Tiskové zprávy
Ústav pro ekopolitiku a Arnika: Masarykovo nádraží: občané si přejí zachovat historické budovy, železniční dopravu a vybudovat zde park
18. května 2011 | Ústav pro ekopolitiku a Arnika
V oblasti mezi Masarykovým nádražím a Florencí si lidé přejí zejména ochránit historické budovy, zachovat železniční dopravu a vybudovat městský park. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které v uplynulých týdnech uspořádaly Ústav pro ekopolitiku a Arnika. Cílem bylo zjistit názory jak obyvatel centra města, tak Pražanů obecně na další rozvoj území, které má podle plánů developerů i vedení města projít zásadní přeměnou. Dvě třetiny respondentů si však nepřejí na drážních pozemcích žádné nové budovy a každý třetí respondent by uvítal zklidnění severojižní magistrály v oblasti nádraží.
Anketa se konala v souvislosti s veřejnou debatou pořádanou letos v únoru. Ústav pro ekopolitiku a Arnika nyní výsledky předají zástupcům první, třetí a osmé městské části a reprezentantům hlavního města. Přání obyvatel Prahy budou prosazovat také při dalších jednáních o územním plánu. Obě nevládní organizace zároveň vyzvaly starostu Prahy 1 Oldřicha Lomeckého a pražského radního pro územní plán a bývalého starostu Prahy 8 Josefa Noska, aby znovu oslovili developera se žádostí zveřejnit studie zástavby pozemků Masarykova nádraží. Tomáš Kadeřábek, zástupce společnosti Masaryk Station Development, která má na základě smlouvy s Českými drahami na pozemky předkupní právo, to slíbil už na veřejné debatě, studie však dodnes veřejnosti ani zastupitelům nepředstavil. Organizace rovněž navrhují vytvoření pracovní skupiny pro řešení celé oblasti, v níž by měli zasednout zástupci městských částí, nezávislí odborníci i nevládní organizace.
Všechny domácnosti v Petrské čtvrti a v dalších oblastech bezprostředně sousedících s Masarykovým nádražím obdržely do schránek dotazníky. Letáky s otázkami průzkumu byly v omezené míře také dostupné přímo na nádraží. Svou odpověď zaslalo poštou celkem 188 respondentů, z nichž téměř 61 % má bydliště v centru Prahy, 19,8 % bydlí v Praze a 19,2 % bylo mimopražských. Na stejné otázky odpovědělo na webu 396 osob, z nichž 21 % uvedlo bydliště v centru Prahy, 48 % v jiné části města a mimopražských bylo téměř 30 %. Celkem se tedy do konce dubna zapojilo do průzkumu 584 osob. Další zájemci mohou anketu stále vyplnit na webu na stránce http://arnika.org/surveys/view_survey/1-masarykovo-nadrazi. Organizátoři ankety budou výsledky průběžně aktualizovat.
Změnu funkčního využití rozsáhlého území v centru Prahy navrhuje změna územního plánu č. 2001/00 „Nová čtvrť – Masarykovo nádraží – Florenc“. Předpokládá uvolnění většiny drážních pozemků pro výstavbu a navrhuje zde tzv. smíšené území. Takové označení umožňuje výstavbu bytů, kanceláří, obchodů, ale třeba i podzemních garáží, kulturních zařízení apod. V místě stávajícího kolejiště se uvažuje o zřízení parku, avšak nejdříve za dvacet let, kdy magistrát plánuje zrušení nádraží a jeho přeložení do podzemí. Projekt je natolik drahý, že je otázkou, zda na něj město vůbec najde peníze.
---
Příloha:
Co by si v oblasti Masarykova nádraží a jeho okolí přáli zachovat a vybudovat místní občané a návštěvníci Prahy?
Výsledky ankety podrobně:
Mezi výsledky šetření pomocí papírových dotazníků a na webu byly drobné rozdíly, ale v zásadě je možné oba shodně formulované průzkumy s různými cílovými skupinami shrnout. Uvádíme vždy nejprve výsledky písemného průzkumu a na druhém místě procenta respondentů na webu:
I. Zachování železniční dopravy
Nejvíce respondentů si přeje zachovat funkci nádraží (82,5 %, resp. 82,8 %) a jeho historické budovy (69,6 %, resp. 80,1 %). Občané rovněž většinou stojí o zachování železniční dopravy (72,9 %a 76,22 %). Dokazuje to i kontrolní otázka na další rozvoj dopravy: Zachovat funkci nádraží požaduje 82,5 % a 84,31 %.
II. Nový park pro veřejnost
V oblasti Masarykova nádraží postrádá většina respondentů veřejně přístupný park. Na otázku, co v této oblasti občanům chybí, tuto odpověď zvolilo 97 ze 178 respondentů v písemném dotazníku a 245 osob z 394, které na tuto otázku odpovídaly na webu (tedy 54,5 % a 61,9 %). Tento záměr také potvrzuje kontrolní otázka – co si respondenti zde přejí zachovat: Prostor pro zeleň požaduje 44,2 % a 50,42 % dotázaných.
III. Žádné nové budovy
Kolem 60 % respondentů obou průzkumů si nepřeje nové budovy. (61,5 % a 58,26 %). Z plánů, které se pro oblast objevily, je zde nejlépe přijímáno muzeum železnice (příznivě reagovalo 24,1 %, resp. 26,54 %), kulturní zařízení (14,9, resp. 22,04 %), podzemní garáže (14,7 % a 8,35 %), obchody (12,6 a 12,69 %), případně byty (8,6 a 10,85 %).
IV. Doprava pro lidi
Otázky na širší dopravní vazby ukazují potřebu dobře zapojit místo do struktury města. O zachování železniční dopravy jsme se už zmiňovali – z obou průzkumů je podporuje přes 80 % osob. Zachovat a zlepšit přestup mezi železnicí a veřejnou dopravou si přeje 59,5 %, resp. 46,58 % respondentů. Nejvíce se lišily výsledky otázek na podporu zklidnění Severojižní magistrály (SJM) a zlepšení propojení centra s Žižkovem, Karlínem a Hlavním nádražím. Písemné odpovědi většinou místních obyvatel ukazují jen asi 1/3 podporu zklidňování SJM (29 %), zatímco na webu je to požadavek téměř poloviny respondentů (48 %). Podporu pěším trasám vyjádřilo 53 občanů písemně (28,96 %), zatímco na webu tento požadavek podpořilo 56 % lidí.
Z odpovědí občanů tedy vyplývají zřetelné priority pro danou oblast: zachovat nádraží a jeho přestup s veřejnou dopravou, ochránit historické budovy, založit zde chybějící plochy zeleně. Nezvyšovat zátěž dané oblasti dalšími stavbami a jejich funkční využití směřovat do oblasti veřejné vybavenosti.
Výsledky ankety jsou umístěny s grafy na stránkách www.ekopolitika.cz a www.arnika.org.
Více o Masarykově nádraží: http://arnika.org/kauzy/nova-ctvrt-masarykovo-nadrazi-florenc
---
Aktivity byly podpořeny grantem od Trustu pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě.
Anketa se konala v souvislosti s veřejnou debatou pořádanou letos v únoru. Ústav pro ekopolitiku a Arnika nyní výsledky předají zástupcům první, třetí a osmé městské části a reprezentantům hlavního města. Přání obyvatel Prahy budou prosazovat také při dalších jednáních o územním plánu. Obě nevládní organizace zároveň vyzvaly starostu Prahy 1 Oldřicha Lomeckého a pražského radního pro územní plán a bývalého starostu Prahy 8 Josefa Noska, aby znovu oslovili developera se žádostí zveřejnit studie zástavby pozemků Masarykova nádraží. Tomáš Kadeřábek, zástupce společnosti Masaryk Station Development, která má na základě smlouvy s Českými drahami na pozemky předkupní právo, to slíbil už na veřejné debatě, studie však dodnes veřejnosti ani zastupitelům nepředstavil. Organizace rovněž navrhují vytvoření pracovní skupiny pro řešení celé oblasti, v níž by měli zasednout zástupci městských částí, nezávislí odborníci i nevládní organizace.
Všechny domácnosti v Petrské čtvrti a v dalších oblastech bezprostředně sousedících s Masarykovým nádražím obdržely do schránek dotazníky. Letáky s otázkami průzkumu byly v omezené míře také dostupné přímo na nádraží. Svou odpověď zaslalo poštou celkem 188 respondentů, z nichž téměř 61 % má bydliště v centru Prahy, 19,8 % bydlí v Praze a 19,2 % bylo mimopražských. Na stejné otázky odpovědělo na webu 396 osob, z nichž 21 % uvedlo bydliště v centru Prahy, 48 % v jiné části města a mimopražských bylo téměř 30 %. Celkem se tedy do konce dubna zapojilo do průzkumu 584 osob. Další zájemci mohou anketu stále vyplnit na webu na stránce http://arnika.org/surveys/view_survey/1-masarykovo-nadrazi. Organizátoři ankety budou výsledky průběžně aktualizovat.
