Sdružení na ochranu přírody a životního prostředí Brno-Maloměřice: Kvůli cyklistům není nutné zničit poslední neregulovaný kus Svitavy v Brně. Jde to i jinak.

Občanské sdružení na ochranu přírody a životního prostředí Brno-Maloměřice sdružující přes 150 osob vyzývá politiky Statutárního města Brna, aby důkladně zvážili vedení cyklostezky těsně kolem řeky Svitavy, v klidové zóně mezi ulicí Franzovou a Olší. Zde se totiž nachází poslední třísetmetrový kousek přírodního neregulovaného toku řeky Svitavy, kde voda dosahuje pár centimetrů od břehu a s železnou pravidelností se zde každoročně z břehů vylévá. Plánovanou cyklostezkou se charakter tohoto území nevratně zničí.

Toto krátké území kolem řeky Svitavy je používáno pro klidné procházky, vítaný klid a blízkost přírody poskytuje zejména seniorům a maminkám s dětmi, klidného místa využívají též rybáři. Po proudu dolů ani nahoru podobně klidné místo nenajdete. Pro neopakovatelný kolorit místa je zde plánovaná cyklostezka zkázonosná.

Město původně chtělo vést cyklostezku těsně po břehu – po stávající pěšině. To ale hrubě nevyhovovalo podmínkám Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), protože by došlo ke zničení břehu, navíc by stezku do pár let sebrala voda. Město následně v katastru nemovitostí zjistilo, že těsně přilehlé zahrádky nepatří až na pár výjimek lidem, kteří na nich hospodaří.

Věra Zemanová z občanského sdružení přiznává: „To, že jsme si ve správný čas nepožádali o zapsání části zahrádek do katastru, aby zahrádky byly naše, byla naše nepozornost. Na zahrádkách hospodaříme již mnoho desetiletí a nikdo nevěděl, že nám vlastně nepatří. Město po celá desetiletí bralo za samozřejmé, že zahrádky jsou naše, byl to ustálený status quo, neobohacovali jsme na úkor městského majetku, jak se nyní představitelé města snaží tvrdit. Městský majetek se z těchto pozemků stal teprve v r. 2004. Kdyby se město nedostalo do evidentního konfliktu s ochranou přírody a tvrdohlavě nelpělo na nutnosti vzít občanům tento klidný kus přírody, nikdo by naše zahrádky neřešil ani teď,“ uzavírá Věra Zemanová.

Další členka sdružení, Monika Macejová, sama náruživá cyklistka říká: „Celý spor o cyklostezku je velmi absurdní. O pár metrů dále lze totiž naprosto komfortně objet tento úsek po stávající ulici Franzova, kde je provoz minimální a dnes se tam na kole běžně jezdí. Na jednání před dvěma lety nám náměstek primátora Martin Ander (SZ) slíbil, že nechá vedení cyklostezky ulicí Franzovou posoudit, žádného vyhodnocení variant jsme se však nedočkali. Naopak o kus níže po řece budou muset jezdit cyklisté po daleko frekventovanější ulici Dolnopolní. To městu nevadí, ale o sto metrů dále najednou z úst představitele města slyšíme, že po stávající komunikaci se jezdit nedá.“

Ing. Vladimír Skácel, který navrhuje variantní vedení cyklostezky ulicí Franzovou, k tomu podotýká: „Ve světě by bylo nemožné, aby se doprava – byť „jen“ cyklistická – zatahovala do míst, které budou výstavbou cyklostezky nenávratně zničena. Tím spíše, když hned vedle je dostačující klidná silnice, která je ze své podstaty pro dopravu určena. Představitelé města tvrdí, že tato cyklostezka má být součástí evropské cyklistické sítě a že by cyklisté jedoucí z Krakova do Vídně zabloudili, pokud by stezka nevedla přímo po břehu. Pomiňme, že počet těchto dálkových cyklistů půjde spočítat na prstech jedné ruky a z 99 % ji budou využívat místní. Pokud bude cyklostezka dobře značena, nemůže snad být problém, když cyklisté pojedou na jednom místě doprava místo doleva,“ kroutí hlavou Ing. Skácel.

Jeden z mála, kdo měl štěstí a zahrádka mu opravdu patří, Roman Moliš, dodává: „Na jednání s městem nám bylo řečeno, že časem se počítá, že na cyklostezku budou moci zajíždět i auta.. Nejedná se tedy o žádnou úzkou stezičku, ale v podstatě o malou silnici! Je pro nás záhadou, v čím zájmu je zde vlastně cyklostezku vést, zda je to jenom prostá umanutost, nebo něco jiného. Město chce ode mne pozemek koupit, nasadil jsem proto cenu, která má alespoň trochu vyrovnat zničení tohoto prostoru. Obávám se, že kdybych nebyl ochotný prodávat vůbec, bude město postupovat salámovou metodou, dostaví cyklostezku z jedné i druhé strany k mému plotu a bude na mě činit nátlak, dokud nepovolím.“

Jan Kotecký z Nadace Via, která finančně podpořila debatu místních občanů s náměstkem Anderem k tomu dodává: „Veřejnou debatu naše nadace ráda podpořila. Zdálo se nám být velice jednostranné, že radnice prohlašuje projekt v médiích za hotovou věc. S místními obyvateli nikdo věc do hloubky neprojednal – jak bylo ostatně zjevné z veliké vlny nevole, kterou plán vzbudil a která se projevovala i na debatě, kterou jsem osobně navštívil. Místní přitom přirozeně znají velice dobře své okolí a měli by se na rozhodování o jeho změnách podílet. Tím spíše, že se jedná o jedno z posledních atraktivních míst v okolí brněnských řek a poslední přírodní zbytek toku se statutem nadregionálního biokoridoru, kde žijí raci. V takovém místě zasluhuje plánování takovéto asfaltové komunikace opravdu zbystřenou pozornost a ze strany úřadů otevřenost k dialogu.“

Členové občanského sdružení vyzývají: „Chceme tento špatný plán zastavit a prosíme proto brněnské cyklisty, politiky ze všech stran, občany i novináře, ať se přijdou na dotyčné místo podívat a sami posoudí, zda je městem navrhované vedení cyklostezky opravdu nezbytné.“

Kontakty na členy Sdružení:

Ing.Věra Zemanová, zemanova.vera@tiscali.cz, +420603182779
Monika Macejová, macejova@skm.muni.cz, +724 568 049
Ing. Roman Moliš, Roman Moliš <rmolis@seznam.cz>
Ing. Vladimír Skácel, Vladimír Skácel <vladimir.skacel@planotisk.cz>

Kontakt na Jana Koteckého:
Jan Kotecký, nadace Via: jankotecky@nadacevia.cz