Nesehnutí: Mezinárodní den žen 2008

NESEHNUTÍ Brno a Genderové informační centrum Nora, o. p. s. připomínají významný den, který vnímá část veřejnosti jako významný svátek ženskoprávního hnutí a část jako kontroverzní pozůstalost komunistického režimu. Spolupracující brněnské organizace se snaží význam Mezinárodního den žen (MDŽ) podpořit informačními a kulturními aktivitami a proto na první březnový týden připravily vernisáž výstavy o ženách v netradičních profesích a navazující besedu o ženách v politické sféře (6/3) a kulturní divadelně-hudební i osvětové programové pásmo (8/3).

Mezinárodní den žen je historicky velmi významný svátek připomínající úsilí žen za dosažení rovnoprávného postavení (souhrn historie MDŽ viz příloha). V české společnosti stále přetrvávají nerovnosti v postavení žen a mužů. Týká se to zejména platové diskriminace, nižšího zastoupení žen v mocenských a rozhodovacích pozicích, nízké účastí otců na péči o děti a domácího násilí mezi partnery. MDŽ je dnem, kdy je na tyto a další nerovnosti a stereotypy poukazováno, podobně, jak se tomu 8. března děje v ostatních zemích Evropské unie i další státech vč. tzv. rozvojových zemích. Každá skupina si v rámci svých oslav připomíná některé z důležitých a aktuálních témat.

Letošní brněnské oslavy jsou spojené s aktivitami na podporu nestereotypního přístupu k ženám i mužům ve vztahu k jejich profesní kariéře a to už ve fázi volby budoucího povolání. Podle posledních údajů v České republice je volba povolání stále zatížena stereotypem segregujícím pracovní trh na mužské a ženské sféry činnosti. Nejmarkantnější rozdíl lze vidět v oblasti stavebnictví, kde muži tvoří téměř stoprocentní většinu mezi podnikateli a i mezi zaměstnanci je jich 89%. Naopak v oblasti zdravotní a sociální péče, která je tradičně svázaná s ženskou pečovatelskou rolí, významně převažují ženy, a to poměrem 84% mezi zaměstnanými a 57% mezi podnikajícími. Nadpoloviční většinou se ženy podílejí také na podnikání v ostatních veřejných a sociálních službách. „Děvčata i chlapci na středních i základních školách se často setkávají s radami jaké obory jsou pro ně vhodné a s odrazováním pokud zvolí pro své pohlaví netradiční obor. Pokud se na takovýchto oborech octnou, musí často vyvíjet větší snahu než jejich soukmenovci, aby uspěli. Zejména ženy se pak setkávají s diskriminací na trhu práce pokud chtějí vstoupit do netradičního oboru i pokud chtějí dosáhnout vyšších pozic.“ popisuje řešený problém Nikol Čablová z Genderového informačního centra NORA, které realizuje projekt zaměřený na toto téma finančně podpořený Nadačním fondem Slovak Czech Women´s Fund, který je i hlavním partnerem brněnských oslav MDŽ.

Na to, že je toto téma důležité, nevědomky poukazuje i proces ustavení MDŽ jako významného dne v kalendáři významných dnů ČR. A pak zejména stav, kdy MDŽ jako významný den čelí častým pokusům o zrušení, respektive vypuštění ze seznamu významných dnů. Naposledy Na podzim 2007 Senátor Martin Mejstřík vypracoval návrh novely zákona o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a o dnech pracovního klidu, podle nějž by Mezinárodní den žen měl být vypuštěn ze seznamu jako symbol komunistického režimu. Senátor Jaromír Štetina v rámci projednávání MDŽ přímo označil za „ostudný den“. Návrh neprošel, ale opět rozvířil debatu o významu tohoto dnu. „Nelpíme na oslavě dnů, ale věříme, že je-li nějaké téma podpořeno svátečním dnem s takovou tradicí i aktuálním významem jako Mezinárodní den žen bezesporu má, je škoda ho rušit.“ říká Kateřina Plesková z NESEHNUTÍ a dodává: „Navíc je-li téma v něm obsažené stále tak aktuální jako je postavení žen v naší společnosti, odkazují debaty o jeho rušení zejména na neinformovanost či stereotypní uvažování našich politických představitelů.“ Senátor Mejstřík chtěl MDŽ nahradit Svátkem matek. Ženskoprávní aktivistky a aktivisté tento návrh kritizovali jako výsledek stereotypních představ o domnělé hlavní úloze žen úzce spjaté s mateřstvím a podpořili jej argumentací, že i řada mužů je schopna mateřského chování a je mnoho žen, které nechtějí či nemohou být matkami. V duchu antikomunistických myšlenek pak odkazovali i na historii, kdy Svátek matek byl mohutně zneužíván v rámci fašistické propagandy v 2. světové válce, což ale nemůže být důvod pohlížet na tento svátek jako fašistický symbol.


Kontakty:
Genderové informační centrum NORA o.p.s :
Aneta Hovorková, GSM 777 103 368, e-mail: anhovorkova@centrum.cz
NESEHNUTÍ Brno
Kateřina Plesková, GSM 774 239 579, e-mail: zenskaprava@seznam.cz



Co je NESEHNUTÍ Brno?
Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ) vzniklo na podzim 1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat. Od roku 1999 je součástí dlouhodobých aktivit i kampaň Ženská práva jsou lidská práva, jejíž aktivity jsou zaměřeny na spoluvytváření prostoru v němž by se měnily postoje k otázkám spojeným se stereotypními představami o roli žen a mužů ve společnosti a řešily se problémy z toho vyplývající (násilí na ženách, nerovnost na pracovním trhu a v dalších sférách). Realizované projekty tvoří především informační a vzdělávací činnosti. http://zenskaprava.ecn.cz, www.nesehnuti.cz

Co je Genderové informační centrum Nora?
Genderové informační centrum NORA, o.p.s. vzniklo na podzim roku 2004 z potřeby členek Gender centra, studentské platformy věnující se na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity genderové tematice, přenést některé aktivity mimo akademickou půdu. Záměrem bylo pořádat přednášky, školení a kulturní akce pro veřejnost a nabízet služby genderových expertek nevládním i vládním organizacím. GIC NORA se tedy převážně věnuje vzdělávání, feministickému aktivismu a aplikaci genderových teorií do praktické roviny. S GIC NORA spolupracuje celá řada expertek na rovné příležitosti, slaďování profesního a rodinného života, pracovní trh, socializaci a feministickou pedagogiku, média a audiovizuální studia, problematiku domácí násilí, a podobně. www.gendernora.cz