Tiskové zprávy
KDU-ČSL: Michaela Šojdrová: Zastavme diskriminaci evropských zemědělců a umožněme jim pěstovat nové odrůdy plodin. Zajistíme tím potravinovou bezpečnost
Jednou z priorit českého předsednictví Rady EU je i potravinová bezpečnost. Pokud chceme v roce 2023 úspěšně pokračovat v předcházení nedostatku potravin, v boji proti změnám klimatu a podporovat konkurenceschopnost evropských zemědělců, musíme zásadně otevřít téma nových genomických technik a biotechnologií. Informace i názory na nové genomické techniky (NGTs – New Genomic Techniques) se liší, a toto téma silně rezonuje napříč společností. Europoslankyně Michaela Šojdrová se proto rozhodla oslovit odborníky, kteří na NGTs pracují.
„Vědci upozorňují, že výzkum zásadně pokročil a je tedy zapotřebí na to reagovat jak osvětou, tak především legislativou EU,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová. Z její iniciativy vznikla studie „Genome edited crops; a European perspective“ zpracovaná odborníky z EU-SAGE (European Sustainable Agriculture Through Genome Editing) a Akademie věd ČR, která bude představena v rámci pražské konference „Conference on genome editing for food safety and crop improvement“ 13. a 14. října 2022.
Vědecké výsledky nabízejí bezpečné a efektivní šlechtitelské metody, díky kterým budeme mít odrůdy plodin nezbytné pro zajištění potravinové bezpečnosti obyvatel EU, přičemž budou šetrné k životnímu prostředí a splňovat požadavky ekologicky zemědělských podmínek. Tyto nové odrůdy by byly také odolnější vůči suchu a chorobám, což by umožnilo následné snížení používání pesticidů.
„Širší využití NGTs v EU není možné z důvodu velmi přísné legislativy EU, která de facto blokuje zavedení nových odrůd vzniklých úpravou genomu na evropský trh, a nastoluje tak nerovnováhu s geneticky modifikovanými organismy (GMO), které se do EU dovážejí. Legislativa o GMO je mimo EU zcela jiná a evropští zemědělci jsou tak v jasné nevýhodě a následně tak i evropská potravinová bezpečnost,“ dodává Šojdrová.
Z pohledu zemědělství by se rok 2023 měl nést ve znamení nového přístupu k NGTs. S ohledem na ostatní priority českého předsednictví a aktuální krize, kterým čelíme, vyzývá Michaela Šojdrová své kolegy v rámci českého předsednictví, aby usilovali o urychlení příprav změny legislativy EU. „Nové odrůdy nejsou jediným řešením, ale mohou výrazně pomoci k dosažení udržitelné zemědělské produkce. Proto je naší povinností změnit evropskou legislativu tak, abychom umožnili a podpořili evropské šlechtitelství a produkci nových, výnosných a odolných odrůd obilovin, zeleniny i dalších plodin. Jsem velmi hrdá na to, že J. G. Mendel má v České republice své evropsky uznávané pokračovatele, kteří se na prosazování NGTs podílejí. Věřím, že i čeští zemědělci budou moci již brzy výsledky jejich práce využívat,“ uzavírá Michaela Šojdrová, členka výboru AGRI v Evropském parlamentu.
„Vědci upozorňují, že výzkum zásadně pokročil a je tedy zapotřebí na to reagovat jak osvětou, tak především legislativou EU,“ uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová. Z její iniciativy vznikla studie „Genome edited crops; a European perspective“ zpracovaná odborníky z EU-SAGE (European Sustainable Agriculture Through Genome Editing) a Akademie věd ČR, která bude představena v rámci pražské konference „Conference on genome editing for food safety and crop improvement“ 13. a 14. října 2022.
Vědecké výsledky nabízejí bezpečné a efektivní šlechtitelské metody, díky kterým budeme mít odrůdy plodin nezbytné pro zajištění potravinové bezpečnosti obyvatel EU, přičemž budou šetrné k životnímu prostředí a splňovat požadavky ekologicky zemědělských podmínek. Tyto nové odrůdy by byly také odolnější vůči suchu a chorobám, což by umožnilo následné snížení používání pesticidů.
„Širší využití NGTs v EU není možné z důvodu velmi přísné legislativy EU, která de facto blokuje zavedení nových odrůd vzniklých úpravou genomu na evropský trh, a nastoluje tak nerovnováhu s geneticky modifikovanými organismy (GMO), které se do EU dovážejí. Legislativa o GMO je mimo EU zcela jiná a evropští zemědělci jsou tak v jasné nevýhodě a následně tak i evropská potravinová bezpečnost,“ dodává Šojdrová.
Z pohledu zemědělství by se rok 2023 měl nést ve znamení nového přístupu k NGTs. S ohledem na ostatní priority českého předsednictví a aktuální krize, kterým čelíme, vyzývá Michaela Šojdrová své kolegy v rámci českého předsednictví, aby usilovali o urychlení příprav změny legislativy EU. „Nové odrůdy nejsou jediným řešením, ale mohou výrazně pomoci k dosažení udržitelné zemědělské produkce. Proto je naší povinností změnit evropskou legislativu tak, abychom umožnili a podpořili evropské šlechtitelství a produkci nových, výnosných a odolných odrůd obilovin, zeleniny i dalších plodin. Jsem velmi hrdá na to, že J. G. Mendel má v České republice své evropsky uznávané pokračovatele, kteří se na prosazování NGTs podílejí. Věřím, že i čeští zemědělci budou moci již brzy výsledky jejich práce využívat,“ uzavírá Michaela Šojdrová, členka výboru AGRI v Evropském parlamentu.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
