Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministr zemědělství řešil na Zlínsku stavbu Vlachovické přehrady, kůrovce i africký mor prasat
5. března 2018 | MZe ČR
Geologický průzkum lokality plánované přehradní nádrže Vlachovice by mohl začít už v polovině letošního roku. Uvedl to dnes ministr zemědělství Jiří Milek při výjezdním zasedání vlády na Zlínsku. Věnoval se také kůrovcové kalamitě na Vsetínsku a aktuální nákazové situaci afrického moru prasat.
„Bez stavby vodního díla Vlachovice by mohli místní v budoucnu pocítit zásadní nedostatek vody. Cením si toho, že obyvatelé obce, její vedení i Zlínský kraj stavbu podporují a chápou její důležitost,“ řekl ministr Milek při návštěvě Vlachovic.
Technicko-ekonomickou studii stavby představilo Povodí Moravy v roce 2015. Do procesu příprav se aktivně zapojily dotčené obce i Zlínský kraj, pro který je stavba jednou ze strategických priorit. Víceúčelová nádrž s vodárenským využitím by měla pomoci řešit sucho a zajistit dostatek vody na Zlínsku. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí předloží do konce března 2018 vládní materiál, ve kterém doporučí rozhodnout o realizaci tohoto vodního díla.
Podle harmonogramu začne letos geologický průzkum lokality a geodetické zaměření. V roce 2021 má skončit řízení EIA, o rok později majetkoprávní vypořádání. Vodní dílo by mělo začít fungovat v roce 2030, a to s objemem 29 mil. m3 a zatopenou plochou přibližně 213 hektarů. Celkové odhadované náklady jsou 5,45 mld. Kč.
Při předchozích návštěvách se byl ministr osobně přesvědčit o rozsahu kůrovcové kalamity v okrese Vsetín. „Jsem nespokojený s tím, jak pomalu se z lesů uklízí napadené dřevo, kvůli tomu na jaře můžeme mít s kůrovcem ještě větší problém. Je důležité soustředit se na vyhledávání napadených stromů, které ještě nejsou suché, a ve kterých jsou ukrytá vajíčka kůrovce. Chceme také uvolnit hospodářům ruce, aby mohli rychleji postupovat při obnově lesů. Proto v současnosti připravujeme novelizaci vyhlášek, které upravují pravidla pro hospodaření v lesích,“ uvedl ministr Milek.
MZe připravuje i podporu tzv. mokrých skládek, ve kterých se uložené dřevo skrápí vodou, a neztrácí tak kvalitu. Larvy kůrovce se přitom totiž nestačí vyvinout a uhynou. Podmínkou vzniku těchto skládek je však blízkost vodního zdroje, v současnosti se vybírají vhodné lokality.
Okres Vsetín je třetím nejpostiženějším okresem kůrovcovou kalamitou v České republice. V roce 2016 zde lesníci evidovali 143 tis. m3 kůrovcového dříví. Údaje za celý rok 2017 ještě nejsou kompletní, ale jen samotné Lesy ČR evidují ve Zlínském kraji minimálně 154 tis. m3 kůrovcového dříví.
Jiří Milek využil dnešní cestu opět k tomu, aby zkontroloval situaci s africkým morem prasat. Na místě se zajímal o výsledky práce koordinační skupiny, jejíž vznik v lednu inicioval. Skupinu tvoří zástupci Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, Zlínského kraje spolu s myslivci, chovateli a zemědělci.
„Bez stavby vodního díla Vlachovice by mohli místní v budoucnu pocítit zásadní nedostatek vody. Cením si toho, že obyvatelé obce, její vedení i Zlínský kraj stavbu podporují a chápou její důležitost,“ řekl ministr Milek při návštěvě Vlachovic.
Technicko-ekonomickou studii stavby představilo Povodí Moravy v roce 2015. Do procesu příprav se aktivně zapojily dotčené obce i Zlínský kraj, pro který je stavba jednou ze strategických priorit. Víceúčelová nádrž s vodárenským využitím by měla pomoci řešit sucho a zajistit dostatek vody na Zlínsku. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí předloží do konce března 2018 vládní materiál, ve kterém doporučí rozhodnout o realizaci tohoto vodního díla.
Podle harmonogramu začne letos geologický průzkum lokality a geodetické zaměření. V roce 2021 má skončit řízení EIA, o rok později majetkoprávní vypořádání. Vodní dílo by mělo začít fungovat v roce 2030, a to s objemem 29 mil. m3 a zatopenou plochou přibližně 213 hektarů. Celkové odhadované náklady jsou 5,45 mld. Kč.
Při předchozích návštěvách se byl ministr osobně přesvědčit o rozsahu kůrovcové kalamity v okrese Vsetín. „Jsem nespokojený s tím, jak pomalu se z lesů uklízí napadené dřevo, kvůli tomu na jaře můžeme mít s kůrovcem ještě větší problém. Je důležité soustředit se na vyhledávání napadených stromů, které ještě nejsou suché, a ve kterých jsou ukrytá vajíčka kůrovce. Chceme také uvolnit hospodářům ruce, aby mohli rychleji postupovat při obnově lesů. Proto v současnosti připravujeme novelizaci vyhlášek, které upravují pravidla pro hospodaření v lesích,“ uvedl ministr Milek.
MZe připravuje i podporu tzv. mokrých skládek, ve kterých se uložené dřevo skrápí vodou, a neztrácí tak kvalitu. Larvy kůrovce se přitom totiž nestačí vyvinout a uhynou. Podmínkou vzniku těchto skládek je však blízkost vodního zdroje, v současnosti se vybírají vhodné lokality.
Okres Vsetín je třetím nejpostiženějším okresem kůrovcovou kalamitou v České republice. V roce 2016 zde lesníci evidovali 143 tis. m3 kůrovcového dříví. Údaje za celý rok 2017 ještě nejsou kompletní, ale jen samotné Lesy ČR evidují ve Zlínském kraji minimálně 154 tis. m3 kůrovcového dříví.
Jiří Milek využil dnešní cestu opět k tomu, aby zkontroloval situaci s africkým morem prasat. Na místě se zajímal o výsledky práce koordinační skupiny, jejíž vznik v lednu inicioval. Skupinu tvoří zástupci Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, Zlínského kraje spolu s myslivci, chovateli a zemědělci.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
