Jan Piňos "> Ministerstvo životního prostředí slíbilo zastavit těžbu dřeva v nejpřísněji chráněné rezervaci v Máchově kraji. Kácení v Národní přírodní rezervaci Břehyně opět vyšetřuje inspekce - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ministerstvo-zivotniho-prostredi-slibilo-zastavit-tezbu-dreva-v-nejprisneji-chranene-rezervaci-v-machove-kraji.kaceni-v
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: Ministerstvo životního prostředí slíbilo zastavit těžbu dřeva v nejpřísněji chráněné rezervaci v Máchově kraji. Kácení v Národní přírodní rezervaci Břehyně opět vyšetřuje inspekce

3. června 2019 | Hnutí DUHA
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Masivní těžba smrků, která poničila Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku [1], by se již neměla opakovat a rezervace by měla do budoucna zůstat bezzásahová. Hnutí DUHA to v dopise slíbil ministr životního prostředí Richard Brabec [2]. Za loňský rok Vojenské lesy a statky v rezervaci a v nejcennějších prvních a druhých zónách Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj vytěžily více než devět tisíc krychlových metrů dřeva, v letošním roce schválená těžba přesáhla deset tisíc krychlových metrů [3].

Všechny žádosti těžařů schválila bez účasti veřejnosti Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, aniž by posoudila, zda těžba negativně neovlivní unikátní evropsky chráněné podmáčené smrčiny, kde vznikly rozsáhlé holoseče [4]. První a doposud jedinou žádost Správa zamítla letos v dubnu po zveřejnění případu. Naposledy se v rezervaci se souhlasem Správy těžilo ještě v květnu, po upozornění Hnutí DUHA Správa tuto těžbu zastavila. Rozsah škod a legálnost zásahu nyní znovu vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí, které případ ministr vrátil k opětovnému prošetření. Hnutí DUHA původní podnět doplnilo o nové zjištění, například těžbu zdravých smrků nebo dokonce starých buků, které mohly sloužit jako doupné stromy.

Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj nyní zahájila řízení o změně stále platné výjimky. Hnutí DUHA prosazuje, aby Správa další těžby skutečně zamítla. Těžba je zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [5]. Vojenské lesy a statky zásah zdůvodňují potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [6].

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhala především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčenných a rašelinných smrčin [7]

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
"Kůrovec je součástí všech smrkových lesů, jeho působením umírají jednotlivé smrky. Větší hrozbou v rezervaci Břehyně-Pecopala jsou však harvestory a další těžební technika, která zničila les jako biotop zvláště chráněných druhů. Průmyslová těžba dřeva v té nejsurovější podobě je v nejpřísněji chráněných lesích nepřijatelná a je správně, že ministr Richard Brabec slíbil zastavení těžby. K naplnění tohoto požadavku má však karty v ruce Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, která nyní vede řízení o změně původního rozhodnutí."


Kontakty:
Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany šelem, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz,
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz,

Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/masivni-tezba-dreva-nici-nejprisneji-chranenou-rezervaci-v-machove-kraji-se-souhlasem
[2] Dopis ministra Brabce možné stáhnout zde:
https://drive.google.com/file/d/12BLK34RHAMf39v76WjhzeLN1dB8Okjkj/view?usp=sharing
[3] Data o těžbě dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3. V roce 2019 Správa schválila těžbu 10 100 m3
[4] Mapa odhadovaných těžeb ve vybraných biotopech evropského významu. Podle poslední
aktualizace vrstvy mapování biotopů, volně dostupné na serveru AOPK ČR, je v NPR Břehyně-
Pecopala 131 ha podmáčených smrčin (biotop L9.2B) se 100% zastoupením biotopu a dalších 24 ha, kde jsou podmáčené smrčiny zastoupeny mozaikovitě od 50 do 80 %. Oproti tomu kulturní jehličnaté porosty (biotop X9A) v části NPR v okolí Břehyňského rybníka zaujímají jen 14,2 hektarů. Kategorie X9A však zahrnuje i borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá, rozsah uměle vysázených smrčin uvnitř NPR bude tedy ještě menší. Podle našeho zjištění se 19,8 hektarů vytěžených ploch nacházelo přímo v podmáčených smrčinách (L9.2B), 4,2 ha v mozaice podmáčených smrčin a jiných biotopů a jen 0,8 ha v nepůvodních jehličnatých kulturách. Námi vymapované těžby zahrnují i plochy, které byly vytěžené v minulých letech (X10) a další typy lesů (bory, mokřadní olšiny).
[5] Například na webu AOPK ČR věnované Evropsky významné lokalitě Jestřebsko-Dokesko, do níž spadá I NPR Břehyně-Pecopala, se píše: "L9.2B Podmáčené smrčiny. Management: Zamezit jakékoliv hospodářské činnosti."
(http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000141416)
Dále například Míchal a Petříček se v publikaci vydané přímo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Péče o chráněná území. II.: Lesní společenstva na str. 460- 463 podrobněji věnují asanaci kůrovce v rezervacích (MZCHÚ - maloplošná zvláště chráněná území):
"Lesní MZCHÚ se zastoupením smrku tvoří zlomek procenta smrkových kulticenóz, takže vzájemný vztah kůrovcové kalamity v hospodářských a chráněných smrkových porostech téhož lesního komplexu je převážně jednosměrný a smrkové monokultury, výjimečně predisponované k přemnožení kůrovce, se obvykle stávají zdrojem ohrožení MZCHÚ. Tvrzení, že spontánní vývoj kůrovce v MZCHÚ s porosty přírodního lesa může být "spouštěcím faktorem" kůrovcové kalamity v kulticenózách, které MZCHÚ obklopují, lze s pravděpodobností blížící se nule odmítnout jako nedoložené."
[6] Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31-39.
Kautz M, Dworschak K, Gruppe A, Schopf R, 2011: Quantifying spatio-temporal dispersion of bark beetle infestations in epidemic and non-epidemic conditions, Forest Ecology and Management 262: 598-608
[7] http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/mzchu/npr-brehyne-pecopala/ a Plán péče o Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala na období 2018-2024.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist