Tiskové zprávy
Živly-AK, o.s.: Měli bychom si uvědomit, že jsme s krajinou naší země silně spjatí – apelují na MŽP a MŠMT členové projektu Krajina domova
30. října 2009 | Živly-AK, o.s.
Jedním z výsledků půlroční vzdělávací, badatelské a osvětové činnosti členů projektu Krajina domova je otevřený dopis, kterým se obrací na ministry životního prostředí a školství. Děti v něm navrhují věnovat více pozornosti vztahu Čechů a Češek své krajině, umožňovat více věcné diskuse v médiích, využít prostor pro výuku o životním prostředí na školách a zmiňují též, že potřebujeme politiky, kteří se tématem budou zabývat a budou ochotní prosazovat i nepopulární kroky.
V Chlumu u Třeboně (v CHKO Třeboňsko) se uskutečnilo pětidenní setkání žáků a studentů z 21 škol z celé republiky organizované sdružením Živly – Agentura Koniklec. Mladí účastníci tohoto propracovaného vzdělávacího projektu z 11 krajů ČR (1) prezentovali svou půlroční činnost věnující se v roce 2009 tématu Krajina. V jeho průběhu prováděli vlastní výzkumnou a osvětovou činnost pod vedením odborného lektora z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) a absolvovali odborné přednášky, tréninky v rétorických a prezentačních dovednostech, exkursi a debaty s pracovníky veřejné správy. Ze svých poznatků získaných při půlročním pozorování vybraného území, mapování škodlivých vlivů na něj a osvětovou činností mezi vrstevníky (2) sestavili účastníci souhrnnou zprávu. V průběhu listopadu budou na základě výsledků činnosti vybráni letošní vítězové.
Jako jeden ze závěrů své půlroční činnosti přijali členové projektu prohlášení (3), kterým se obrací na MŽP a MŠMT. Navrhují v něm věnovat více pozornosti vztahu Čechů a Češek své krajině – uvědomit si, že je příroda pro náš život nezbytná – umožňovat více věcné diskuse v médiích a využit prostor pro výuku o životním prostředí na školách. Zmiňují též, že potřebujeme politiky, kteří se tématem budou zabývat a budou ochotní prosazovat i nepopulární kroky, tak jak je to v demokratickém světě běžné. Václav Bratrych – manažer projektu ze sdružení Živly – Agentura Koniklec, k tomu říká: „Podařilo se nám zaujmout přes 100 žáků a studentů z 34 škol projektem, který obrací zaslouženou pozornost na velmi rozmanitou a pestrou krajinu v blízkosti jejich domova. A je to také vidět na výsledcích jejich půlroční činnosti a velké aktivitě, která probíhala i o prázdninách. Pro příští rok připravujeme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK rozšíření projektu dosud zaměřeného spíše přírodovědně a ochranářsky o téma environmentální etické výchovy.“
Kontakt:
Václav Bratrych, manažer projektu, Živly – Agentura Koniklec, o. s.
tel: 732 749 878, e-mail: bratrych@zivly.cz
1) Vzdělávací projekt: „Krajina domova“ organizovaný sdružením Živly – Agentura Koniklec je financovaný v roce 2009 z dotace MŽP. Jde o celorepublikový přírodovědný projekt, který vede mládež k zamyšlení nad úlohou člověka v krajině, zejména nad jeho necitlivými zásahy a k snaze hledat (i za účasti veřejnosti) možné cesty k nápravě. Celý projekt vznikl na motivy filmu Josefa Císařovského, Václava Cílka, Agentury Koniklec a České televize – „Krajina domova“. Projekt připravilo občanské sdružení Živly–AK, za patronace MŽP a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), Českým rozhlasem 2 a CHKO Třeboňsko.
Program je aktuálně obsazen účastníky ve věku 12 – 17 let z 11 krajů ČR (s výjimkou Zlínského, Olomouckého a Karlovarského). Nejvíce účastníku je v roce 2009 z kraje Středočeského.
2) Na webových stránkách projektu Krajina domova – http://krajina.zivly.cz zveřejňují účastníci projektu průběžné výsledky své činnosti.
3) Přiložen je text prohlášení v plném znění:
Výzva žáků základních škol a gymnázií k tématu Krajina
Jsme skupina žáků z různých základních škol a gymnázií napříč naší zemí. Spojuje nás účast v projektu „Krajina domova“ a zájem o životní prostředí, ve kterém budeme společně celý život žít. V minulých měsících se každý z nás zabýval jiným z problémů ve své krajině. Ať už se jednalo o černou skládku, invazní druhy nebo třeba o biokoridory, ve své práci jsme naráželi na stejný ústřední problém.
