Jan Řezáč "> Les udržuje vlhkost a přes koruny stromů komunikuje s atmosférou - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/les-udrzuje-vlhkost-a-pres-koruny-stromu-komunikuje-s-atmosferou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Les udržuje vlhkost a přes koruny stromů komunikuje s atmosférou

V září letošního roku uspořádal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti odbornou konferenci pod názvem „Lesnická hydrologie – věda a praxe 2022“ zaměřenou na přenos poznatků vědy a výzkumu do lesnické praxe. V centru zájmu přítomných odborníků stálo zejména téma velkoplošných holin po kůrovcové kalamitě a jejich vliv na vodní režim, ale také význam lesů v oběhu vody a tvorbě klimatu v regionálním i nadregionálním měřítku a vliv lesa na kvalitu a kvantitu vody v extrémních i běžných hydrometeorologických situacích. Vybrali jsme pro vás několik zajímavých informací, které na konferenci zazněly.
Les hraje aktivní roli v distribuci sluneční energie a koloběhu vody a tím má velký vliv na utváření klimatu. Termovizní snímky vzrostlého živého lesa pořízené za slunného dne, ukazují inverzní rozložení teplot: podrost je chladnější nežli koruny stromů. Les tak udržuje vlhkost v podrostu a přes koruny stromů komunikuje s atmosférou. Povrchové teploty různých materiálů a vegetace měřené na plném slunečním svitu prokazují zřetelný chladící efekt rostlin.
Chladící výkon jednotlivých stromů dokládají naměřené hodnoty jejich transpirace, tedy výdeje vody povrchem. O povrchových teplotách rozhoduje výpar vody, nikoli albedo (poměr odraženého slunečního záření ku množství dopadajícího záření). Díky evapotranspiraci (vypařování vody) jsou proto povrchové teploty vzrostlého lesa a mokřadů, které transformují obrovská množství sluneční energie do vodní páry, za slunného počasí výrazně nižší nežli teploty sklizených polí a odvodněných ploch.
Toky sluneční energie na velkých plochách v krajině transformované do evapotranspirace a zjevného tepla vědci vyhodnotili pomocí satelitních snímků pro oblast v okolí Dačic. U lesů, které odumřely po gradaci lýkožrouta smrkového, je pozorovatelný nárůst povrchových teplot.
Úhyn lesních porostů a odvodňování jsou spojeny s posunem distribuce sluneční energie od výparu k produkci zjevného tepla, tedy k nárůstu povrchových teplot. Od přehřátých ploch se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru. Tento vzestupný proud ohřátého vzduchu nasává vlhkost z okolí a zrychluje výpar z přilehlých porostů a vodních ploch.
Ohřátý vzduch vystoupá příliš vysoko na to, aby se vytvořily mraky a voda se vrátila jako místní srážky. To vede k postupnému vysychání krajiny. Evapotranspirace lesních porostů nejenom snižuje povrchovou teplotu lesa, ale díky vysokému obsahu vodní páry ve vzduchu nad lesem dochází při její kondenzaci a tím poklesu tlaku vzduchu k dalšímu nasávání vlhkého vzduchu z okolí. Je prokázáno, že čím hlouběji se postupuje do nitra kontinentů, tím větší podíl srážkové vody pochází z výparu z lesů.
***
Zajímavé je hodnocení potenciální změny druhové skladby lesů na hydrologický režim lesních povodí. Rozdílná velikost biomasy a plochy asimilačního aparátu u listnatých a jehličnatých stromů a opad listí v zimním období významně ovlivňuje celkovou intercepci, evapotranspiraci a odtok z povodí. Jehličnaté porosty vykazují v letním i v zimním období vyšší intercepci (záchyt vody na povrchu rostlin) a v mimovegetačním období také vyšší transpiraci. Při zvyšování podílu listnáčů tedy dochází v zimním i letním období k poklesu celkové intercepce a evapotranspirace porostů, což může vést k nárůstu odtoků z povodí.
***
Porosty buku a smrku reagují na suchou periodu odlišně. U buku byla transpirace ve vlhkém roce téměř dvojnásobná oproti smrkovému porostu a v suchém období se snížila o více než polovinu. Ve smrkovém porostu byla transpirace v suchém období roku 2021 pouze čtvrtinová. Smrky tak vykazovaly výrazně vyšší efektivitu využití vody pro svůj růst.
Přes současné problémy s nepůvodními smrkovými porosty v nižších nadmořských výškách výzkum naznačuje vysokou schopnost smrků vyrovnat se s obdobími sucha a uchovat schopnost růstu i při snížené úrovni vodního provozu rostliny.
***
Rostoucí teploty vzduchu mají za následek vyšší výpar. Jsou i příčinou kratší doby trvání sněhové pokrývky, což znamená vyšší absorpci světelné energie ze slunce (poklesem albeda) a opětné zvýšení teplot. Se vzrůstem teplot a zkrácením trvání sněhové pokrývky také dochází k prodloužení vegetačního období a tím i ke zvýšení evapotranspirace. Následkem toho dochází k poklesu objemu vody z mimovegetačního období dostupné pro odtok a k akumulaci v povrchových i podpovrchových vodách.
***
Při hodnocení hydricko-vodohospodářských funkcí lesa se klade důraz především na funkční komplex stromová vegetace – půda (a klima). Často je však opomíjen hydrologický význam vodních makrostruktur, jako jsou lesní prameniště, přírodní toky nebo lesní mokřady. To se odráží na celkovém přístupu k lesnímu hospodaření a používání technologií, které s těmito vodními prvky příliš nepočítají.
Výsledkem je významný podíl zničených pramenišť a napřímených potoků, které jsou většinově svedeny do hlubokých příkopů v rámci systematického povrchového odvodnění, a zánik lesních mokřadů na vodou ovlivněných stanovištích.
Tato situace panuje napříč celou republikou včetně chráněných horských a podhorských pramenných oblastí. Špatný stav těchto vodních prvků přitom rozhodujícím způsobem ovlivňuje jak hydrické funkce lesů, tak celkově i vodní režim krajiny.
Nápravná opatření zatím stále upřednostňují budování tůní popř. malých vodních nádrží, zatímco obnova funkčních vodních struktur v lesní krajině, tedy pramenišť a přírodních odtoků, je spíše okrajovou záležitostí. I v hospodářsky využívaných lesích je však možné provádět skutečně funkční hydrologické revitalizace. Takové, které pomohou vrátit alespoň část pramenišť a vodních toků do blízce přírodního a fungujícího stavu.
***
Vliv změny klimatu a s ním souvisejícího odlesnění na mělké zdroje podzemní vody sloužící pro zásobování obyvatel pitnou vodou je možné dokumentovat na příkladu úpravny vody Heraltice. Vodní zdroj umístěný v lesním komplexu je tvořený mělkými jímacími zářezy, který slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. V letech 2019–2021 došlo v důsledku kůrovcové kalamity k masivní ztrátě lesního porostu na celém území jímacího prameniště, což mělo významný dopad na množství jímané vody. Ztráta ochranné funkce lesa způsobila také častější výkyvy v kvalitě surové vody.
Podrobné informace o konferenci a jednotlivé prezentace zúčastněných odborníků naleznete zde: https://www.vulhm.cz/lesnicka-hydrologie-veda-a-praxe-2022/
Jan Řezáč, tel: 724576008
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist