MŽP ČR: Ministr Ambrozek zahájil provoz nové kotelny na biomasu v Brně – Bystrci

V Brně-Bystrci zahájil dnes odpoledne ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek provoz první jednotky kotelny na biomasu společnosti TEZA Brno.

Výstavbě předcházel pečlivý výběr lokality s důkladnou analýzou příležitostí, rizik i potenciálu paliva, který umožnil optimalizaci technického i ekonomického řešení včetně zajištění kvalitního zázemí výtopny, aby zátěž obyvatel a prostředí při manipulaci s palivem byly minimální. Hlavním dodavatelem paliva byly zvoleny Lesy města Brno, s.r.o.

Provoz této jednotky nahradí více než třičtvrtě milionu metrů krychlových zemního plynu ročně a po instalaci druhého zařízení (zhruba za rok) lze očekávat celkovou roční náhradu zemního plynu větší, než jeden a půl milionu metrů krychlových. Navíc měření emisí na výstupu ze zdroje během zkušebního provozu prokázalo, že tato technologie umožňuje dokonalé vyhoření biomasy a je srovnatelná se spalováním zemního plynu, při lepších ekonomických parametrech.

Poznámky:
Udržitelný rozvoj vyžaduje změnu přístupu jak ke spotřebě energie, tak orientaci na její obnovitelné zdroje. Celkový podíl obnovitelných zdrojů u nás tvoří necelá tři procenta, což nedosahuje ani polovinu průměru členských států EU. Růst jejich využívání je závislý nejenom na rozsahu přímé finanční podpory investic, ale i na stavu energetické legislativy. Zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů je nyní připraven v parlamentu.

U nás je klíčovým zdrojem biomasa. Soudobé technologie již umožňují využití biomasy ke společné výrobě tepla a elektrické energie s vysokou efektivitou. Potenciál biomasy představuje v ČR několikanásobně vyšší objem, než je dosud využíván (dobrým příkladem je např. teplárna v Pelhřimově).

Mimořádně vhodné podmínky máme i pro výrobu bioplynu, který zatím zůstává nedoceněn. Příkladem moderní technologie mohou být zařízení ve Velkých Albrechticích nebo v Bílovci.

Jakou biomasu máme a můžeme mít k dispozici

Analýzy reálně využitelného potenciálu vycházejí z dostupných objemů, očištěných o bariéry environmentální, ekonomické i provozní a rozlišují podle formy a původu biomasu:

Každoroční využitelný objem v tis. tun sušiny minimální propočet maximální propočet
zbytková po těžbě z lesních porostů 2.100 3.500
zbytková po zpracování dřeva – již téměř rozebraná 1.200 1.600
sláma stébelnin (obilí, řepka, kukuřice na zrno) 3.000 4.000
trvalé travní porosty (zejména pro bioplyn) 1.300 1.500
ostatní (zbytky ze zemědělské a potravinářské výroby) 600 1.000
Celkem současné zdroje 8.200 11.600
Z toho - využitelné pro přímé spalování 5.100 7.500
- využitelné pro bioplyn 1.900 2.500
Reálně možné navýšení na zemědělské půdě:
cíleně pěstované dřeviny (200-300 tis. ha) 2.000 3.000
cíleně pěstované byliny (200-300 tis. ha) 1.600 2.400

C e l k o v ý dlouhodobý roční potenciál 11.800 17.000

Z uvedeného přehledu jednoznačně vyplývá, že na zdrojové straně je prostor ke společné výrobě tepla a elektřiny mnohem větší, než v současné době využívaná biomasa, které spalujeme cca 2 miliony tun sušiny ročně (včetně palivového kusového dřeva). Současné využití přitom je téměř zcela zaměřeno na vytápění a ohřev užitkové vody, část (cca 120 tis tun/rok) je využívána v cihlářské výrobě, kogeneraci zatím představuje pouze nepatrné množství.