státy a zúčastněné strany vyzývá, aby k tomuto plánu přihlédly při další tvorbě strategií EU i vnitrostátních strategií, jejichž cílem je přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Komise se domnívá, že bude také zapotřebí vytvořit specifické plány pro jednotlivá odvětví, a sice ve spolupráci s příslušnými odvětvími.
---
Další informace:
Otázky a odpovědi týkající se plánu přechodu k nízkouhlíkové ekonomice:
MEMO/11/150
- Plán přechodu k nízkouhlíkové ekonomice:
http://ec.europa.eu/clima/policies/roadmap/index_en.htm
http://ec.europa.eu/clima/documentation/roadmap/docs/com_2011_112_en.pdf
- Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020:
http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/
---
[1] Nabídka EU učiněná v souvislosti s mezinárodními jednáními o klimatu, a sice dospět do roku 2020 ke 30% snížení emisí, pokud podmínky budou příznivé, stále trvá a zde popisovaný plán se jí netýká.
[2] Viz http://ec.europa.eu/clima/policies/package/index_en.htm
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
