Krkonoše - Svazek měst a obcí: Malá ochutnávka z Pohádkových Krkonoš a Podkrkonoší

Nejvyšší české hory ztělesňuje dominantní mýtická postava - Krakonoš - pán hor. Mnozí z vás ho znáte z krkonošských pohádek nebo televizních Večerníčků podle námětu paní spisovatelky Boženy Šimkové. Přítomnost Krakonoše vnímáme v každém, i tom nejzapadlejším koutku Krkonoš. Přáli bychom si, abyste ho pocítili také.

Na jaře a létě 2015 budeme spouštět mnoho aktivit projektu Pohádkové Krkonoše a Podkrkonoší, které jsou zaměřené především na rodiny s dětmi a mládež.

Nyní Vám přinášíme malou ochutnávku v podobě jednoho z příběhů, které právě vznikají v dílně Svazku Krkonoše.


SOJKA A RYS

Sojka je polétavé ptačí stvoření, které ví o všem, co se v Krkonoších a Podkrkonoší šustne. Každý, kdo se chce informovat nebo potřebuje poradit, se může na sojku všudybylku v kterémkoli ročním období obrátit. Pod jedním křídlem má zavěšený chytrý mobil, pod tím druhým je na příjmu malá vysílačka.
Tohle užitečné ptáče má jedinou nevýhodu: je hodně hlasité a nedá se ztišit. Většině to nevadí – prostě si ztlumí přístroj a hotovo. Ale jsou i tací, kterým ze sojčina křiku zaléhají uši a brní hlava.
Mezi ně patří i vzácný rys. Před lety se přestěhoval do klidnějších Beskyd. Ale později se mu začalo po rodných místech stýskat. Vrátil se do krkonošských lesů a všechno nasvědčovalo tomu, že v nich bude až do smrti spokojený.
Dokud se neobjevila sojka. Kdykoli dosedla na nějaký strom, ozvalo se její volání. Pronikavý, důrazný křik. Rys trpěl, sužován neurózou. Obtížně sháněl potravu, nemohl spát. A tak se rozhodl, že sojku ze svého lesa vyžene. Jednoho podvečera se tiše vyšplhal až k větvi, na které seděla. Sojka ho naštěstí v poslední chvíli zahlédla. Poodlétla na vyšší větev. Pak na ještě vyšší. Nakonec na tu nejvyšší, kam se už rys nedostal.
Jenomže, co se nestalo? Při tom úzkostlivém poletování jí zpoza křídel vypadl mobil i vysílačka. V tu chvíli nastal zmatek. Turisté na cestách marně čekali na informace, kudy mají jít dál. Cyklisty na stezkách překvapila tma, protože nevěděli, kdy zapadá slunce. V penzionech marně čekali na bloudící hosty. Zkrátka, dospělí i děti potřebovali spoustu informací, ale sojka byla nedostupná.
Sojčina mlčení si všiml i Krakonoš. Zaměřil svůj dálkový bystrohled a uviděl rysa připraveného ke skoku. Do kleče pichlavé, zabrumlal a mohutně kýchnul. Rys se lekl. Uskočil a zmizel. Sojka s úlevou slétla k zemi a rychle posbírala to, co postrádala. K obnovení spojení jí stačilo pár minut.
Lidé už zase dostávají zprávy o tom, kam a kudy jít, co navštívit nebo neminout. A také čeho se vyvarovat.
Na koho si dát pozor teď ví i sojka. Kdykoliv se pohybuje v rysově blízkosti, raději ztlumí hlas.