Je jím ztrácející se vztah Čechů a Češek ke své krajině: většina lidí se stahuje do měst a často i lidé žijící u lesa do něj chodí méně často než do vzdáleného supermarketu. Přírodu vnímáme jako něco krásného, co můžeme vyfotit, když jedeme na výlet. Méně si ale uvědomujeme, že je příroda pro náš život nezbytná. Už jenom málo z nás musí kvůli jídlu někdy kopnout do země. Řada lidí si pak myslí, že nevadí, když na místě našich polí postavíme logistická centra. Co se ale stane, až nebudeme moci brambory dovážet z Portugalska? Na parkovištích, dálnicích a mezi pokladnami obchodů je nevypěstujeme!
Skutečnost, že mnozí změny v krajině nevnímají, ještě neznamená, že se nic nemění. Vztah ke krajině jsme totiž takřka ztratili. Dospělí nám v jeho nalezení ale příliš nepomáhají. Ať už se jedná o média, učitele, odborníky nebo politiky, situace je velmi neuspokojivá.
Nejvíce nás asi ovlivňují média. A je třeba na rovinu přiznat, že o životním prostředí informují často zkresleně a neúplně. Lidé mají rádi senzace. V televizi tak vídáme aktivisty připoutané ke stromu nebo zavěšené na komíně. Podstatu sdělení, které nám chtějí předat, ale reportéři už často nedoplní. Péče o naše prostředí se pak mnohdy považuje za něco extrémistického a věcné názory se do médií nedostanou. Právě věcnou diskusi by ale média měla umožňovat.
Dnešním problémem je i nevyužití prostoru pro výuku o životním prostředí na školách. Zvláště v nižších ročnících se „biflujeme“ spoustu údajů, které jsou dobré jenom k zapomenutí. Na praktické činnosti týkající se třeba sběru papíru nebo třídění odpadu se už mnohdy nedostává. Třídění odpadu je přitom teprve začátkem. Učitelé ochranu životního prostředí berou jako jakousi šlehačku na dortu, kterou stačí zmínit, jen pokud na to zbude čas. Vědět, jak se k přírodě chovat, bude ale pro náš život mnohem důležitější než řady jmen a vzorců.
Uvažovat omezeně jen o krajině české kotliny v dnešním propojeném světě mnohdy postrádá smysl. Některé věci z naší úrovně prostě neovlivníme. Proto potřebujeme politiky, kteří se tématem budou zabývat a budou ochotní prosazovat i nepopulární kroky. Například ve Velké Británii se o životní prostředí zajímají všechny politické strany. U nás ale příroda zajímá jen zlomek poslanců a názor odborníků je často míjí. Je důležité, aby odborníci byli na veřejnosti slyšet a měli na vývoj naší krajiny větší vliv než developeři a lobbisté.
My všichni bychom si měli uvědomit, že jsme s krajinou naší země silně spjatí. Je tedy naší povinností, abychom ji předali dalším generacím ve stejném nebo snad i lepším stavu. Chceme myslet globálně a jednat lokálně. Dejte nám k tomu šanci!
Zpracovalo 49 účastníků pětidenního setkání v Chlumu u Třeboně, 24. října 2009
V Chlumu u Třeboně (v CHKO Třeboňsko) se uskutečnilo pětidenní setkání žáků a studentů z 21 škol z celé republiky organizované sdružením Živly – Agentura Koniklec. Mladí účastníci tohoto propracovaného vzdělávacího projektu z 11 krajů ČR (1) prezentovali svou půlroční činnost věnující se v roce 2009 tématu Krajina. V jeho průběhu prováděli vlastní výzkumnou a osvětovou činnost pod vedením odborného lektora z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) a absolvovali odborné přednášky, tréninky v rétorických a prezentačních dovednostech, exkursi a debaty s pracovníky veřejné správy. Ze svých poznatků získaných při půlročním pozorování vybraného území, mapování škodlivých vlivů na něj a osvětovou činností mezi vrstevníky (2) sestavili účastníci souhrnnou zprávu. V průběhu listopadu budou na základě výsledků činnosti vybráni letošní vítězové.
Jako jeden ze závěrů své půlroční činnosti přijali členové projektu prohlášení (3), kterým se obrací na MŽP a MŠMT. Navrhují v něm věnovat více pozornosti vztahu Čechů a Češek své krajině – uvědomit si, že je příroda pro náš život nezbytná – umožňovat více věcné diskuse v médiích a využit prostor pro výuku o životním prostředí na školách. Zmiňují též, že potřebujeme politiky, kteří se tématem budou zabývat a budou ochotní prosazovat i nepopulární kroky, tak jak je to v demokratickém světě běžné. Václav Bratrych – manažer projektu ze sdružení Živly – Agentura Koniklec, k tomu říká: „Podařilo se nám zaujmout přes 100 žáků a studentů z 34 škol projektem, který obrací zaslouženou pozornost na velmi rozmanitou a pestrou krajinu v blízkosti jejich domova. A je to také vidět na výsledcích jejich půlroční činnosti a velké aktivitě, která probíhala i o prázdninách. Pro příští rok připravujeme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK rozšíření projektu dosud zaměřeného spíše přírodovědně a ochranářsky o téma environmentální etické výchovy.“
Kontakt:
Václav Bratrych, manažer projektu, Živly – Agentura Koniklec, o. s.
tel: 732 749 878, e-mail: bratrych@zivly.cz
1) Vzdělávací projekt: „Krajina domova“ organizovaný sdružením Živly – Agentura Koniklec je financovaný v roce 2009 z dotace MŽP. Jde o celorepublikový přírodovědný projekt, který vede mládež k zamyšlení nad úlohou člověka v krajině, zejména nad jeho necitlivými zásahy a k snaze hledat (i za účasti veřejnosti) možné cesty k nápravě. Celý projekt vznikl na motivy filmu Josefa Císařovského, Václava Cílka, Agentury Koniklec a České televize – „Krajina domova“. Projekt připravilo občanské sdružení Živly–AK, za patronace MŽP a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), Českým rozhlasem 2 a CHKO Třeboňsko.
Program je aktuálně obsazen účastníky ve věku 12 – 17 let z 11 krajů ČR (s výjimkou Zlínského, Olomouckého a Karlovarského). Nejvíce účastníku je v roce 2009 z kraje Středočeského.
2) Na webových stránkách projektu Krajina domova – http://krajina.zivly.cz zveřejňují účastníci projektu průběžné výsledky své činnosti.
3) Přiložen je text prohlášení v plném znění:
Výzva žáků základních škol a gymnázií k tématu Krajina
Jsme skupina žáků z různých základních škol a gymnázií napříč naší zemí. Spojuje nás účast v projektu „Krajina domova“ a zájem o životní prostředí, ve kterém budeme společně celý život žít. V minulých měsících se každý z nás zabýval jiným z problémů ve své krajině. Ať už se jednalo o černou skládku, invazní druhy nebo třeba o biokoridory, ve své práci jsme naráželi na stejný ústřední problém.
Je jím ztrácející se vztah Čechů a Češek ke své krajině: většina lidí se stahuje do měst a často i lidé žijící u lesa do něj chodí méně často než do vzdáleného supermarketu. Přírodu vnímáme jako něco krásného, co můžeme vyfotit, když jedeme na výlet. Méně si ale uvědomujeme, že je příroda pro náš život nezbytná. Už jenom málo z nás musí kvůli jídlu někdy kopnout do země. Řada lidí si pak myslí, že nevadí, když na místě našich polí postavíme logistická centra. Co se ale stane, až nebudeme moci brambory dovážet z Portugalska? Na parkovištích, dálnicích a mezi pokladnami obchodů je nevypěstujeme!
Skutečnost, že mnozí změny v krajině nevnímají, ještě neznamená, že se nic nemění. Vztah ke krajině jsme totiž takřka ztratili. Dospělí nám v jeho nalezení ale příliš nepomáhají. Ať už se jedná o média, učitele, odborníky nebo politiky, situace je velmi neuspokojivá.
Nejvíce nás asi ovlivňují média. A je třeba na rovinu přiznat, že o životním prostředí informují často zkresleně a neúplně. Lidé mají rádi senzace. V televizi tak vídáme aktivisty připoutané ke stromu nebo zavěšené na komíně. Podstatu sdělení, které nám chtějí předat, ale reportéři už často nedoplní. Péče o naše prostředí se pak mnohdy považuje za něco extrémistického a věcné názory se do médií nedostanou. Právě věcnou diskusi by ale média měla umožňovat.
Dnešním problémem je i nevyužití prostoru pro výuku o životním prostředí na školách. Zvláště v nižších ročnících se „biflujeme“ spoustu údajů, které jsou dobré jenom k zapomenutí. Na praktické činnosti týkající se třeba sběru papíru nebo třídění odpadu se už mnohdy nedostává. Třídění odpadu je přitom teprve začátkem. Učitelé ochranu životního prostředí berou jako jakousi šlehačku na dortu, kterou stačí zmínit, jen pokud na to zbude čas. Vědět, jak se k přírodě chovat, bude ale pro náš život mnohem důležitější než řady jmen a vzorců.
Uvažovat omezeně jen o krajině české kotliny v dnešním propojeném světě mnohdy postrádá smysl. Některé věci z naší úrovně prostě neovlivníme. Proto potřebujeme politiky, kteří se tématem budou zabývat a budou ochotní prosazovat i nepopulární kroky. Například ve Velké Británii se o životní prostředí zajímají všechny politické strany. U nás ale příroda zajímá jen zlomek poslanců a názor odborníků je často míjí. Je důležité, aby odborníci byli na veřejnosti slyšet a měli na vývoj naší krajiny větší vliv než developeři a lobbisté.
My všichni bychom si měli uvědomit, že jsme s krajinou naší země silně spjatí. Je tedy naší povinností, abychom ji předali dalším generacím ve stejném nebo snad i lepším stavu. Chceme myslet globálně a jednat lokálně. Dejte nám k tomu šanci!
Zpracovalo 49 účastníků pětidenního setkání v Chlumu u Třeboně, 24. října 2009
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
