Tiskové zprávy
Děti Země: Miliony zisku vs. nosnice v klecích
2. srpna 2018 | Děti Země
Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o průběhu soudního sporu s firmou Česká drůbež o dodržování smlouvy o počtech nosnic ve Velkém Malahově, která vyšla v Lidových novinách (2.8.2018).
V druhé polovině června Česká televize v pořadu 168 hodin výraznými vizuálními záběry spolku Obraz – obránci zvířat ve dvou reportážích zveřejnila otřesné životní podmínky nosnic chovaných v klecích. Následně v mediálním prostoru na toto téma proběhla ostrá diskuse, zda je takový chov přijatelný, zákonný a zda ho lze ve prospěch nosnic vůbec změnit.
Děti Země se zlepšením života nosnic v rámci stávajících zákonů začaly intenzivně zabývat asi před patnácti lety a šly na to jinak. S různými konkrétními podnikateli, kteří plánovali výstavbu hal pro klecový chov nosnic, totiž písemnými smlouvami úspěšně dohodly příznivější podmínky jejich chovu a jeho kontrolu.
Příkladem může být výstavba slepičárny ve Velkém Malahově na Domažlicku, kde také existuje „zmírňující“ obohacený klecový chov. Avšak z této kauzy se postupně stává absurdní drama, v němž se jedné z hlavních úloh kreativně chopil Krajský soud v Plzni.
Kompromisní smlouva o chovu
V lednu 2003 několik obcí a spolků, včetně Dětí Země – Plzeň, podepsalo s firmou Česká drůbež kompromisní smlouvu o chovu nosnic ve Velkém Malahově s přísnými podmínkami. Firma si sice mohla halu pro maximálně 210 tisíc nosnic postavit, ale slepicím v klecích musela dát o třetinu větší plochu a také strpět kontroly. Ty Děti Země také řadu let namátkou prováděly, přičemž od roku 2005 opakovaně zjistily překročení maximálního počtu slepic v klecích. Státní úřady nicméně žádnou nápravu nenařídily.
Česká drůbež ovšem začala plánovat výstavbu druhé haly pro dalších 210 tisíc nosnic, ačkoliv smlouva z roku 2003 rozšíření farmy o další chov slepic neumožňovala. Děti Země proto firmě v roce 2010 zaslaly odmítavé stanovisko. Nicméně druhá hala se postavila, nosnice se navezly a v roce 2013 byl zahájen zkušební provoz.
Děti Země tedy po marných pokusech na domluvě podaly v březnu 2015 proti České drůbeži žalobu pro neplnění smlouvy. Okresní soud v Domažlicích již v září žalobu uznal a přikázal firmě na území Velkého Malahova do jednoho roku snížit počet nosnic na původních 210 tisíc kusů.
K naplnění tohoto rozsudku ovšem již téměř třetím rokem nedošlo, protože se za firmu bizarně postavil Krajský soud v Plzni, který ve svém zamítavém rozsudku z ledna 2016 tvrdil, že Děti Země firmu šikanují, protože se účelově nezúčastnily stavebního řízení a nehájily v něm svá práva.
Děti Země přitom doložily, že o stavebním řízení nevěděly. Nicméně i kdyby se řízení aktivně účastnily, jejich nesouhlas s výstavbou haly, protože klecový chov dalších 210 tisíc nosnic je v rozporu s jejich smlouvou s investorem, by stavební úřad i krajský úřad stejně musely ignorovat, protože smlouva je pro ně irelevantní. Zamítavý rozsudek tak Nejvyšší soud logicky v září 2017 zrušil.
Krajský soud ovšem nelenil a v zamítavém rozsudku z dubna 2018 iniciativně nově tvrdí, že Děti Země firmu šikanují, protože jim nejde o lepší životní podmínky nosnic chovaných v kleci, ale o maření investic firmy Česká drůbež. Spor tedy od května podruhé řeší Nejvyšší soud.
Vejce z klecového chovu
A ponaučení? Když jde o milionové roční zisky, pak nějaké dodržování smluv a jejich vymáhání je jen pro idealisty. Soudní ochrana u nás sice existuje, ale je strašně drahá, časově náročná a jde o nervy. Změnit návyky lidí, aby nekupovali vejce z českého klecového chovu, bude velmi obtížné, pokud se i někteří soudci absurdně domnívají, že jde o něco nepředstavitelného.
Nicméně 210 tisíc nosnic ve Velkém Malahově má stále ještě teoretickou šanci získat třeba dvojnásobnou plochu, než mají dnes – místo jedné haly by žily třeba ve dvou halách.
Miroslav Patrik, předseda Dětí Země
V druhé polovině června Česká televize v pořadu 168 hodin výraznými vizuálními záběry spolku Obraz – obránci zvířat ve dvou reportážích zveřejnila otřesné životní podmínky nosnic chovaných v klecích. Následně v mediálním prostoru na toto téma proběhla ostrá diskuse, zda je takový chov přijatelný, zákonný a zda ho lze ve prospěch nosnic vůbec změnit.
Děti Země se zlepšením života nosnic v rámci stávajících zákonů začaly intenzivně zabývat asi před patnácti lety a šly na to jinak. S různými konkrétními podnikateli, kteří plánovali výstavbu hal pro klecový chov nosnic, totiž písemnými smlouvami úspěšně dohodly příznivější podmínky jejich chovu a jeho kontrolu.
Příkladem může být výstavba slepičárny ve Velkém Malahově na Domažlicku, kde také existuje „zmírňující“ obohacený klecový chov. Avšak z této kauzy se postupně stává absurdní drama, v němž se jedné z hlavních úloh kreativně chopil Krajský soud v Plzni.
Kompromisní smlouva o chovu
V lednu 2003 několik obcí a spolků, včetně Dětí Země – Plzeň, podepsalo s firmou Česká drůbež kompromisní smlouvu o chovu nosnic ve Velkém Malahově s přísnými podmínkami. Firma si sice mohla halu pro maximálně 210 tisíc nosnic postavit, ale slepicím v klecích musela dát o třetinu větší plochu a také strpět kontroly. Ty Děti Země také řadu let namátkou prováděly, přičemž od roku 2005 opakovaně zjistily překročení maximálního počtu slepic v klecích. Státní úřady nicméně žádnou nápravu nenařídily.
Česká drůbež ovšem začala plánovat výstavbu druhé haly pro dalších 210 tisíc nosnic, ačkoliv smlouva z roku 2003 rozšíření farmy o další chov slepic neumožňovala. Děti Země proto firmě v roce 2010 zaslaly odmítavé stanovisko. Nicméně druhá hala se postavila, nosnice se navezly a v roce 2013 byl zahájen zkušební provoz.
Děti Země tedy po marných pokusech na domluvě podaly v březnu 2015 proti České drůbeži žalobu pro neplnění smlouvy. Okresní soud v Domažlicích již v září žalobu uznal a přikázal firmě na území Velkého Malahova do jednoho roku snížit počet nosnic na původních 210 tisíc kusů.
K naplnění tohoto rozsudku ovšem již téměř třetím rokem nedošlo, protože se za firmu bizarně postavil Krajský soud v Plzni, který ve svém zamítavém rozsudku z ledna 2016 tvrdil, že Děti Země firmu šikanují, protože se účelově nezúčastnily stavebního řízení a nehájily v něm svá práva.
Děti Země přitom doložily, že o stavebním řízení nevěděly. Nicméně i kdyby se řízení aktivně účastnily, jejich nesouhlas s výstavbou haly, protože klecový chov dalších 210 tisíc nosnic je v rozporu s jejich smlouvou s investorem, by stavební úřad i krajský úřad stejně musely ignorovat, protože smlouva je pro ně irelevantní. Zamítavý rozsudek tak Nejvyšší soud logicky v září 2017 zrušil.
Krajský soud ovšem nelenil a v zamítavém rozsudku z dubna 2018 iniciativně nově tvrdí, že Děti Země firmu šikanují, protože jim nejde o lepší životní podmínky nosnic chovaných v kleci, ale o maření investic firmy Česká drůbež. Spor tedy od května podruhé řeší Nejvyšší soud.
Vejce z klecového chovu
A ponaučení? Když jde o milionové roční zisky, pak nějaké dodržování smluv a jejich vymáhání je jen pro idealisty. Soudní ochrana u nás sice existuje, ale je strašně drahá, časově náročná a jde o nervy. Změnit návyky lidí, aby nekupovali vejce z českého klecového chovu, bude velmi obtížné, pokud se i někteří soudci absurdně domnívají, že jde o něco nepředstavitelného.
Nicméně 210 tisíc nosnic ve Velkém Malahově má stále ještě teoretickou šanci získat třeba dvojnásobnou plochu, než mají dnes – místo jedné haly by žily třeba ve dvou halách.
Miroslav Patrik, předseda Dětí Země
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
