Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Krkonošské muzeum vystavuje Len, konopí, kopřivu
Krkonošské muzeum Správy KRNAP v Jilemnici vystavuje více než 150 exponátů, které se týkají zpracování lnu, konopí a kopřiv od vypěstování rostliny až po dokončení textilního výrobku. Krkonoše představují historicky jednu z nejvýznamnějších lnářských plátenických oblastí naší vlasti. V 18. a 19. století dosáhla zdejší produkce mimořádného kvantitativního a kvalitativního rozmachu a zařadila se na tehdejší světovou špičku.
Několik tisíc let představovalo ruční zpracování lnu a konopí významnou součást života venkovanů. Planě rostoucí kopřiva byla od středověku využívána jako důležitá náhražková rostlina, naposledy během druhé světové války a v období po ní. Pěstování a zpracování lnu a konopí bylo převážně ženskou činností. Tato namáhavá a zdlouhavá práce zabírala značnou část roku a byla také součástí robotních povinností poddaných. Nutná a jednotvárná práce byla doprovázena řadou lidových zvyků, které výstava návštěvníkům přibližuje. Společné „přástky“ poskytovaly nejen příležitost ke schůzkám venkovanů a k předávání lidové slovesnosti, ale také se měnily na nevázanou zábavu. Proto byly vrchností opakovaně a neúspěšně zakazovány.
Výstava představuje jak nářadí, které sloužilo ke zpracování lnu, konopí i kopřiv, tak textilní výrobky. V rukou lidových tvůrců vznikaly z rostlinných vláken nejen užitné předměty jako pytle, slamníky, povlečení a součásti oděvu, ale také krajky a řada artefaktů zdobených výšivkami.
Příze i plátno nesloužily jen k uspokojení potřeby domácnosti. Obchodovalo se s nimi a jevem zcela mimořádného významu byl mezinárodní obchod s těmito produkty. Od 16. století bylo lnářství a plátenictví významným hospodářským odvětvím; na konci 18. století tvořily příze a plátno více než polovinu českého exportu. Ruční a manufakturní výroba textilu byla prvním odvětvím, které prudce zasáhl nástup strojové výroby. Ve 30.–40. letech 19. století – po skončení napoleonských válek a vynálezu spřádacího stroje – prošlo lnářství hlubokou krizí. Ruční zpracování lnu a konopí pro potřeby obchodu rychle vytlačila tovární výroba. Pro soukromou potřebu se však len a konopí ručně zpracovávaly místy až do poloviny 20. století.
Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici a z Národopisného oddělení Historického muzea Národního muzea v Praze.
Výstava potrvá do 2. května 2010.
Několik tisíc let představovalo ruční zpracování lnu a konopí významnou součást života venkovanů. Planě rostoucí kopřiva byla od středověku využívána jako důležitá náhražková rostlina, naposledy během druhé světové války a v období po ní. Pěstování a zpracování lnu a konopí bylo převážně ženskou činností. Tato namáhavá a zdlouhavá práce zabírala značnou část roku a byla také součástí robotních povinností poddaných. Nutná a jednotvárná práce byla doprovázena řadou lidových zvyků, které výstava návštěvníkům přibližuje. Společné „přástky“ poskytovaly nejen příležitost ke schůzkám venkovanů a k předávání lidové slovesnosti, ale také se měnily na nevázanou zábavu. Proto byly vrchností opakovaně a neúspěšně zakazovány.
Výstava představuje jak nářadí, které sloužilo ke zpracování lnu, konopí i kopřiv, tak textilní výrobky. V rukou lidových tvůrců vznikaly z rostlinných vláken nejen užitné předměty jako pytle, slamníky, povlečení a součásti oděvu, ale také krajky a řada artefaktů zdobených výšivkami.
Příze i plátno nesloužily jen k uspokojení potřeby domácnosti. Obchodovalo se s nimi a jevem zcela mimořádného významu byl mezinárodní obchod s těmito produkty. Od 16. století bylo lnářství a plátenictví významným hospodářským odvětvím; na konci 18. století tvořily příze a plátno více než polovinu českého exportu. Ruční a manufakturní výroba textilu byla prvním odvětvím, které prudce zasáhl nástup strojové výroby. Ve 30.–40. letech 19. století – po skončení napoleonských válek a vynálezu spřádacího stroje – prošlo lnářství hlubokou krizí. Ruční zpracování lnu a konopí pro potřeby obchodu rychle vytlačila tovární výroba. Pro soukromou potřebu se však len a konopí ručně zpracovávaly místy až do poloviny 20. století.
Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici a z Národopisného oddělení Historického muzea Národního muzea v Praze.
Výstava potrvá do 2. května 2010.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk