Kraj Vysočina: Ministerstvo stále trvá na tom, aby trať procházela Vysočinou

Schválení konceptu územního plánu kraje Vysočina zastupitelstvem kraje je vázáno na dohodu s ministerstvem dopravy ve věci trasování vysokorychlostní trati přes území Vysočiny. Ministerstvo totiž stále trvá na tom, aby trasa budoucí vysokorychlostní tratě Praha - Brno procházela Vysočinou a na základě usnesení vlády požaduje územní ochranu pro trať, která se začne stavět až za několik desítek let.

„Délka trati přes Vysočinu by byla asi 90 kilometrů, a protože ministerstvo požaduje chránit koridor o šířce 600 metrů, jedná se o 55 kilometrů čtverečních území, na kterém by byla vyhlášena stavební uzávěra. Byla by tak znemožněna nová výstavba nesouvisejí s výstavbou trati. V praxi by to znamenalo, že stavební úřady v tomto prostoru povolí pouze běžnou údržbu stávajících domů, zemědělských budov, občanské vybavenosti apod. Těžko nyní spekulovat, zda by se cena pozemků v chráněném koridoru snížila, nebo pod vlivem někdy očekávaných státních výkupů spíše zvýšila,“ vysvětlil krajský náměstek hejtmana Petr Pospíchal.

Informací a technických dokumentací k vysokorychlostní trati přibývá, mají i dostatečnou míru podrobnosti, ale podle Pospíchala chybí to nejpodstatnější. Vysvětlení každému dotčenému starostovi, občanovi a zastupiteli – tudy trať povede, tady bude most, tunel, zářez. „Ministerstvo dopravy jako garant budoucí trati požaduje po krajském zastupitelstvu výběr jedné ze dvou variant trasy spočívající v čáře na mapě a vyhrožuje, že při neschválení koridoru pro stavbu bude trvat na obou a blokovat tak daleko větší území, než bude nakonec potřeba. Pomíjím to, že totéž uplatňuje i v územních plánech dotčených obcí na obou trasách, ač na to podle mého názoru nemá od vlády mandát,“ řekl náměstek. Otázka odporu či vstřícnosti k vysokorychlostní trati přes Vysočinu má dvě roviny. Jednou je provoz trati se svými důsledky a druhou je umrtvení rozvoje obrovského území bez jistoty vlastní stavby. Z četných rozhovorů s občany a starosty obcí vyplývá a převládá strach z neznámého. „To je přirozené. Nejbližší tratě tohoto typu jsou v Německu a ve Francii a zdaleka ne každý má možnost se s jejich provozem seznámit. Starostové dotčených obcí oprávněně poukazují na důsledky pro životní prostředí, bariéru v území. Myslím si však, že ještě více než vlastní budoucí provoz trati je znepokojuje nemožnost nakládat územím dotčené obce dle uvážení občanů. Lidé odmítají omezovat a utlumovat rozvoj obce, podnikání, bydlení jen proto, že možná za třicet let, nebo také vůbec, povede v jejich blízkosti kapacitní trať,“ uvedl Pospíchal.

Existující dvě varianty trasy přes Vysočinu sice mohou být redukovány na jednu nebo může být vybrána nějaká další, nicméně při současném množství informací, které zastupitelstvo kraje má, je nepravděpodobné, že bude politická vůle schválit ještě v tomto volebním období koncept územního plánu kraje s vybranou trasou vysokorychlostní tratě. Nezbude tedy, než aby nové zastupitelstvo, vzešlé z listopadových voleb, shromáždilo nyní chybějící informace o technických parametrech trati, ochranném pásmu a režimu v něm, a aby se budoucí představitelé kraje Vysočina spolu s představiteli dalších sedmi krajů, kterými má trať procházet, dohodli s vládou na šetrnějším způsobu ochrany území pro nejistou stavbu budoucnosti.