Tiskové zprávy
KDU-ČSL: Michaela Šojdrová: S českými zemědělci v Bruselu
Na konferenci o budoucnosti evropského zemědělství, kterou pořádala Evropská lidová strana, dorazilo přes 800 zemědělců z celé Evropy. Byla mezi nimi i skupina českých zemědělců, která přijela na mé pozvání. Mám velkou radost, že si udělali čas. Vím, že zrovna pro ně není jednoduché se utrhnout od práce. Myslím, že pokud chceme, aby zemědělství bylo atraktivní pro mladé lidi, musíme jim mimo jiné dát šanci se potkat a inspirovat se, seznamovat se s farmáři z jiných zemí a diskutovat s evropskými politiky o tom, co je pálí a jakou mají oni představu o budoucnosti zemědělství. A co na konferenci zaznělo?
Biodiverzita, udržitelné zemědělství a méně byrokracie
Podle místopředsedy Asociace soukromého zemědělství, Ericha Vodňanského ze Statku Vodňanský, je „důležitá podpora takového zemědělství, které klade silný důraz na produkci, ale zároveň neopomíjí podporu biodiverzity. Prostě takové zemědělství, které tyto aspekty dokáže spojit.“
Ivana Suchánková z firmy Biopreparáty, s.r.o. zase zdůraznila potřebu spolupráce mezi farmáři a českými firmami a přenesení udržitelného zemědělství do praxe.
Antonín Štěpanovský z Agrofarmy Radošínek má pravdu, když říká, že „život naší společnosti je závislý na tom, co naše zemědělství vyprodukuje.“ Za nejdůležitější proto považuje propojení těchto dvou cílů a dále pak dalších rozměrů – například sociálního a kulturního.
„Zároveň nesmíme být zatěžováni další byrokracií. Hodně se o tom mluví, ale zatím se to do praxe moc nepřevádí,“ doplnila skupinu českých zemědělců Pavla Löwenthalová, farmářka a městská zastupitelka Krnova.
Potravinová bezpečnost
„Evropská unie je dnes soběstačná a není závislá na dovozu potravin, přesto je nutné o potravinové bezpečnosti nejen hovořit, ale brát její zajištění vážně. Krize, kterými jsme v posledních letech prošli, a jejich důsledky logicky budí obavu o to, abychom byli schopni i do budoucna produkovat dostatek kvalitních a cenově dostupných potravin. Potravinová bezpečnost, tedy dostatek našich vlastních kvalitních potravin, to je oblast, na kterou se musíme strategicky zaměřit,” uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP, KDU-ČSL).
Podpora rozvoje venkova
„Místo toho, abychom evropské zemědělce považovali za samozřejmost, musíme je podporovat a více je zapojit do rozhodování o budoucnosti Evropy. Musíme je respektovat, zajistit jim důstojné živobytí, přestat je zatěžovat novou byrokracií a konečně ocenit strategický význam produkce potravin v Evropě. Skupina EPP bude vždy podporovat naše zemědělce a živé venkovské oblasti, protože jsou nezbytnou součástí našeho evropského způsobu života,“ uvedl předseda skupiny EPP, europoslanec Manfred Weber.
Jsou zemědělci zodpovědní za klimatické změny?
Na toto často probírané téma chovu krav a příliš vysokých emisí metanu reagoval švédský ministr pro záležitosti venkova a infrastruktury Peter Kullgren:
„I proto, že plně podporuji technologický pokrok často říkám, že kdyby krávy neexistovaly, museli bychom si je vymyslet. Krávy se živí tím, co lidé často nemohou jíst, a dodávají nám výživnou potravu v podobě masa a mléka. Jako bonus nám dokonce poskytují přírodní hnojiva. Zároveň tím přispívají k biologické rozmanitosti a zadržování uhlíku v půdě. Krávy jsou zázračné „stroje“. Přesto jsou tato krásná zvířata dnes očerňována. Tvrdí se, že jejich emise metanu jsou příliš vysoké, ale v Evropě jsme měli krávy vždycky. Lidé a krávy byli v historii vzájemně propojeni.“
Podle Kullgrena poslední studie WWF navíc ukázala, že například Švédsko má stejný objem emisí způsobených krávami jako před 100 lety. Nelze tedy říct, že to jsou primárně krávy, které pohání globální oteplování.
