Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Krkonošské lesy stále potřebují péči člověka
Pomoci krkonošským lesním porostům dosáhnout stavu přírodě blízkých lesů si vytkl za cíl projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku, který Správa KRNAP v letošním roce začala realizovat. Neřízená exploatace krkonošských lesů v minulosti, pěstování smrkových monokultur a imisní zátěž v nedávné minulosti by znamená významné riziko pro stabilitu krkonošských lesních ekosystémů v budoucnu. Proto Správa KRNAP připravila projekt za více než 82 milionů korun, který úspěšně získal dotaci z fondů EU z Operačního programu Životní prostředí.
„Práce na projektu jsme zahájili v červenci. Blížící se zima je brzy přeruší, ale i tak předpokládáme, že již letos bude práce hotova minimálně na 1 300 ha lesních porostů a nově postaveno 100 z celkem 600 přehrážek,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Právě budování nových přehrážek ve starých melioračních kanálech, které pomohou déle zadržet v krajině vodu, je jedním z dílčích záměrů tohoto projektu. Dalším je úprava prostorové struktury, zápoje a druhových skladeb mladých porostů. Ten je předpokladem pro třetí dílčí záměr, kterým je vytvoření přirozeného biotopu pro tetřívka obecného,“ uvedl Hřebačka jednotlivé záměry projektu Stabilizace.
Cílem nynější péče o krkonošské lesy se stala záchrana, obnova a podpora biodiverzity lesních ekosystémů a zvýšení stability lesních porostů. Jednou z klíčových součástí aktivit na dosažení tohoto cíle je rekonstrukce lesních porostů do stavu druhovou, prostorovou i věkovou skladbou odpovídající lesům přírodě blízkým. Navržený projekt je směřován do mladých lesních porostů, uměle založených v období tzv. imisních těžeb, v některých lokalitách s dlouhodobě početným výskytem tetřívka obecného. Hlavním cílem je obnova a podpora jejich biodiverzity (včetně umožnění existence fragmentů nelesních ekosystémů a biotopů vhodných pro tetřívka obecného). Vedlejším efektem projektu bude i nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech ohrožených emisemi.
Současný stav lesních ekosystémů v KRNAP je především výsledkem hospodářského a politického vývoje. Po několika staletích neřízené exploatace bylo na přelomu 18. a 19. století započato s plánovitým obhospodařováním krkonošských lesů. Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl smrk, jehož osivo bylo masivně nakupováno u semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních lesů Krkonoš byla postupně přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Tyto změny měly fatální dopad na biodiverzitu a stabilitu lesních ekosystémů. Značná část málo stabilních lesních porostů byla v období po roce 1980 rozvrácena působením imisně ekologických stresů. V rámci tzv. imisních těžeb bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo cca 8 000 ha lesa. Holé plochy byly opět hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského. Zamokřená stanoviště byla odvodňována již od 19. století. Zásadní změna obhospodařování lesních porostů Krkonoš nastala teprve po roce 1994, kdy byla příslušnost hospodařit s majetkem k lesům ve státním vlastnictví na území KRNAP a jeho ochranného pásma převedena na Správu KRNAP.
Projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku, realizovaný v letech 2010 – 2013, je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha lesních porostů, které budou zrekonstruovány činí 6 700 ha. To odpovídá 23% lesů na území Krkonošského národního parku. Celkové uznatelné náklady na akci činí 82 247 330 Kč.
Rok 2011 bude Mezinárodním rokem lesů (http://www.un.org/en/events/iyof2011/).
Fotografie najdete na našem profilu na Facebooku (http://www.facebook.com/pages/Vrchlabi-Czech-Republic/KRNAP/157804456591) i na našem webu (http://www.krnap.cz/fotogalerie/28/).
„Práce na projektu jsme zahájili v červenci. Blížící se zima je brzy přeruší, ale i tak předpokládáme, že již letos bude práce hotova minimálně na 1 300 ha lesních porostů a nově postaveno 100 z celkem 600 přehrážek,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Právě budování nových přehrážek ve starých melioračních kanálech, které pomohou déle zadržet v krajině vodu, je jedním z dílčích záměrů tohoto projektu. Dalším je úprava prostorové struktury, zápoje a druhových skladeb mladých porostů. Ten je předpokladem pro třetí dílčí záměr, kterým je vytvoření přirozeného biotopu pro tetřívka obecného,“ uvedl Hřebačka jednotlivé záměry projektu Stabilizace.
Cílem nynější péče o krkonošské lesy se stala záchrana, obnova a podpora biodiverzity lesních ekosystémů a zvýšení stability lesních porostů. Jednou z klíčových součástí aktivit na dosažení tohoto cíle je rekonstrukce lesních porostů do stavu druhovou, prostorovou i věkovou skladbou odpovídající lesům přírodě blízkým. Navržený projekt je směřován do mladých lesních porostů, uměle založených v období tzv. imisních těžeb, v některých lokalitách s dlouhodobě početným výskytem tetřívka obecného. Hlavním cílem je obnova a podpora jejich biodiverzity (včetně umožnění existence fragmentů nelesních ekosystémů a biotopů vhodných pro tetřívka obecného). Vedlejším efektem projektu bude i nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech ohrožených emisemi.
Současný stav lesních ekosystémů v KRNAP je především výsledkem hospodářského a politického vývoje. Po několika staletích neřízené exploatace bylo na přelomu 18. a 19. století započato s plánovitým obhospodařováním krkonošských lesů. Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl smrk, jehož osivo bylo masivně nakupováno u semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních lesů Krkonoš byla postupně přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Tyto změny měly fatální dopad na biodiverzitu a stabilitu lesních ekosystémů. Značná část málo stabilních lesních porostů byla v období po roce 1980 rozvrácena působením imisně ekologických stresů. V rámci tzv. imisních těžeb bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo cca 8 000 ha lesa. Holé plochy byly opět hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského. Zamokřená stanoviště byla odvodňována již od 19. století. Zásadní změna obhospodařování lesních porostů Krkonoš nastala teprve po roce 1994, kdy byla příslušnost hospodařit s majetkem k lesům ve státním vlastnictví na území KRNAP a jeho ochranného pásma převedena na Správu KRNAP.
Projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů Krkonošského národního parku, realizovaný v letech 2010 – 2013, je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha lesních porostů, které budou zrekonstruovány činí 6 700 ha. To odpovídá 23% lesů na území Krkonošského národního parku. Celkové uznatelné náklady na akci činí 82 247 330 Kč.
Rok 2011 bude Mezinárodním rokem lesů (http://www.un.org/en/events/iyof2011/).
Fotografie najdete na našem profilu na Facebooku (http://www.facebook.com/pages/Vrchlabi-Czech-Republic/KRNAP/157804456591) i na našem webu (http://www.krnap.cz/fotogalerie/28/).
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk