Správa KRNAP: Krkonošské muzeum vystavuje poklady z půd

Ještě než se poklady z půdy mohou dostat do výstavních místností, dostanou je do rukou konzervátoři. Ti je zbaví nečistot, zakonzervují je, ošetří tak, aby se dál neznehodnocovaly, zachovaly si svou podobu a neohrožovaly ostatní exponáty v muzeu. Jejich práci přibližuje nově otevřená výstava v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí. Zhlédnout ji můžete do 31. srpna.

Když se věci přestanou používat, často skončí na půdě nebo ve sklepě, zastrčené někde v dílně. Po čase se ale může stát, že na ně změníme pohled, připomenou nám to, co jsme vídali v dětství u babičky, o čem nám vyprávěli, o čem jsme četli… Taková věc pak rázem přestane být "starým krámem" a stane se pro nás pokladem. Většina z vystavených předmětů měla tento osud. Když se ocitnou v muzeu, změní se v exponáty, o které je třeba pečovat. "Každý jednotlivý předmět je unikát, málokdy je práce konzervátora i na zdánlivě stejných předmětech stejná. Skoro vždy se liší složením, povrchovou úpravou, používáním a předchozími opravami. Stopy používání jsou často cennou součástí exponátu, takže se někdy konzervátor potýká s tím, jak předmět očistit, zastavit degradaci a přitom neodstranit stopy používání a předchozí opravy. Ověřené postupy vždy zkouší na vzorku a pak hledá optimální postup práce," říká Jana Skálová, kurátorka výstavy a zároveň konzervátorka Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí.

Při vážnějším poškození se vybrané předměty restaurují - doplňují pro zajištění vypovídací hodnoty nebo funkčnosti. Doplněné části by měly být pokud možno ze stejného materiálu, optimálně vyrobeny stejnou technologií. Jsou opticky odlišitelné (tzv. napodobivou retuší) a odstranitelné, aniž by při jejich snímání byl předmět poškozen. Náhrady se uvádějí v konzervátorské zprávě. Předměty vyžadující náročné nebo speciální postupy se zadávají specializovaným restaurátorským pracovištím. Požadavek na ošetření předmětu konzervátorům a restaurátorům zadávají správci muzejních sbírek a průběh prací je s nimi konzultován.

Základem péče o muzejní sbírky je preventivní konzervace. Je to souhrn opatření umožňující předcházet dalšímu poškozování. Přitom je třeba nakládat s jednotlivými skupinami předmětů podle materiálů a jejich citlivosti, zajistit jim vhodný obal (látkový nebo papírový s neutrálním pH), bezpečnou manipulaci, přiměřenou teplotu (průměrně 16-18 °C, fotografické materiály nižší, kovy vyšší), relativní vlhkost (cca 45-60 %, kovy a fotografický materiál nižší), bezprašnost, osvětlení (závisí na citlivosti materiálu) a zamezit jejich napadení škůdci.

Na výstavě je několik desítek exponátů, které byly ošetřeny v dílně Krkonošského muzea a pár předmětů opravených externími restaurátory. Je tam i několik předmětů nekonzervovaných - pro srovnání stavu před konzervací a po ní. U předmětů jsou většinou fotografie dokládající stav před konzervací a během práce. Roztříděny jsou do vitrín podle materiálů. Každá vitrína je navíc doplněna o malý konzervátorský koutek - nástroje, nářadí, chemikálie. Výstava je doplněna sériemi fotografií, které dokumentují konzervátorský postup u větších věcí a předmětů vystavených ve stálých expozicích (předměty na výstavě nejsou).

K výstavě se vztahuje i letošní muzejní noc 23. května 2014, na které budou i externí konzervátorky. Plánovaná je přednáška, komentovaná prohlídka výstavy, konzervátorská poradna a možnost si nějaké postupy vyzkoušet.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap