Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Likvidace kalamity ze zimního období
Na přelomu roku postihla Krkonoše sněhová kalamita, která měla za následek velké množství vrcholových zlomů. Podle nynějších odhadů se jedná o téměř 11000 m³ dřevní hmoty. Vzhledem k rozsahu a náročnosti zpracování této kalamity se předpokládá, že její likvidace bude pokračovat až do konce letních prázdnin.
Lesníky v ostatních částech republiky, které byly postiženy stejnou kalamitou, děsí blížící se termín, do kdy musí být kalamitní dřevo zpracováno, aby se zabránilo možnému přemnožení kůrovce. V hospodářských lesích je tento termín stanoven na 30. 6. Lesy v národních parcích však ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení. Z toho důvodu pro lesy na území národního parku tento termín neplatí. Přesto se všechny postižené Lesní správy Správy KRNAP snaží ze všech sil kalamitu zlikvidovat v co nejkratší době.
V současnosti byly zastaveny všechny úmyslné těžby a veškeré úsilí bylo nasměrováno k likvidaci poškozených stromů. Vzhledem k těžko přístupnému horskému terénu je zřídka kde možné použít těžkou techniku, a tak se většina dřevní hmoty musí přibližovat koňmi. Právě jejich nedostatek brání rychlejšímu zpracování. I přes všechny objektivní potíže jsou v současné době zpracovány ¾ postižené dřevní hmoty.
Ing. Jan Hřebačka, zástupce vedoucího Odboru péče o les Správy KRNAP, k této problematice uvedl: „Pro lesy na území národního parku tato kalamita není tragédie. Ve výsledku se sníží hustota lesa, což přispívá k jeho přirozené obnově. Na druhou stranu budeme muset věnovat zvýšenou pozornost ochraně lesa před nadměrným rozvojem škůdců.“ Na území Krkonošského národního parku byly nejvíce postiženy Lesní správy Harrachov, Rokytnice nad Jizerou a Rezek. Odhadovaných 11000 m³ je zhruba 10% plánovaných ročních těžeb pro celé území KRNAP. Správě KRNAP tak nevznikne ani výrazná ekonomická škoda. „My bychom v těchto porostech stejně museli dělat výchovné zásahy. Museli bychom je tzv. ředit tak, aby se postupně z původních smrkových monokultur staly smíšené lesy. Kalamita paradoxně urychlila nástup přirozených postupů. Na nás to klade pouze zvýšené nároky v tom, že se poškozená dřevní hmota musí zpracovat v co nejkratší době, z důvodu potencionální možnosti přemnožení kůrovce.“ dodal Hřebačka.
Správa KRNAP v této otázce také spolupracuje s obcemi. Právě v těchto dnech jim byl odeslán dopis, který obsahuje aktuální informace o současném stavu a dalších krocích.
Lesníky v ostatních částech republiky, které byly postiženy stejnou kalamitou, děsí blížící se termín, do kdy musí být kalamitní dřevo zpracováno, aby se zabránilo možnému přemnožení kůrovce. V hospodářských lesích je tento termín stanoven na 30. 6. Lesy v národních parcích však ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení. Z toho důvodu pro lesy na území národního parku tento termín neplatí. Přesto se všechny postižené Lesní správy Správy KRNAP snaží ze všech sil kalamitu zlikvidovat v co nejkratší době.
V současnosti byly zastaveny všechny úmyslné těžby a veškeré úsilí bylo nasměrováno k likvidaci poškozených stromů. Vzhledem k těžko přístupnému horskému terénu je zřídka kde možné použít těžkou techniku, a tak se většina dřevní hmoty musí přibližovat koňmi. Právě jejich nedostatek brání rychlejšímu zpracování. I přes všechny objektivní potíže jsou v současné době zpracovány ¾ postižené dřevní hmoty.
Ing. Jan Hřebačka, zástupce vedoucího Odboru péče o les Správy KRNAP, k této problematice uvedl: „Pro lesy na území národního parku tato kalamita není tragédie. Ve výsledku se sníží hustota lesa, což přispívá k jeho přirozené obnově. Na druhou stranu budeme muset věnovat zvýšenou pozornost ochraně lesa před nadměrným rozvojem škůdců.“ Na území Krkonošského národního parku byly nejvíce postiženy Lesní správy Harrachov, Rokytnice nad Jizerou a Rezek. Odhadovaných 11000 m³ je zhruba 10% plánovaných ročních těžeb pro celé území KRNAP. Správě KRNAP tak nevznikne ani výrazná ekonomická škoda. „My bychom v těchto porostech stejně museli dělat výchovné zásahy. Museli bychom je tzv. ředit tak, aby se postupně z původních smrkových monokultur staly smíšené lesy. Kalamita paradoxně urychlila nástup přirozených postupů. Na nás to klade pouze zvýšené nároky v tom, že se poškozená dřevní hmota musí zpracovat v co nejkratší době, z důvodu potencionální možnosti přemnožení kůrovce.“ dodal Hřebačka.
Správa KRNAP v této otázce také spolupracuje s obcemi. Právě v těchto dnech jim byl odeslán dopis, který obsahuje aktuální informace o současném stavu a dalších krocích.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
