Tiskové zprávy
Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO: Ministerstvo odmítá propagovat biopotraviny
5. června 2006 | Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO
Autor: Tomáš Václavík, tel: 541 263 456, 777 082 448
Autor: Tomáš Václavík, tel: 541 263 456, 777 082 448
Ministerstvo zemědělství odstranilo z Programu rozvoje venkova České republiky na roky 2007 až 2013 dvě opatření, která byla zaměřena na podporu ekologického zemědělství a tím staví ekologické zemědělce na druhou kolej.
Z poslední verze dokumentu Program rozvoje venkova České republiky, zveřejněné na webu ministerstva zemědělství, byla odstraněna již dříve navržená opatření na účast ekologických zemědělců v programech kvality a návazná opatření na informování a propagaci biopotravin. Odstranění těchto podpor by mohlo vést k dalšímu ohrožení rozvoje ekologického zemědělství v České republice. Svaz ekologických zemědělců proto zásadním způsobem nesouhlasí s tímto krokem a požaduje nápravu této situace.
Dle vyjádření vrchního ředitele pana ing. Martina Fantyše byla opatření zrušena zejména z důvodu redukce opatření Osy I z 19 na 10: „Podle vyjádření profesních organizací mohou zemědělští podnikatelé realizovat tyto aktivity z vlastních zdrojů. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům a také vzhledem k tomu, že tato opatření neodpovídají prioritním cílům pro Osu I, nelze v současné době jejich zařazení do Osy I předpokládat“.
Je ovšem paradoxem, že mezi profesní organizace, se kterými byly priority projednávány, nebyl zařazen svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.
Přitom právě nedostatečně rozvinutý marketing bioproduktů, nedostatek prostředků na propagaci biopotravin a velmi nízká informovanost spotřebitelů jsou považovány za největší překážky dalšího růstu ploch v ekologickém zemědělství a pro výrobu biopotravin v ČR. Ačkoli se Program rozvoje venkova mohl a měl stát zásadním nástrojem pro rozvoj ekologického zemědělství, ministerstvo tuto šanci zřejmě nehodlá využít. Navíc se tento zásadní dokument dostává do zásadního rozporu s Akčním plánem rozvoje ekologického zemědělství. Tento strategický národní dokument schválený vládou v roce 2004 má za cíl dosažení 10 % zemědělských ploch v systému ekologického zemědělství do roku 2010, zatímco Program rozvoje venkova naplnění cíle posouvá až do roku 2013. České ministerstvo zemědělství tak svoji politikou jde proti všem trendům v ostatních státech EU, kde je spotřeba biopotravin vehementně podporována.
Rovněž podle Evropského akčního plánu ekologického zemědělství a biopotravin by měly členské státy ve svých programech rozvoje venkova zařadit ekologické zemědělství mezi nejvyšší priority, ve snaze vytvořit komplexní systém opatření na vyřešení nejproblematičtějších oblastí a ve snaze podpořit trvale udržitelné systémy produkce potravin. Česká republika ovšem, na rozdíl od řady jiných zemí EU, dosud nepřijala žádná opatření na podporu ekologického zemědělství kromě přímých plateb na plochu a nemá připraven žádný koherentní program podpory tohoto oboru.
Západoevropské země pochopily, že kompenzační platby na plochu mohou sice zemědělce motivovat ke konverzi, ale jedině možnost uplatnit své výrobky na trhu a vysoká poptávka po nich zemědělce v systému dlouhodobě udrží. Pokud nejsou zemědělci schopni svoji produkci prodat, ze systému dříve či později odcházejí. Dosavadní vývoj u nás ale zatím naznačuje, že se ekologické zemědělství stalo pro ministerstvo zemědělství zejména nástrojem pro tzv. mimoprodukční funkce zemědělství, pro údržbu krajiny.