Změnu funkčního využití rozsáhlého území v centru Prahy navrhuje změna územního plánu č. 2001/00 „Nová čtvrť – Masarykovo nádraží – Florenc“. Předpokládá uvolnění většiny drážních pozemků pro výstavbu a navrhuje zde tzv. smíšené území. Takové označení umožňuje výstavbu bytů, kanceláří, obchodů, ale třeba i podzemních garáží, kulturních zařízení apod. V místě stávajícího kolejiště se uvažuje o zřízení parku, avšak nejdříve za dvacet let, kdy magistrát plánuje zrušení nádraží a jeho přeložení do podzemí. Projekt je natolik drahý, že je otázkou, zda na něj město vůbec najde peníze.
---
Příloha:
Co by si v oblasti Masarykova nádraží a jeho okolí přáli zachovat a vybudovat místní občané a návštěvníci Prahy?
Výsledky ankety podrobně:
Mezi výsledky šetření pomocí papírových dotazníků a na webu byly drobné rozdíly, ale v zásadě je možné oba shodně formulované průzkumy s různými cílovými skupinami shrnout. Uvádíme vždy nejprve výsledky písemného průzkumu a na druhém místě procenta respondentů na webu:
I. Zachování železniční dopravy
Nejvíce respondentů si přeje zachovat funkci nádraží (82,5 %, resp. 82,8 %) a jeho historické budovy (69,6 %, resp. 80,1 %). Občané rovněž většinou stojí o zachování železniční dopravy (72,9 %a 76,22 %). Dokazuje to i kontrolní otázka na další rozvoj dopravy: Zachovat funkci nádraží požaduje 82,5 % a 84,31 %.
II. Nový park pro veřejnost
V oblasti Masarykova nádraží postrádá většina respondentů veřejně přístupný park. Na otázku, co v této oblasti občanům chybí, tuto odpověď zvolilo 97 ze 178 respondentů v písemném dotazníku a 245 osob z 394, které na tuto otázku odpovídaly na webu (tedy 54,5 % a 61,9 %). Tento záměr také potvrzuje kontrolní otázka – co si respondenti zde přejí zachovat: Prostor pro zeleň požaduje 44,2 % a 50,42 % dotázaných.
III. Žádné nové budovy
Kolem 60 % respondentů obou průzkumů si nepřeje nové budovy. (61,5 % a 58,26 %). Z plánů, které se pro oblast objevily, je zde nejlépe přijímáno muzeum železnice (příznivě reagovalo 24,1 %, resp. 26,54 %), kulturní zařízení (14,9, resp. 22,04 %), podzemní garáže (14,7 % a 8,35 %), obchody (12,6 a 12,69 %), případně byty (8,6 a 10,85 %).
IV. Doprava pro lidi
Otázky na širší dopravní vazby ukazují potřebu dobře zapojit místo do struktury města. O zachování železniční dopravy jsme se už zmiňovali – z obou průzkumů je podporuje přes 80 % osob. Zachovat a zlepšit přestup mezi železnicí a veřejnou dopravou si přeje 59,5 %, resp. 46,58 % respondentů. Nejvíce se lišily výsledky otázek na podporu zklidnění Severojižní magistrály (SJM) a zlepšení propojení centra s Žižkovem, Karlínem a Hlavním nádražím. Písemné odpovědi většinou místních obyvatel ukazují jen asi 1/3 podporu zklidňování SJM (29 %), zatímco na webu je to požadavek téměř poloviny respondentů (48 %). Podporu pěším trasám vyjádřilo 53 občanů písemně (28,96 %), zatímco na webu tento požadavek podpořilo 56 % lidí.
Z odpovědí občanů tedy vyplývají zřetelné priority pro danou oblast: zachovat nádraží a jeho přestup s veřejnou dopravou, ochránit historické budovy, založit zde chybějící plochy zeleně. Nezvyšovat zátěž dané oblasti dalšími stavbami a jejich funkční využití směřovat do oblasti veřejné vybavenosti.
Výsledky ankety jsou umístěny s grafy na stránkách www.ekopolitika.cz a www.arnika.org.
Více o Masarykově nádraží: http://arnika.org/kauzy/nova-ctvrt-masarykovo-nadrazi-florenc
---
Aktivity byly podpořeny grantem od Trustu pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk