Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Miloš Zeman káže vodu a pije víno
Bývalý premiér Miloš Zeman navštívil včera Národní park Šumava. Při své, jistě působivé spanilé jízdě (letu) stačil napadnout vedení Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a vyzval k rezignaci ministra životního prostředí Martina Bursíka.
Miloš Zeman při své návštěvě národního parku shlédl jak místa s aktuálně napadenými kůrovcovými stromy, tak místa se stromy odumřelými v důsledku žíru kůrovce, které však byly napadeny v době, kdy již vykonával premiérskou funkci. V posledních dvou letech je rozvoj nových ploch se stojícími soušemi zaznamenán na ploše necelých 400 ha, což nedosahuje ani 1% výměry NPŠ.
To, že přírodní procesy v NP Šumava mohou mít za následek uschnutí částí horských smrčin, není novinka posledních dvou let. K tomuto procesu dochází po celou dobu existence NP i v podobných středoevropských parcích stejně jako v posledních 8000 letech. Například:
• V letech 1992 – 1997 (premiérem Václav Klaus) uschlo cca 900 ha horských smrčin.
• V letech 1998 – 2002 (premiérem Miloš Zeman) uschlo cca 600 ha horských smrčin.
• Vloni jsme ovšem již prvních 800 ha z let 1992 až 1997 vyřadit ze seznamu ploch se soušemi, protože zde probíhá masivní přirozená obnova a o budoucnost lesa je zde již postaráno.
V konečném součtu vyplývá, že v době vládnutí pana Zemana v Národním parku Šumava uschlo skutečně velké množství stromů. Dle meteorologů byla tato léta klidná, nedošlo k žádné přírodní katastrofě. V průběhu prvního roku Martina Bursíka na postu ministra orkán Kyrill zanechal spoušť nejen v Národním parku Šumava. Populační nárůst lýkožrouta smrkového v NP Šumava je tak v posledních dvou letech dán hlavně výrazným poškozením i stojících stromů v porostních stěnách i ve vlastních porostech. Nezpracované polomy , které byly ponechávány koncepčně bez zpracování ovlivnily populace kůrovce daleko méně, než se obecně čekalo.
K události podobného rozsahu, jakou orkán Kyrill bezesporu byl, za vlády Miloše Zemana nedošlo.
Miloš Zeman při své návštěvě národního parku shlédl jak místa s aktuálně napadenými kůrovcovými stromy, tak místa se stromy odumřelými v důsledku žíru kůrovce, které však byly napadeny v době, kdy již vykonával premiérskou funkci. V posledních dvou letech je rozvoj nových ploch se stojícími soušemi zaznamenán na ploše necelých 400 ha, což nedosahuje ani 1% výměry NPŠ.
To, že přírodní procesy v NP Šumava mohou mít za následek uschnutí částí horských smrčin, není novinka posledních dvou let. K tomuto procesu dochází po celou dobu existence NP i v podobných středoevropských parcích stejně jako v posledních 8000 letech. Například:
• V letech 1992 – 1997 (premiérem Václav Klaus) uschlo cca 900 ha horských smrčin.
• V letech 1998 – 2002 (premiérem Miloš Zeman) uschlo cca 600 ha horských smrčin.
• Vloni jsme ovšem již prvních 800 ha z let 1992 až 1997 vyřadit ze seznamu ploch se soušemi, protože zde probíhá masivní přirozená obnova a o budoucnost lesa je zde již postaráno.
V konečném součtu vyplývá, že v době vládnutí pana Zemana v Národním parku Šumava uschlo skutečně velké množství stromů. Dle meteorologů byla tato léta klidná, nedošlo k žádné přírodní katastrofě. V průběhu prvního roku Martina Bursíka na postu ministra orkán Kyrill zanechal spoušť nejen v Národním parku Šumava. Populační nárůst lýkožrouta smrkového v NP Šumava je tak v posledních dvou letech dán hlavně výrazným poškozením i stojících stromů v porostních stěnách i ve vlastních porostech. Nezpracované polomy , které byly ponechávány koncepčně bez zpracování ovlivnily populace kůrovce daleko méně, než se obecně čekalo.
K události podobného rozsahu, jakou orkán Kyrill bezesporu byl, za vlády Miloše Zemana nedošlo.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