Doplňující informace k tiskové zprávě:
/1/ Zkušenosti z EU ukazují, že ekologické zemědělství má řadu celospolečenských přínosů a je jedním z konkrétních způsobů, jak realizovat udržitelnou spotřebu a výrobu v praxi. Je totiž zárukou a zdrojem vysoce kvalitních potravin prostřednictvím výrobního procesu, který je založen na citlivém hospodaření s půdou a krajinou a na etickém zacházení se zvířaty. Zároveň pomáhá řešit problémy současného venkova tvorbou nových pracovních míst a oživováním turistické atraktivity venkova. Biopotraviny se navíc staly ekonomicky atraktivním trhem.
/2/ Dle posledních výzkumů z Velké Británie, zemědělské podniky v systému ekologického hospodaření zaměstnávají v průměru až dvakrát více pracovníků než konvenční zemědělské podniky. Ekologické zemědělství by se tak mohlo stát i jedním z řešení vysoké nezaměstnanosti a vyklidňování českého venkova a jeho další rozvoj by měl být maximálně podporován.
/3/ V ČR rozloha ploch v ekologickém zemědělství již tři roky stagnuje, v roce 2005 dokonce klesla. Zařazení obou požadovaných opatření napomůže tento trend zvrátit, jejich finanční náročnost je ve srovnání s ostatními opatřeními v rámci Operačního programu Rozvoj venkova zanedbatelná. Drobným a středně velkým zemědělským podnikům mohou ovšem výrazně pomoci ve zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení kvality jejich zemědělských produktů. To povede k rozvoji udržitelného podnikání na venkově.
Svaz PRO-BIO je celostátní sdružení ekozemědělců České Republiky se sídlem v Šumperku. Je to nevládní nezisková organizace, která v České republice prosazuje a podporuje ekologické formy hospodaření a spotřebu biopotravin. Svaz zastupuje zájmy svých členů - ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin, škol i spotřebitelů - a vytváří podmínky pro dialog, spolupráci a rozvoj ekologického zemědělství i ekologické výchovy. PRO-BIO propaguje ekologickou produkci a služby svých členů, pomáhá s přechodem na ekologický systém hospodaření, řeší odborné i administrativní problémy, podporuje prodej, propagaci bioproduktů, vzdělávání a zastupuje zájmy členů vůči kontrolní organizaci či státním orgánům. V ČR zatím existuje deset regionálních center svazu a dvě odborné pobočky. Členů svazu PRO-BIO stále přibývá, v současnosti jich je 528.
Z poslední verze dokumentu Program rozvoje venkova České republiky, zveřejněné na webu ministerstva zemědělství, byla odstraněna již dříve navržená opatření na účast ekologických zemědělců v programech kvality a návazná opatření na informování a propagaci biopotravin. Odstranění těchto podpor by mohlo vést k dalšímu ohrožení rozvoje ekologického zemědělství v České republice. Svaz ekologických zemědělců proto zásadním způsobem nesouhlasí s tímto krokem a požaduje nápravu této situace.
Dle vyjádření vrchního ředitele pana ing. Martina Fantyše byla opatření zrušena zejména z důvodu redukce opatření Osy I z 19 na 10: „Podle vyjádření profesních organizací mohou zemědělští podnikatelé realizovat tyto aktivity z vlastních zdrojů. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům a také vzhledem k tomu, že tato opatření neodpovídají prioritním cílům pro Osu I, nelze v současné době jejich zařazení do Osy I předpokládat“.
Je ovšem paradoxem, že mezi profesní organizace, se kterými byly priority projednávány, nebyl zařazen svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.
Přitom právě nedostatečně rozvinutý marketing bioproduktů, nedostatek prostředků na propagaci biopotravin a velmi nízká informovanost spotřebitelů jsou považovány za největší překážky dalšího růstu ploch v ekologickém zemědělství a pro výrobu biopotravin v ČR. Ačkoli se Program rozvoje venkova mohl a měl stát zásadním nástrojem pro rozvoj ekologického zemědělství, ministerstvo tuto šanci zřejmě nehodlá využít. Navíc se tento zásadní dokument dostává do zásadního rozporu s Akčním plánem rozvoje ekologického zemědělství. Tento strategický národní dokument schválený vládou v roce 2004 má za cíl dosažení 10 % zemědělských ploch v systému ekologického zemědělství do roku 2010, zatímco Program rozvoje venkova naplnění cíle posouvá až do roku 2013. České ministerstvo zemědělství tak svoji politikou jde proti všem trendům v ostatních státech EU, kde je spotřeba biopotravin vehementně podporována.
Rovněž podle Evropského akčního plánu ekologického zemědělství a biopotravin by měly členské státy ve svých programech rozvoje venkova zařadit ekologické zemědělství mezi nejvyšší priority, ve snaze vytvořit komplexní systém opatření na vyřešení nejproblematičtějších oblastí a ve snaze podpořit trvale udržitelné systémy produkce potravin. Česká republika ovšem, na rozdíl od řady jiných zemí EU, dosud nepřijala žádná opatření na podporu ekologického zemědělství kromě přímých plateb na plochu a nemá připraven žádný koherentní program podpory tohoto oboru.
Západoevropské země pochopily, že kompenzační platby na plochu mohou sice zemědělce motivovat ke konverzi, ale jedině možnost uplatnit své výrobky na trhu a vysoká poptávka po nich zemědělce v systému dlouhodobě udrží. Pokud nejsou zemědělci schopni svoji produkci prodat, ze systému dříve či později odcházejí. Dosavadní vývoj u nás ale zatím naznačuje, že se ekologické zemědělství stalo pro ministerstvo zemědělství zejména nástrojem pro tzv. mimoprodukční funkce zemědělství, pro údržbu krajiny.
Doplňující informace k tiskové zprávě:
/1/ Zkušenosti z EU ukazují, že ekologické zemědělství má řadu celospolečenských přínosů a je jedním z konkrétních způsobů, jak realizovat udržitelnou spotřebu a výrobu v praxi. Je totiž zárukou a zdrojem vysoce kvalitních potravin prostřednictvím výrobního procesu, který je založen na citlivém hospodaření s půdou a krajinou a na etickém zacházení se zvířaty. Zároveň pomáhá řešit problémy současného venkova tvorbou nových pracovních míst a oživováním turistické atraktivity venkova. Biopotraviny se navíc staly ekonomicky atraktivním trhem.
/2/ Dle posledních výzkumů z Velké Británie, zemědělské podniky v systému ekologického hospodaření zaměstnávají v průměru až dvakrát více pracovníků než konvenční zemědělské podniky. Ekologické zemědělství by se tak mohlo stát i jedním z řešení vysoké nezaměstnanosti a vyklidňování českého venkova a jeho další rozvoj by měl být maximálně podporován.
/3/ V ČR rozloha ploch v ekologickém zemědělství již tři roky stagnuje, v roce 2005 dokonce klesla. Zařazení obou požadovaných opatření napomůže tento trend zvrátit, jejich finanční náročnost je ve srovnání s ostatními opatřeními v rámci Operačního programu Rozvoj venkova zanedbatelná. Drobným a středně velkým zemědělským podnikům mohou ovšem výrazně pomoci ve zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení kvality jejich zemědělských produktů. To povede k rozvoji udržitelného podnikání na venkově.
Svaz PRO-BIO je celostátní sdružení ekozemědělců České Republiky se sídlem v Šumperku. Je to nevládní nezisková organizace, která v České republice prosazuje a podporuje ekologické formy hospodaření a spotřebu biopotravin. Svaz zastupuje zájmy svých členů - ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin, škol i spotřebitelů - a vytváří podmínky pro dialog, spolupráci a rozvoj ekologického zemědělství i ekologické výchovy. PRO-BIO propaguje ekologickou produkci a služby svých členů, pomáhá s přechodem na ekologický systém hospodaření, řeší odborné i administrativní problémy, podporuje prodej, propagaci bioproduktů, vzdělávání a zastupuje zájmy členů vůči kontrolní organizaci či státním orgánům. V ČR zatím existuje deset regionálních center svazu a dvě odborné pobočky. Členů svazu PRO-BIO stále přibývá, v současnosti jich je 528.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk