https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/lesy-cr-chteji-plosne-kacet-v-npr-boubinsky-prales.cenne-porosty-s-pralesovitymi-zbytky-maji-vsak-byt-chraneny-jako-divoka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: Lesy ČR chtějí plošně kácet v NPR Boubínský prales. Cenné porosty s pralesovitými zbytky mají však být chráněny jako divoká příroda

13. listopadu 2019 | Hnutí DUHA
Autor: Aleš Miklík, tel: 604 131 131
Lesy ČR v září podaly žádost o výjimku k plošnému kácení proti kůrovci na území Národní přírodní rezervace (NPR) Boubínský prales, která se rozkládá na území a v okolí nejznámějšího a hojně navštěvovaného českého pralesa v CHKO Šumava. Konkrétně žádají o možnost vytvářet holiny větší než 1 hektar na území téměř celé NPR vně území původního oploceného pralesa. Krom oploceného pralesního jádra, v němž nikdy nebyla přerušena kontinuita vývoje divokého lesa, se však v rezervaci roztroušeně nachází také další zbytky hodnotných porostů pralesovitého charakteru a přírodně cenných a zranitelných lesů. Zákon plošné kácení v národní přírodní rezervaci zakazuje. Správa CHKO Šumava má o podobě výjimky rozhodnout v brzké době. Hnutí DUHA jako účastník příslušného správního řízení zdůrazňuje, aby byla rezervace maximálně uchráněna před škodlivými zásahy či pohybem těžké techniky a co největší část lesů byla i přes působení kůrovce ponechána samovolnému vývoji, který lesu neuškodí zdaleka tolik jako holosečné kácení [1]. Ostatně i platný Plán péče o NPR udává, že dlouhodobým cílem ochrany území je ponechání samovolnému vývoji.

Ekologická organizace varuje, že povolení kácení by kromě přímého poškození rezervace pravděpodobně ohrozilo lesy v rezervaci následnými polomy. Do otevřených porostních stěn se – zejména pak v horské oblasti Boubína – mnohem snáze opře vítr a dojde k rozvratu porostů. To v důsledku povede k dalšímu namnožení kůrovce na polomovém dříví a k tlaku na jeho asanaci i na zásahy proti kůrovci v okolních porostech. Právě to se stalo v jiných horských oblastech, nejblíže např. na hřebenech NP Šumava, v NPR Černé a Čertovo jezero nebo ve vojenském prostoru Boletice (zejm. Knížecí stolec, Lysá ad.).

Ponechání lesů divoké přírodě má však i svoji nezpochybnitelnou biologickou hodnotu. Jak je patrné z celé řady výzkumů, právě pralesovité zbytky i staré lesy ponechané samovolnému vývoji jsou přírodně velmi cenným stanovištěm. Přežívají v něm cenné druhy hub, mechorostů, brouků a další. Právě kontinuální vývoj divokého lesa se zachovalou a na živiny bohatou lesní půdou, s dostatkem mrtvého dřeva a s velmi rozmanitou strukturou jsou zárukou, že tyto vzácné druhy mají dostatečnou ochranu. Výzkumy současně ukazují, že ochrana malých segmentů pralesovitých zbytků není efektivní. Mnoho druhů organismů vyžaduje pro své přežití a zachování životaschopné populace dostatečně velkou kompaktní plochu chráněného území. Hnutí DUHA i proto soudí, že namísto kácení, které by poškodilo půdu i podrost a narušilo lesní mikroklima, je vhodné významnou část území NPR ponechat bez zásahu [2].

Hnutí DUHA především požaduje, aby se v NPR Boubínský prales, stejně jako v dalších lesních rezervacích, jejichž cílem je ochrana divoké přírody, nekácelo a ochrana lesů proti šíření kůrovce byla zajištěna v hospodářských lesích, kde to nyní vlastníci a správci lesů stejně nezvládají. Vzhledem k současné konkrétní situaci rizika šíření kůrovce do okolních lesů mimo NPR Boubínský prales lze však podle ekologické organizace připustit nanejvýš dočasné nedestruktivní a k přírodě co nejšetrnější zásahy proti kůrovci (loupání stromů na stojato, tzv. drážkování vývratů či polomů či pokácení malých skupin stromů) uvnitř NPR v 300 metrů širokém pásmu podél její hranice [3]. Jestliže však v následujících letech dojde k namnožení kůrovce rovněž v lesích v okolí NPR, mají být vyloučeny veškeré zásahy i v tomto okrajovém pásmu NPR.

Mgr. Martin Voráč, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
Původní oplocený Boubínský prales a některá území v jeho blízkém okolí patří mezi velmi cenné zbytky divokého přírodního lesa v České republice s celou řadou chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin. Jedná se přitom o národní přírodní rezervaci, státem nejpřísněji chráněné maloplošné území u nás. Je proto nepřípustné, aby Lesy ČR jako správce mohly na území NPR plošně kácet. Naopak by měly přistoupit na to, že bude ponechána maximální plocha cenné rezervace bez zásahu a bude tak skutečně ochráněno kompaktní a dostatečně velké území divoké přírody. To je ostatně i dlouhodobým cílem rezervace dle platného plánu péče o ni. Předejde se tak rovněž škodám z větrných polomů, jejichž riziko znatelně narůstá po otevření porostů kácením.“

„Rozumíme však také praktické potřebě bránit šíření kůrovce do lesů mimo rezervaci. V okrajovém pásu NPR při její hranici je proto možné připustit k přírodě šetrné metody zásahů proti kůrovci. Takový kompromis je přijatelný.“

Ing. Pavel Šamonil, Ph.D., výzkumný pracovník Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a hlavní řešitel výzkumného projektu „Komplexní analýza biologické hodnoty přírodě blízkých lesních porostů v CHKO Šumava ve správě Lesů ČR a návrh jejich multifunkčního obhospodařování“, řekl:
„Jen málokdo nezná oplocené jádro Boubínského pralesa. Méně se ví, že tento klenot českých pralesů je součástí neméně unikátní mozaiky původních lesů na úbočí hory Boubín. Z původního kompaktního Velkého pralesa zůstaly povětšinou několikahektarové střípky, které ale dosud uchovávají neobyčejně cenná společenstva rostlin, hub, měkkýšů i hmyzu. Část z nich je součástí rezervace, jiné jsou dokonce za jejími hranicemi. Zatímco některé porosty nebyly po staletí ničím významněji narušeny, jinde se cenná společenstva uchovala navzdory atakům vichřic i lýkožrouta smrkového. I tato narušení patří k dynamice horského pralesa.“

„Péče o celé toto výjimečné území by měla směřovat k ponechání pralesních reliktů zcela bez zásahu a k velmi citlivému managementu okolních porostů, jež byly dříve člověkem významně přetvořeny. V důsledku orkánu Herwart v roce 2017 a v rozvíjející se gradaci lýkožrouta smrkového však nyní vidím i vzácnou příležitost k jakémusi nadechnutí a zdivočení části rezervace. To pomůže většímu propojení pralesovitých reliktů.“

Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa Fakulty lesnicko-dřevařské České zemědělské univerzity, řekl:
„Lesy v NPR Boubínský prales patří mezi jednu z nejdéle chráněných rezervací ve střední Evropě. Vzhledem k přírodní hodnotě tohoto území a vzhledem k probíhající kůrovcové kalamitě v ČR, kterou je třeba zvládat především v hospodářských lesích, nejsou navržené zásahy ze strany státních lesů opodstatněné. Co největší část rezervace by měla být ponechána samovolnému vývoji.“


Kontakty:
Mgr. Martin Voráč, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, 778 704 678, martin.vorac@hnutiduha.cz
Ing. Pavel Šamonil, Ph.D., výzkumný pracovník Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, pavel.samonil@vukoz.cz, 605 205 760
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa Fakulty lesnicko-dřevařské České zemědělské univerzity, svobodam@fld.czu.cz, 731 064 650
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky pro editory:
[1] Území NPR ponechané samovolnému vývoji má zahrnovat území dle platného Plánu péče o NPR doposud ponechané bez zásahu (původní prales a k němu přidružený porost nad Lukenskou cestou), dále okolní zamokřené lokality v prameništích Kaplického potoka, místa s nízkým zastoupením smrku a významnou příměsí bučin, staré horské smrčiny ve vrcholových partiích nedaleko vrcholu hory Boubín a některé další přidružené porosty.
[2] K vyloučení zásahů proti kůrovci vedou zčásti i další praktické důvody. Např. v zamokřených lokalitách v prameništi Kaplického potoka by lesnická činnost mohla vážněji než jinde poškodit lesní půdu. Dále např. v porostech s nižším zastoupením smrku nehrozí tak masivní namnožení kůrovce.
[3] Hnutí DUHA navrhuje, aby bylo uvnitř NPR podél její hranice vymezeno 300 metrů široké nárazníkové pásmo, kde se bude proti kůrovci šetrně zasahovat. Podle ekologické organizace je přípustné diferencovaně v závislosti na přírodní hodnotě konkrétních porostů vhodně uplatňovat loupání kůry stromů nastojato, u vývratů a polomů pak ponechání dřevní hmoty na místě a odkornění ležících stromů formou drážkování, které zčásti zachová na kmeni kůru a umožní tak jeho lepší tlení. Dále je rovněž přípustné kácení malých skupin stromů do velikosti ploch 0,04 ha (tzv. kotlíků) s odstupem od dalšího místa kácení na výšku porostu a s ponecháním drážkovaných kmenů na místě. Tyto metody jsou relativně šetrné k lesnímu ekosystému a mimo jiné také částečně zabrání přílišnému otevření porostních stěn s rizikem větrných polomů. Proti kůrovci je pak samozřejmě možné dále zasahovat vně rezervace, mj. v jejím ochranném pásmu.
Aleš Miklík, tel: 604 131 131 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist