Tiskové zprávy
Ekologický institut Veronica: Mapování a ochrana plazů
V euro-americké civilizaci je představa plazů a zejména hadů spojena s odporem, jež má pravděpodobné kořeny v křesťanském učení: "Tedy řekl Hospodin Bůh k hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní, po břiše svém se plaziti budeš a prach žráti budeš po všecky dni života svého. Nadto nepřátelství položím mezi tebou a ženou, mezi semenem tvým a semenem jejím, ono potře tobě hlavu a ty potřeš jemu patu." (Kniha Genesis, kap. 3,14-15)
Kromě toho zůstali jedovatí hadi jedním z mála smrtelných nebezpečí, které člověk ve volné přírodě nemohl odstranit a tak byl odpor k hadům posilován strachem o život.
Že tento odpor k plazům není všeobecně rozšířen je zřejmé: První Evropané, kteří pronikli na africký kontinent, byli překvapeni kultem hadů, jaký tam vládl. Své totemové zvíře lidé obvykle nelovili, chránili je. Takových příkladů se dá najít celá řada. Je jistě pozoruhodné, že stále více lidí i u nás se začíná zajímat o tyto pozoruhodné tvory.
V roce 2001 vydala AOPK ČR knihu Atlas rozšíření plazů. Autorsky se na ní podíleli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Českého svazu ochránců přírody a další spolupracovníci. Mapování plazů však stále pokračuje. Nejspolehlivějším dokladem, který nijak nepoškozuje přírodu je sbírání hadích kůží neboli svleček (odborně exuvií). Tyto se však obtížně v terénu nacházejí a dá se říci, že nalezení takové svlečky je často dílem náhody a nebo důvěrné znalosti místních poměrů. Další možnost je fotografická dokumentace. I ta je často dílem náhody.
Žádáme všechny zájemce, aby zasílali všechny doložitelné údaje na kontaktní adresy. Výskyt je možno doložit svlečkou či dobrou fotografií. Vždy musí být uvedeno jméno nálezce a kontakt na něj, místo a datum nálezu (fotografie) Datum nemusí být přesné, stačí měsíc a rok, v nejhorším případě jen rok. Nedatovaný a nelokalizovaný nález je však bezcenný. Na vyžádání svlečku či fotografii po okopírování vrátíme a sdělíme nálezci o jaký druh se jedná.
Mojmír Vlašín z EIV nám k tomu řekl: Zatímco u ostatních skupin obratlovců je často rozpracována metodika jejich odchytu a odlovu, ( např.ryby, drobní savci) nebo standardního pozorování ( např. ptáci) je sledování plazů závislé na více či méně náhodných nálezech. Čím hustější je databáze, tím více se výsledek sledování blíží skutečnosti. Spolupráce s dobrovolníky je zde naprosto zásadní.
Kontakt:
RNDr. Mojmír Vlašín
Ekologický institut Veronica -ČSOP
Tel. 542422773
Panská 9, 602 00 Brno
RNDr. Blanka Mikátová
Tel. 541321124
AOPK ČR
Lidická 25/27 Brno
Kromě toho zůstali jedovatí hadi jedním z mála smrtelných nebezpečí, které člověk ve volné přírodě nemohl odstranit a tak byl odpor k hadům posilován strachem o život.
Že tento odpor k plazům není všeobecně rozšířen je zřejmé: První Evropané, kteří pronikli na africký kontinent, byli překvapeni kultem hadů, jaký tam vládl. Své totemové zvíře lidé obvykle nelovili, chránili je. Takových příkladů se dá najít celá řada. Je jistě pozoruhodné, že stále více lidí i u nás se začíná zajímat o tyto pozoruhodné tvory.
V roce 2001 vydala AOPK ČR knihu Atlas rozšíření plazů. Autorsky se na ní podíleli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Českého svazu ochránců přírody a další spolupracovníci. Mapování plazů však stále pokračuje. Nejspolehlivějším dokladem, který nijak nepoškozuje přírodu je sbírání hadích kůží neboli svleček (odborně exuvií). Tyto se však obtížně v terénu nacházejí a dá se říci, že nalezení takové svlečky je často dílem náhody a nebo důvěrné znalosti místních poměrů. Další možnost je fotografická dokumentace. I ta je často dílem náhody.
Žádáme všechny zájemce, aby zasílali všechny doložitelné údaje na kontaktní adresy. Výskyt je možno doložit svlečkou či dobrou fotografií. Vždy musí být uvedeno jméno nálezce a kontakt na něj, místo a datum nálezu (fotografie) Datum nemusí být přesné, stačí měsíc a rok, v nejhorším případě jen rok. Nedatovaný a nelokalizovaný nález je však bezcenný. Na vyžádání svlečku či fotografii po okopírování vrátíme a sdělíme nálezci o jaký druh se jedná.
Mojmír Vlašín z EIV nám k tomu řekl: Zatímco u ostatních skupin obratlovců je často rozpracována metodika jejich odchytu a odlovu, ( např.ryby, drobní savci) nebo standardního pozorování ( např. ptáci) je sledování plazů závislé na více či méně náhodných nálezech. Čím hustější je databáze, tím více se výsledek sledování blíží skutečnosti. Spolupráce s dobrovolníky je zde naprosto zásadní.
Kontakt:
RNDr. Mojmír Vlašín
Ekologický institut Veronica -ČSOP
Tel. 542422773
Panská 9, 602 00 Brno
RNDr. Blanka Mikátová
Tel. 541321124
AOPK ČR
Lidická 25/27 Brno
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