Závěry z konference jsou k dispozici zde: https://www.epp.eu/papers/european-farmers-deal
Biodiverzita, udržitelné zemědělství a méně byrokracie
Podle místopředsedy Asociace soukromého zemědělství, Ericha Vodňanského ze Statku Vodňanský, je „důležitá podpora takového zemědělství, které klade silný důraz na produkci, ale zároveň neopomíjí podporu biodiverzity. Prostě takové zemědělství, které tyto aspekty dokáže spojit.“
Ivana Suchánková z firmy Biopreparáty, s.r.o. zase zdůraznila potřebu spolupráce mezi farmáři a českými firmami a přenesení udržitelného zemědělství do praxe.
Antonín Štěpanovský z Agrofarmy Radošínek má pravdu, když říká, že „život naší společnosti je závislý na tom, co naše zemědělství vyprodukuje.“ Za nejdůležitější proto považuje propojení těchto dvou cílů a dále pak dalších rozměrů – například sociálního a kulturního.
„Zároveň nesmíme být zatěžováni další byrokracií. Hodně se o tom mluví, ale zatím se to do praxe moc nepřevádí,“ doplnila skupinu českých zemědělců Pavla Löwenthalová, farmářka a městská zastupitelka Krnova.
Potravinová bezpečnost
„Evropská unie je dnes soběstačná a není závislá na dovozu potravin, přesto je nutné o potravinové bezpečnosti nejen hovořit, ale brát její zajištění vážně. Krize, kterými jsme v posledních letech prošli, a jejich důsledky logicky budí obavu o to, abychom byli schopni i do budoucna produkovat dostatek kvalitních a cenově dostupných potravin. Potravinová bezpečnost, tedy dostatek našich vlastních kvalitních potravin, to je oblast, na kterou se musíme strategicky zaměřit,” uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP, KDU-ČSL).
Podpora rozvoje venkova
„Místo toho, abychom evropské zemědělce považovali za samozřejmost, musíme je podporovat a více je zapojit do rozhodování o budoucnosti Evropy. Musíme je respektovat, zajistit jim důstojné živobytí, přestat je zatěžovat novou byrokracií a konečně ocenit strategický význam produkce potravin v Evropě. Skupina EPP bude vždy podporovat naše zemědělce a živé venkovské oblasti, protože jsou nezbytnou součástí našeho evropského způsobu života,“ uvedl předseda skupiny EPP, europoslanec Manfred Weber.
Jsou zemědělci zodpovědní za klimatické změny?
Na toto často probírané téma chovu krav a příliš vysokých emisí metanu reagoval švédský ministr pro záležitosti venkova a infrastruktury Peter Kullgren:
„I proto, že plně podporuji technologický pokrok často říkám, že kdyby krávy neexistovaly, museli bychom si je vymyslet. Krávy se živí tím, co lidé často nemohou jíst, a dodávají nám výživnou potravu v podobě masa a mléka. Jako bonus nám dokonce poskytují přírodní hnojiva. Zároveň tím přispívají k biologické rozmanitosti a zadržování uhlíku v půdě. Krávy jsou zázračné „stroje“. Přesto jsou tato krásná zvířata dnes očerňována. Tvrdí se, že jejich emise metanu jsou příliš vysoké, ale v Evropě jsme měli krávy vždycky. Lidé a krávy byli v historii vzájemně propojeni.“
Podle Kullgrena poslední studie WWF navíc ukázala, že například Švédsko má stejný objem emisí způsobených krávami jako před 100 lety. Nelze tedy říct, že to jsou primárně krávy, které pohání globální oteplování.
Závěry z konference jsou k dispozici zde: https://www.epp.eu/papers/european-farmers-deal
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk