Tiskové zprávy
Svoboda zvířat: Lék, který zabíjel, byl testován na zvířatech!
Již desítky let ochránci zvířat společně s mnoha vědci upozorňují na nevědeckost, nepřesnost a krutost pokusů na zvířatech. Zatím poslední případ léku, jenž má na svědomí jen v Německu čtyři lidské životy, dává těmto tvrzením za pravdu. Lék Lipobay (v ČR prodávaný pod názvem Cholstat) byl testován na zvířatech. Pokusy na nich neprokázaly žádné vedlejší účinky, proto následovali klinické testy na lidských dobrovolnících. Tento případ není ojedinělý. V USA se odhaduje, že každý desátý lék uvedený na trh je z něho stažen pro neočekávané vedlejší účinky. 95% léků testovaných na zvířatech je bezprostředně poté vyřazeno coby zbytečných, či nebezpečných lidskému organismu.
Člověk není myš
Tento fakt má příčinu v odlišnostech mezi člověkem a jinými živočišnými druhy. Rozdíly v reakcích při vystavení působení chemickým látkám jsou u zvířat a lidí dramatické. Uveďme několik příkladů:
1. Pro lidi smrtelná Knollenblatterpilz (hlízovitá houba) se svými různými toxiny je bez problémů trávena a snášena králíky, zajíci a jinými hlodavci.
2. Penicilin je znám jako pro lidi relativně dobře snesitelný a při infekcích je dobře působící
prostředek. Ale když je podán morčatům, umírají několika málo dnech.
3. Inzulin vyvolává u králíků, slepic a myší znetvoření (deformace), u lidí nebyli tyto následky dosud zpozorovány.
Tak bychom mohli pokračovat dále. Pokusy na zvířatech jsou podle profesora Croce - a podle stále většího počtu lékařů a vědců - chybná metoda, neboť tato metoda vychází ze špatných předpokladů. V čem je základní chyba? V nesprávné, každé logice a zkušenosti se příčící domněnce, že zvířata mají ty samé fyziologické a duševní vlastnosti a reakce jako lidé, a že člověk je proto může použít jako pokusné modely a náhradu za lidi. Věda, která zvolila špatnou metodu, dosáhne také chybných výsledků. Tyto špatné výsledky budou každým dnem zřejmější.
Čím pokusy na zvířatech nahradit?
Podle tvrzení řady odborníků lze ihned nahradit 75 % všech v současnosti prováděných pokusů na zvířatech. K ostatním pokusům musíme hledat a zavádět náhradní metody bez použití zvířat. Tyto metody jsou ve většině případů levnější, přesnější a především nezpůsobují nevinným tvorům obrovská muka. Alternativní metody (tkáňové kultury, fyzikálně chemické metody, počítačové modelování, studie na lidských dobrovolnících…..) by mohly nahradit většinu pokusů na zvířatech. Proč se tak neděje? Odpověď je jednoduchá : Není vůle. Svou roli hrají tyto skutečnosti:
- silná lobby složená z výrobců fixačních, ustajovacích a jiných zařízení pro pokusná zvířata, firem „vyrábějících“ pokusná zvířata a vědců tyto pokusy provádějících
- nechuť zavádět nové postupy
- státní orgány schvalující pokusy na zvířatech jsou personálně propojeny s laboratořemi, kde se pokusy provádějí.
Všechny výše uvedené skutečnosti brání nahrazování pokusů na zvířatech.
Kdo v ČR povoluje pokusy na zvířatech?
Akreditace k provádění pokusů na zvířatech uděluje Ústřední komise pro ochranu zvířat při Ministerstvu zemědělství (to má v kompetenci ochranu zvířat). Tento orgán je složen z 22 členů a má čtyři podvýbory. V komisi zastupují organizace na ochranu zvířat jen dva členové. A to je podle našeho názoru málo. Předsedou podvýboru pro ochranu pokusných zvířat je člověk, který je zároveň ředitelem výzkumného ústavu BIOTEST. Samotné použití zvířat v pokusech schvaluje na prvním stupni odborná komise, a to na pracovišti kde se pokus provádí. Složena je ze zdejších zaměstnanců (v podstatě nemá žádnou pravomoc, je jen formálním stupněm kontroly). Poté putuje projekt pokusu na zvířatech na příslušnou (záleží na povaze pokusu) resortní komisi pro ochranu zvířat při jednotlivých ministerstvech. Ovšem i zde se setkáváme s pracovníky laboratoří či výzkumných ústavů, kde se pokusy provádějí. De facto to znamená, že si použití zvířat v pokusech schvalují ti kteří potom pokusy provádějí. Veřejná kontrola je znemožněna. V těchto komisích nesedí zástupci veřejnosti jako je tomu například v SRN. U nás třeba Ministerstvo průmyslu a obchodu brání v přístupu k informacím o konkrétních pokusech. Veřejnost tedy nemůže kontrolovat, zda jsou či nejsou v dostatečné míře nahrazovány pokusy na zvířatech. Tento stav považuje Svoboda zvířat za jasnou ukázku střetu zájmů a požaduje okamžité zapojení veřejnosti do procesu schvalování pokusů na zvířatech. Je pravdou, že v ČR od roku 1994 klesla spotřeba pokusných zvířat, ale tento pokles není způsoben nahrazováním těchto pokusů, nýbrž útlumem chemické a farmaceutické výroby.
V zájmu lidí i zvířat skoncujme s těmito krutými pokusy. Svoboda zvířat prosazuje nahrazování všech pokusů na zvířatech. Chceme státní orgány přimět k podpoře postupů bez použití zvířat. Ať jsou podporovány ty vědecké projekty, které respektují život, a ne ty, jež život berou a působí bolest.
Za Svobodu zvířat
Tomáš Popp – tel.: 0604 239 809
Člověk není myš
Tento fakt má příčinu v odlišnostech mezi člověkem a jinými živočišnými druhy. Rozdíly v reakcích při vystavení působení chemickým látkám jsou u zvířat a lidí dramatické. Uveďme několik příkladů:
1. Pro lidi smrtelná Knollenblatterpilz (hlízovitá houba) se svými různými toxiny je bez problémů trávena a snášena králíky, zajíci a jinými hlodavci.
2. Penicilin je znám jako pro lidi relativně dobře snesitelný a při infekcích je dobře působící
prostředek. Ale když je podán morčatům, umírají několika málo dnech.
3. Inzulin vyvolává u králíků, slepic a myší znetvoření (deformace), u lidí nebyli tyto následky dosud zpozorovány.
Tak bychom mohli pokračovat dále. Pokusy na zvířatech jsou podle profesora Croce - a podle stále většího počtu lékařů a vědců - chybná metoda, neboť tato metoda vychází ze špatných předpokladů. V čem je základní chyba? V nesprávné, každé logice a zkušenosti se příčící domněnce, že zvířata mají ty samé fyziologické a duševní vlastnosti a reakce jako lidé, a že člověk je proto může použít jako pokusné modely a náhradu za lidi. Věda, která zvolila špatnou metodu, dosáhne také chybných výsledků. Tyto špatné výsledky budou každým dnem zřejmější.
Čím pokusy na zvířatech nahradit?
Podle tvrzení řady odborníků lze ihned nahradit 75 % všech v současnosti prováděných pokusů na zvířatech. K ostatním pokusům musíme hledat a zavádět náhradní metody bez použití zvířat. Tyto metody jsou ve většině případů levnější, přesnější a především nezpůsobují nevinným tvorům obrovská muka. Alternativní metody (tkáňové kultury, fyzikálně chemické metody, počítačové modelování, studie na lidských dobrovolnících…..) by mohly nahradit většinu pokusů na zvířatech. Proč se tak neděje? Odpověď je jednoduchá : Není vůle. Svou roli hrají tyto skutečnosti:
- silná lobby složená z výrobců fixačních, ustajovacích a jiných zařízení pro pokusná zvířata, firem „vyrábějících“ pokusná zvířata a vědců tyto pokusy provádějících
- nechuť zavádět nové postupy
- státní orgány schvalující pokusy na zvířatech jsou personálně propojeny s laboratořemi, kde se pokusy provádějí.
Všechny výše uvedené skutečnosti brání nahrazování pokusů na zvířatech.
Kdo v ČR povoluje pokusy na zvířatech?
Akreditace k provádění pokusů na zvířatech uděluje Ústřední komise pro ochranu zvířat při Ministerstvu zemědělství (to má v kompetenci ochranu zvířat). Tento orgán je složen z 22 členů a má čtyři podvýbory. V komisi zastupují organizace na ochranu zvířat jen dva členové. A to je podle našeho názoru málo. Předsedou podvýboru pro ochranu pokusných zvířat je člověk, který je zároveň ředitelem výzkumného ústavu BIOTEST. Samotné použití zvířat v pokusech schvaluje na prvním stupni odborná komise, a to na pracovišti kde se pokus provádí. Složena je ze zdejších zaměstnanců (v podstatě nemá žádnou pravomoc, je jen formálním stupněm kontroly). Poté putuje projekt pokusu na zvířatech na příslušnou (záleží na povaze pokusu) resortní komisi pro ochranu zvířat při jednotlivých ministerstvech. Ovšem i zde se setkáváme s pracovníky laboratoří či výzkumných ústavů, kde se pokusy provádějí. De facto to znamená, že si použití zvířat v pokusech schvalují ti kteří potom pokusy provádějí. Veřejná kontrola je znemožněna. V těchto komisích nesedí zástupci veřejnosti jako je tomu například v SRN. U nás třeba Ministerstvo průmyslu a obchodu brání v přístupu k informacím o konkrétních pokusech. Veřejnost tedy nemůže kontrolovat, zda jsou či nejsou v dostatečné míře nahrazovány pokusy na zvířatech. Tento stav považuje Svoboda zvířat za jasnou ukázku střetu zájmů a požaduje okamžité zapojení veřejnosti do procesu schvalování pokusů na zvířatech. Je pravdou, že v ČR od roku 1994 klesla spotřeba pokusných zvířat, ale tento pokles není způsoben nahrazováním těchto pokusů, nýbrž útlumem chemické a farmaceutické výroby.
V zájmu lidí i zvířat skoncujme s těmito krutými pokusy. Svoboda zvířat prosazuje nahrazování všech pokusů na zvířatech. Chceme státní orgány přimět k podpoře postupů bez použití zvířat. Ať jsou podporovány ty vědecké projekty, které respektují život, a ne ty, jež život berou a působí bolest.
Za Svobodu zvířat
Tomáš Popp – tel.: 0604 239 809
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
