Strana zelených v Karlovarském kraji: Milované i nenáviděné - motorky a čtyřkolky

Krajská organizace Strany zelených bude bojovat proti ničení přírody bezohlednými spoluobčany. Motorky a čtyřkolky rozhodně nepatří do volné přírody, ale na specializované tratě a silnice.

Jízda na čtyřkolkách a terénních motorkách je v poslední době velmi diskutovaným tématem, které skloňují v různých pádech vyznavači tohoto druhu zábavy, jejich prodejci i ekologové, myslivci a lesníci. Vrásky na čele dělají lidem se zeleným srdcem samozřejmě jen někteří, neukáznění, vyznavači adrenalinového řádění. „Nelze házet všechny vlastníky do jednoho pytle. Poukazujeme na ty, kteří porušují zákon a bez řádného povolení a označení svých vozidel vjíždí do otevřené krajiny, likvidují stromky i rostliny, plaší zvěř a způsobují erozi půdy,“ říká Tomáš Kubát, myslivec a předseda krajské organizace Strany zelených.

„Zelené“ na Karlovarsku znepokojuje aktivita této skupiny lidí, kteří si čtyřkolku s účelem výjezdů do krajiny přímo pořizují. Vídáme je na rekultivovaných výsypkách Sokolovské uhelné, kde bezohledně drancují vysázené stromky, víme o jejich výjezdech na rašeliniště v Přebuzi, kde se vyskytují chráněné rostlinné i živočišné druhy. Samostatnou kapitolou jsou bývalé vojenské prostory, kde plánuje určitá opatření armáda. U nás se jedná o prostor Vojenský újezd Doupov, “ informuje Kubát.

Podle obyvatel Bublavy, Jáchymova i Božího Daru nezahálejí krosaři ani v zimním období. „To se třeba prohánějí na zamrzlých pláních Krušných hor nebo přímo na ledových plochách přehrad,“ posteskl si Libor Svík z Jáchymova. Své o tom ví chataři z Jesenice u Chebu.

Policie se snaží tento jev monitorovat, sankcionovat a v rámci možností mu předcházet. Je jasné, že není v jejích silách postavit na každou lesní nebo polní cestu policistu. Jistou pomocí jsou dobrovolné Stráže přírody, které s policií úzce spolupracují. „Jsou to lidé často z řad ochránců přírody, kteří zadarmo a ve svém volném čase vykonávají spolu s lesní stráží, vodní, mysliveckou nebo rybářskou stráží svou činnost nad určitým územím. Tato činnost je upravena zákonem, vymezena pravomocemi i povinnostmi. Strážci skládají zkoušky i slib. V Karlovarském kraji působí podle Krajského úřadu asi 38 strážců přírody. To je ale žalostně málo,“ uvedl Tomáš Kubát ze Strany zelených.

Podle vrchního komisaře Patrika Topiče z Krajského ředitelství policie Západočeského kraje je jednou z cest k úspěchu spolupráce policie a např. mysliveckého sdružení. „Účinné hlídkování nejen příslušníků Policie ČR se podařilo na určitých územích eliminovat tyto negativní jevy. V těchto dnech připravujeme v rámci Plzeňského a Karlovarského kraje opatření, která se na problém zaměří,“ řekl Topič. Hlídkující policisté, stráže přírody i myslivci si ale jednohlasně stýskají: „Oproti dobře vybaveným motorkářům a čtyřkolkářům máme málo kvalitních dopravních prostředků pro jízdu v terénu.“

Mezi řidiči na čtyřkolkách nenajdete mladistvé, k jízdě na čtyřkolkách musí totiž člověk vlastnit řidičské oprávnění skupiny B1, respektive B. Podle stanoviska Ministerstva dopravy je klasická čtyřkolka s SPZ stejným druhem silničního vozidla jako motoryckl, tedy kategorie L. Pokud jde o čtyřkolky zařazené do kategorie R (ostatní vozidla, která nemají státní poznávací značku) je nutné být držitelem řidičského oprávnění skupiny B nebo T.

Podle policistů není legislativa špatně ošetřena. „Lesní zákon jednoznačně zakazuje vjezd motorových vozidel do lesa a jejich stání zde,“ uvádí kapitán Topič. Podle policistů by možná bylo vhodným nástrojem jak preventivního, tak i represivního působení odstranění klauzule nemožnosti propadnutí věci. Zjednodušeně řečeno, bylo by možno pachateli vandalismu v krajině možno odebrat motorku nebo čtyřkolku, aby nemohl dále páchat protiprávní jednání.

„Tady pomůže už jen natažení drátu přes cestu. Tenhle způsob se používal za války, proto také americké džípy vozily vpředu dřevěnou tyč. To dokázalo člověka i zabít. Oni by si ty své jízdy dobře rozmysleli,“ říká důchodce z Karlových Varů František Dřímal a pokračuje: „Nejen že nadělají všude, kam vjedou, koleje, zápach a hluk, ale také ohrožují zdraví své i svého okolí. Nedávno jsem byl s vnukem na houbách. Už zdálky jsme slyšeli jejich motory, což je v lese obtěžující. Najednou se na nás zpoza kopce vyřítil takový mladý kluk, bez helmy, vnuka málem přejel, ani nezpomalil a řítil se dál,“ líčí svou zkušenost důchodce František Dřímal a dodává: “Nic si na nich ale člověk nevezme, nemají poznávací značky, takže jim nic nedokážete.“

Někteří ekologové zastávají ale také přímo kacířský názor, týkající se vlivu motokrosových motorek a čtyřkolek na život některých obojživelníků a korýšů. „Díky řádění čtyřkolek těsně po dešti, kdy je zem měkká a rozbahněná, vznikají na cestách a loukách hluboké strouhy. V těch se drží dešťová voda, která je ideálním prostředím pro některé chráněné živočichy. V tzv. periodických tůních nám odrůstají populace žab, čolků, korýšů a vodního hmyzu,“ říká jeden karlovarský ekolog. „Tyto živočichy nám ve vojenských prostorech pomáhaly udržovat v určitém početním stavu tanky a těžká vojenská technika. Teď, když tu vojáci nejezdí, je nahrazují tito adrenalinoví jezdci,“ dodává s úsměvem.

„Budou-li důkladně vymáhána stávající pravidla a změní-li se přístup a vědomí lidí, jsme na dobré cestě k ochránění našeho přírodního bohatství pro budoucí generace,“ dodává na závěr policejní kapitán Topič.