ČSSD: M. Hašek představil návrh zákona o zákazu těžby břidlicových plynů

Předseda Asociace krajů České republiky a poslanec PSP ČR Michal Hašek dnes představil návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákazem hydraulického štěpení hornin při využívání ložisek hořlavého zemního plynu a o kterém se ve zkratce hovoří jako o zákonu, který zakazuje těžbu břidlicových plynů na území České republiky. Již zítra se tímto návrhem bude zabývat poslanecký klub ČSSD a následně i vláda i poslanecká sněmovna. Podporu tomuto návrhu již také přislíbili i někteří další poslanci, a to napříč politickým spektrem.

„Hlavním motivem pro vznik tohoto zákona je mé přesvědčení, že demokratické státy jako je Česká republika, musí mít jasně stanovenu hranici proto, kdy je ještě správné a efektivní získávat přírodní suroviny na našem území a kdy je již naopak třeba tuto snahu zastavit ve prospěch ochrany zdraví a životů obyvatel a ochrany životního prostředí. Pevně věřím, že právě těžba břidlicových plynů a rizika, která proces této těžby přinášejí, jsou za touto hranicí. Možné benefity z této těžby totiž ani zdaleka nevyvažují rizika, která by vznikla pro obyvatele a životní prostředí nejenom v místě těžby, ale i v širokém okolí,“ řekl Michal Hašek.

„Tento předkládaný návrh zákona, který zakáže průzkum i těžbu břidlicových plynů na celém území ČR, vyjadřuje nejen vůli tisíců občanů v regionech ale i jasné stanovisko mnoha starostů, kterých se problematika přímo dotkla již v letošním roce. Já osobně toto legislativní opatření vítám jako komplexní a definitivní řešení,“ dodal předseda Klubu starostů a primátorů za ČSSD a starosta Náchoda Jan Birke.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákazem hydraulického štěpení hornin při využívání ložisek hořlavého zemního plynu, vychází jednak ze senátního návrhu podobného zaměření, (senátní tisk 364), tak i ze spolupráce s Koalicí STOP HF.

Záměrem ale bylo vytvořit zákon, který nemění zásadním způsobem naší legislativu, ale novelizuje a upravuje ty současné normy a zákony. Proto bylo třeba vytvořit zcela nový návrh zákona, který věcně sleduje stejný cíl jako senátní návrh, avšak dosahuje ho ustálenou legislativní technikou a splňuje veškeré náležitosti návrhu zákona. Novelizace zákonů se týká hlavně Zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, Zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Těžba metodou hydraulického štěpení hornin zanechává za sebou bez nadsázky „spálenou zemi“. Z hlediska geologické stavby a vysoké hustoty osídlení v ČR je nezbytné používání metod hydraulického štěpení hornin zakázat na celém území České republiky. Proto se v návrhu zákona navrhuje:

1. Zákaz použití všech metod hydraulického štěpení hornin při vyhledávání, průzkumu a dobývání výhradních ložisek hořlavého zemního plynu. V případě porušení tohoto zákazu těžby zavádí pokutu do 10 milionů korun, přičemž dosavadní úrovně pokut jsou pouze do 2 a do 5 milionů. V případě ložiskového průzkumu pak zavádí pokutu do 2 mil., když dosud je hranice za jakýkoli delikt podle zákona o geologických pracích 1 milion.
2. Zároveň navrhuji doplnit dotčený kraj mezi účastníky řízení o povolení hornické činnosti (dosud k těmto účastníkům vedle žadatele, investora, vlastníka důlního díla a dotčených občanů patří jen obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána). Jsem přesvědčen, že dopady těžby jsou v širším měřítku než pouze katastr obce a stanovisko kraje je tak důležité.
3. Povinnost odpisu zásoby výhradního ložiska hořlavého zemního plynu vždy, lze-li toto ložisko dobývat pouze metodami hydraulického štěpení hornin.
4. Vyloučení udělení souhlasu Ministerstva životního prostředí k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, jde-li o výhradní ložisko hořlavého zemního plynu, které nelze v současnosti dobývat jinak než metodami hydraulického štěpení hornin.
5. Zavedení nových správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které spočívají v tom, že tyto osoby provádějí hornickou činnost v rozporu s podmínkami stanovenými v § 10 odst. 3 zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, tj. že tyto osoby
a) při dobývání výhradních ložisek používají dobývací metody, které nezajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, hospodárné dobývání, požadovanou výrubnost nebo přípustný stupeň znečištění,
b) neuvedou druhy dobývacích metod a rozsah jejich použití v plánech otvírky, přípravy a dobývání,
c) organizace nevyzkouší a nevyhodnotí nové dobývací metody nebo je do technologie dobývání zavede bez souhlasu obvodního báňského úřadu, nebo při dobývání výhradních ložisek hořlavého zemního plynu používají dobývacích metod hydraulického štěpení hornin.
6. Zavedení pravomoci orgánů státní báňské správy odejmout fyzickým osobám jimi vydaná oprávnění nebo osvědčení k výkonu činností, jakož i pravomoci těchto orgánů zrušit rozhodnutí nebo jiná opatření vydaná organizaci (tj. právnické osobě nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání vykonávající některou z činností uvedených v části druhé či třetí zákona č. 61/1988 Sb.) k výkonu činností podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v případě porušení zákazu použití dobývacích metod hydraulického štěpení hornin při dobývání výhradních ložisek, a to až na 3 roky
7. Zavedení sankce za provádění ložiskového průzkumu v rozporu se zákazem použití dobývacích metod hydraulického štěpení hornin.

„Jsem zastáncem legislativního procesu, který využívá osvědčené a kvalitní právní normy ze zahraničí. Proto se například tento zákon opírá o vzory z kanadského státu Quebec a Francie. Z francouzského zákona je například převzata zásada okamžitého zrušení průzkumných území. V současnosti díky těmto zákonům požívá ochranu před těžbou a průzkumem břidlicových plynů cca 70 mil. lidí na naší planetě a já pevně věřím, že se k nim Česká republika a její obyvatelé připojí,“ dodal v závěru Michal Hašek.