Tiskové zprávy
Nadace Partnerství: Letošní Cenu Josefa Vavrouška získal uznávaný lesník a zakladatel KRNAPu, profesor Josef Fanta
5. června 2015 | Nadace Partnerství
Ve čtvrtek 4. června jsme v Praze slavnostně představili držitele prestižní Ceny Josefa Vavrouška pro rok 2014. Letošním laureátem se stal v konkurenci dalších 20 nominovaných lesník a profesor Josef Fanta, který zásadním způsobem ovlivnil debatu o správné péči o lesy v České republice a udržitelném hospodaření v nich a je neodmyslitelně spojen s osudy Krkonošského národního parku.
Profesor Josef Fanta stál roce 1963 za vznikem KRNAPu, po roce 1989 a třiceti letech emigrace mu park vděčí za obnovu imisemi zničených lesů. Cenu Josefa Vavrouška získal za celoživotní odborné prosazování metod péče o les nejen v chráněných územích s důrazem na přirozenou obnovu, za hlavní podíl na obnově lesa zničeného kyselými dešti v Krkonošském národním parku a za přenos zkušeností a poznatků ze zahraničí do České republiky.
Profesor Josef Fanta získal Cenu Josefa Vavrouška za celoživotní odborné prosazování metod péče o les nejen v chráněných územích s důrazem na přirozenou obnovu, za hlavní podíl na obnově lesa zničeného kyselými dešti v Krkonošském národním parku a za přenos zkušeností a poznatků ze zahraničí do České republiky.
Kdo je Josef Fanta?
Josef Fanta byl tím, kdo během jediného roku 1962 připravil založení našeho nejstaršího národního parku, a tak mohl být Krkonošský národní park (KRNAP) vyhlášen 17. května 1963. Josef Fanta se tehdy stal náměstkem jeho prvního ředitele pro ochranu přírody a výzkum, než byl po srpnu 1968 z politických důvodů odvolán, načež skončil v nucené emigraci v Nizozemí.
Po návratu do vlasti v roce 1990 se seznámil s katastrofálním stavem krkonošských lesů, způsobeném imisemi z Černého trojúhelníku (zahynulo přes 5 000 ha krkonošských lesů, podobně jako lesy v Jizerských a Krušných horách). Poté se zásadním způsobem zasloužil o to, že nizozemská Nadace FACE zaplatila obnovu krkonošských lesů s cílem podpořit následnou přirozenou obnovu a přiblížení lesů v Krkonoších přírodě blízkému stavu v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Po úspěšné realizaci záchranného programu, k jehož přijetí by nedošlo bez podpůrného projektu vypracovaného předtím J. Fantou a jeho kolegy z Univerzity v Amsterdamu, byl Krkonošský národní park vypuštěn ze seznamu ohrožených národních parků.
Profesor Josef Fanta zásadním způsobem ovlivnil odbornou i veřejnou debatu o správné péči o lesy v České republice, nejen v chráněných územích s důrazem na jejich přirozenou obnovu.
Co říkají o Josefu Fantovi české osobnosti?
„Pro Krkonoše a Krkonošský národní park je Josef Fanta opravdu asi nejzásadnější osobností. Národní park založil. Nezanevřel ani poté, co ho tehdejší vládci donutili opustit nejen Krkonoše, ale i vlast, a poté, co se mohl vrátit, zásadním způsobem znovu přispěl k záchraně krkonošské přírody - jen díky němu se do Krkonoš nasměrovala Nadace FACE, díky níž se krkonošské lesy mohly začít vzpamatovávat z imisní katastrofy osmdesátých let. Jsem nesmírně rád, že Josef Fanta se z Krkonoš neztratil dodnes. Konzultujeme spolu, povídáme si, podílí se na práci Rady KRNAP. To, že profesor Fanta získal Cenu Josefa Vavrouška je pro mě obrovská radost a zadostiučinění. Josef Fanta si ji nepochybně zaslouží. A myslím, že i Josef Vavroušek by mu k ní byl rád gratuloval.“
Jan Hřebačka, ředitel KRNAPu
„Josef Fanta je člověk příkladný – zásadový s obrovským nadhledem. Síla, se kterou i přes zdravotní problémy pomáhá přírodě, vyvolává obdiv a úctu. Svou autoritou má vliv na celou generaci lesníků a ochránců přírody.“
Jaromír Bláha, expert Hnutí DUHA
„Velmi oceňuji, že se po 20 letech v Holandsku vrátil zpět do Československa, aby zde využil svých odborných znalostí pro zlepšení situace, např. v NP Šumava – kde bohužel nebyl jeho vstřícný přístup přijat. V poslední době sleduji, jak se snaží upozornit na devastaci české krajiny a zejména vysvětlit politikům, že péče o krajinu by měla být řízená, podobně jako např. v Rakousku. Velmi oceňuji jeho energii, jak se trvale snaží péči o krajinu v ČR zlepšit.“
MUDr. Radim Šrám, DrSc.
Profesor Josef Fanta stál roce 1963 za vznikem KRNAPu, po roce 1989 a třiceti letech emigrace mu park vděčí za obnovu imisemi zničených lesů. Cenu Josefa Vavrouška získal za celoživotní odborné prosazování metod péče o les nejen v chráněných územích s důrazem na přirozenou obnovu, za hlavní podíl na obnově lesa zničeného kyselými dešti v Krkonošském národním parku a za přenos zkušeností a poznatků ze zahraničí do České republiky.
Profesor Josef Fanta získal Cenu Josefa Vavrouška za celoživotní odborné prosazování metod péče o les nejen v chráněných územích s důrazem na přirozenou obnovu, za hlavní podíl na obnově lesa zničeného kyselými dešti v Krkonošském národním parku a za přenos zkušeností a poznatků ze zahraničí do České republiky.
Kdo je Josef Fanta?
Josef Fanta byl tím, kdo během jediného roku 1962 připravil založení našeho nejstaršího národního parku, a tak mohl být Krkonošský národní park (KRNAP) vyhlášen 17. května 1963. Josef Fanta se tehdy stal náměstkem jeho prvního ředitele pro ochranu přírody a výzkum, než byl po srpnu 1968 z politických důvodů odvolán, načež skončil v nucené emigraci v Nizozemí.
Po návratu do vlasti v roce 1990 se seznámil s katastrofálním stavem krkonošských lesů, způsobeném imisemi z Černého trojúhelníku (zahynulo přes 5 000 ha krkonošských lesů, podobně jako lesy v Jizerských a Krušných horách). Poté se zásadním způsobem zasloužil o to, že nizozemská Nadace FACE zaplatila obnovu krkonošských lesů s cílem podpořit následnou přirozenou obnovu a přiblížení lesů v Krkonoších přírodě blízkému stavu v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Po úspěšné realizaci záchranného programu, k jehož přijetí by nedošlo bez podpůrného projektu vypracovaného předtím J. Fantou a jeho kolegy z Univerzity v Amsterdamu, byl Krkonošský národní park vypuštěn ze seznamu ohrožených národních parků.
Profesor Josef Fanta zásadním způsobem ovlivnil odbornou i veřejnou debatu o správné péči o lesy v České republice, nejen v chráněných územích s důrazem na jejich přirozenou obnovu.
Co říkají o Josefu Fantovi české osobnosti?
„Pro Krkonoše a Krkonošský národní park je Josef Fanta opravdu asi nejzásadnější osobností. Národní park založil. Nezanevřel ani poté, co ho tehdejší vládci donutili opustit nejen Krkonoše, ale i vlast, a poté, co se mohl vrátit, zásadním způsobem znovu přispěl k záchraně krkonošské přírody - jen díky němu se do Krkonoš nasměrovala Nadace FACE, díky níž se krkonošské lesy mohly začít vzpamatovávat z imisní katastrofy osmdesátých let. Jsem nesmírně rád, že Josef Fanta se z Krkonoš neztratil dodnes. Konzultujeme spolu, povídáme si, podílí se na práci Rady KRNAP. To, že profesor Fanta získal Cenu Josefa Vavrouška je pro mě obrovská radost a zadostiučinění. Josef Fanta si ji nepochybně zaslouží. A myslím, že i Josef Vavroušek by mu k ní byl rád gratuloval.“
Jan Hřebačka, ředitel KRNAPu
„Josef Fanta je člověk příkladný – zásadový s obrovským nadhledem. Síla, se kterou i přes zdravotní problémy pomáhá přírodě, vyvolává obdiv a úctu. Svou autoritou má vliv na celou generaci lesníků a ochránců přírody.“
Jaromír Bláha, expert Hnutí DUHA
„Velmi oceňuji, že se po 20 letech v Holandsku vrátil zpět do Československa, aby zde využil svých odborných znalostí pro zlepšení situace, např. v NP Šumava – kde bohužel nebyl jeho vstřícný přístup přijat. V poslední době sleduji, jak se snaží upozornit na devastaci české krajiny a zejména vysvětlit politikům, že péče o krajinu by měla být řízená, podobně jako např. v Rakousku. Velmi oceňuji jeho energii, jak se trvale snaží péči o krajinu v ČR zlepšit.“
MUDr. Radim Šrám, DrSc.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
