Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Ministrem představený návrh zákona torpéduje záruky zdraví našich lesů
Ministrem zemědělství Markem Výborným představený návrh novely lesního zákona celkově výrazně ohrožuje návrat ke zdraví českých lesů, a to i přestože obsahuje několik dílčích zlepšení. Návrh vstupující do mezirezortního připomínkového řízení doslova torpéduje stávající ochranu půdy a biodiverzity ponecháváním části těžebních zbytků a malého počtu stromů na dožití a k zetlení v lesích. Přestože meziročně klesl podíl vysazovaných listnáčů, ministr chce navíc vlastníky nestátních lesů vyjmout z povinnosti vysazovat minimální podíl listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin).
I když české lesy na mnoha místech trpí degradací půdy, nedostatkem živin a sníženou biodiverzitou, Ministerstvo zemědělství navrhuje zrušit v zákoně zakotvenou povinnost, aby vydalo vyhlášku, která má určit limity minimálního množství ponechání biomasy v lesích kvůli přírodní rozmanitosti a ochraně kvality půdy [1]. Ministerstvo má zákonodárci stanovenou povinnost tuto vyhlášku vydat, dosud tak však neučinilo. Zajistit ochranu biodiverzity a půdy tím, že se lesy po těžbě nebudou vyklízet dohola, ale v lesích zůstane alespoň minimálně nezbytné množství těžebních zbytků a dřeva, přitom ministerstvu nařizuje řada domácích strategií a doporučuje řada evropských [2].
Přestože podíl vysazených listnáčů mezi lety 2021 a 2022 klesl o 6,5 % [3], chce nyní ministerstvo zprostit vlastníky nestátních lesů dosavadní povinnosti vysazovat aspoň v minimálním podílu listnáče či jedle [4]. Na skutečnost, že nebudou-li nově obnovené porosty dostatečně pestré, budou se v budoucnosti rozpadat a ohrožovat tak stabilitu lesů, upozorňuje rovněž velké množství platných politik [5].
Návrh zákona obsahuje několik změn, které připravenost lesů na změnu klimatu mohou zvýšit. Mezi ně patří například prodloužení lhůt pro zalesnění a zajištění holin, což pomůže obnově pestřejších a věkově rozrůzněných lesů. Zvýšení lhůt však není dostatečné.
Zákon zároveň zavádí rizikový mechanismus platby za ekosystémové služby, kterým mají majitelům lesů ročně proudit ze státního rozpočtu v součtu miliardy korun. Nebude-li tento mechanismus dobře nastavený, stane se pouze penězovodem státních peněz bez přidaného užitku pro krajinu a obyvatele.
Dostatečnou podporu adaptace lesů na změny klimatu, kterou lidé od novely zákona očekávají, přitom novela nenabízí. V období přicházející změny klimatu je zarážející, že návrh například nezmenšuje maximální povolenou velikost holosečí, i když opuštění holosečného způsobu hospodaření je jedním z nezbytných kroků k zajištění odolnějších lesů. Návrh zákona rovněž nepřináší potřebné úpravy, které by lépe ochránily lesní půdu a vodu před devastací špatným použitím těžké těžební techniky.
Tři roky stará Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035 přitom ukládá v lesním zákoně „regulovat odběr biomasy tak, aby neohrožoval stav lesních ekosystémů” a „upravit opatření pro pestrou druhovou skladbu a přirozenou obnovu, uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů a pro zvýšení infiltrace a retence vody v lesních ekosystémech”. Návrh novely lesního zákona tyto úkoly nejen nenaplňuje, ale jde dokonce přímo proti nim. Zdravotní stav českých lesů je přitom jedním z nejhorších v Evropě [6].
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl: „Je nezbytné, aby zůstala povinnost všechny české lesy směřovat k pestré druhové skladbě alespoň minimálním zákonným podílem listnáčů a jedlí. Pouze finanční podpora jejich výsadby nemusí postačovat, někteří malí vlastníci ji ani nevyužívají. Bez toho hrozí, že budou opět vznikat nemocné monokultury a ty se při příští vlně suchých let rozpadnou.”
„Ministr se nemůže jen tak zbavit povinnosti k ochraně lesní půdy prostřednictvím ponechání biomasy, kterou na něj vložili zákonodárci, a která plyne z řady schválených dokumentů. Než takto špatnou změnu zákona, tak raději žádnou.”
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl: „Jeden krok vpřed a dva kroky vzad: návrh ministerstva je velkým zklamáním pro všechny, kdo očekávali, že pomůže zlepšit stav našich lesů a jejich odolnost a adaptovat je na změny klimatu. Ministerstvo se naopak snaží zbavit povinností chránit lesní půdu, biodiverzitu a zvyšovat pestrost lesů.”
Kontakty:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 607 185 686, jan.skalik@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Ministerstvo navrhuje zrušit druhou větu § 33 (3), který celý zní: „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.”
[2] Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 vyžaduje podporu biologických funkcí lesa zejména zvýšením podílu těžebních zbytků a dřeva ponechaného k zetlení, stojícího i ležícího. (str. 67)
Národní akční plán adaptace na klimatickou změnu, 1. aktualizace pro období 2021 - 2025 vyžaduje zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce ponecháváním lesních těžebních zbytků (nehroubí) k zetlení v lesních porostech - ponecháváním stromů na dožití a objemu mrtvého dřeva stanoveného podílem z prováděných hospodářských zásahů. (legislativní a ekonomický úkol č. 2_8.1, gesce MZe)
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021 – 2030 uvádí jako indikátor, jehož růst je potřebný, Objem odumřelého dřeva v lesích. (UN-A-X.05, str. 161)
Lesní strategie EU do roku 2030 s platností v členských státech uvádí, že „Rovněž je třeba se vyhnout odstraňování pařezů a kořenů, které by měly zůstat v lese.“ (str. 13)
Pokyny týkající se zalesňování, opětovného zalesňování a výsadby šetrných k biologické rozmanitosti Evropské komise z roku 2023 uvádí, že je potřebné ponechat mrtvou dřevní hmotu co nejrůznějších druhů a velikostí. (str. 23)
[3] https://hnutiduha.cz/aktualne/smrkem-bylo-osazeno-12-676-hektaru-nejvic-za-poslednich-dvacet-let
[4] Ministerstvo navrhuje upravit odstavec 2 § 24 zákona
[5] Programové prohlášení vlády ČR uvádí, že Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích.
Generel obnovy lesních porostů po kalamitě v etapě III z roku 2020 uvádí, že základním cílem je tvorba smíšených/funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení se zastoupením širokého spektra dřevin.
Zásady státní lesnické politiky v opatření 4 vyžadují podporovat zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa, včetně zvyšování podílu listnatých dřevin v lesních porostech.
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021 – 2030 uvádí Meliorační a zpevňující dřeviny v lesních porostech jako klíčové pro zvládání povodní a přívalových povodní, vydatných srážek a extrémního větru.
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 - 2015 uvádí potřebu zabezpečit podíl dřevin přirozené druhové skladby v hospodářských porostech alespoň v mezích současným zákonem stanoveného procenta melioračních a zpevňujících dřevin.
Pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech zavádějí povinnost ve výsadbě ekologicky přizpůsobených druhů nebo druhů odolných vůči změně klimatu v dané biogeografické oblasti, které podle posouzení rizik neohrožují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ani nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví.
Lesní strategie EU do roku 2030 vyžaduje, že lesní hospodářské plány by měly zahrnovat posouzení a řízení rizik souvisejících s lesy a rovněž lépe integrovat údaje o biologické rozmanitosti.
[6] https://hnutiduha.cz/aktualne/ceske-lesy-dlouhodobe-chradnou-nejvice-v-evrope-vyrazne-poskozenych-jehlicnanu-je-temer-80
I když české lesy na mnoha místech trpí degradací půdy, nedostatkem živin a sníženou biodiverzitou, Ministerstvo zemědělství navrhuje zrušit v zákoně zakotvenou povinnost, aby vydalo vyhlášku, která má určit limity minimálního množství ponechání biomasy v lesích kvůli přírodní rozmanitosti a ochraně kvality půdy [1]. Ministerstvo má zákonodárci stanovenou povinnost tuto vyhlášku vydat, dosud tak však neučinilo. Zajistit ochranu biodiverzity a půdy tím, že se lesy po těžbě nebudou vyklízet dohola, ale v lesích zůstane alespoň minimálně nezbytné množství těžebních zbytků a dřeva, přitom ministerstvu nařizuje řada domácích strategií a doporučuje řada evropských [2].
Přestože podíl vysazených listnáčů mezi lety 2021 a 2022 klesl o 6,5 % [3], chce nyní ministerstvo zprostit vlastníky nestátních lesů dosavadní povinnosti vysazovat aspoň v minimálním podílu listnáče či jedle [4]. Na skutečnost, že nebudou-li nově obnovené porosty dostatečně pestré, budou se v budoucnosti rozpadat a ohrožovat tak stabilitu lesů, upozorňuje rovněž velké množství platných politik [5].
Návrh zákona obsahuje několik změn, které připravenost lesů na změnu klimatu mohou zvýšit. Mezi ně patří například prodloužení lhůt pro zalesnění a zajištění holin, což pomůže obnově pestřejších a věkově rozrůzněných lesů. Zvýšení lhůt však není dostatečné.
Zákon zároveň zavádí rizikový mechanismus platby za ekosystémové služby, kterým mají majitelům lesů ročně proudit ze státního rozpočtu v součtu miliardy korun. Nebude-li tento mechanismus dobře nastavený, stane se pouze penězovodem státních peněz bez přidaného užitku pro krajinu a obyvatele.
Dostatečnou podporu adaptace lesů na změny klimatu, kterou lidé od novely zákona očekávají, přitom novela nenabízí. V období přicházející změny klimatu je zarážející, že návrh například nezmenšuje maximální povolenou velikost holosečí, i když opuštění holosečného způsobu hospodaření je jedním z nezbytných kroků k zajištění odolnějších lesů. Návrh zákona rovněž nepřináší potřebné úpravy, které by lépe ochránily lesní půdu a vodu před devastací špatným použitím těžké těžební techniky.
Tři roky stará Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035 přitom ukládá v lesním zákoně „regulovat odběr biomasy tak, aby neohrožoval stav lesních ekosystémů” a „upravit opatření pro pestrou druhovou skladbu a přirozenou obnovu, uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů a pro zvýšení infiltrace a retence vody v lesních ekosystémech”. Návrh novely lesního zákona tyto úkoly nejen nenaplňuje, ale jde dokonce přímo proti nim. Zdravotní stav českých lesů je přitom jedním z nejhorších v Evropě [6].
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl: „Je nezbytné, aby zůstala povinnost všechny české lesy směřovat k pestré druhové skladbě alespoň minimálním zákonným podílem listnáčů a jedlí. Pouze finanční podpora jejich výsadby nemusí postačovat, někteří malí vlastníci ji ani nevyužívají. Bez toho hrozí, že budou opět vznikat nemocné monokultury a ty se při příští vlně suchých let rozpadnou.”
„Ministr se nemůže jen tak zbavit povinnosti k ochraně lesní půdy prostřednictvím ponechání biomasy, kterou na něj vložili zákonodárci, a která plyne z řady schválených dokumentů. Než takto špatnou změnu zákona, tak raději žádnou.”
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl: „Jeden krok vpřed a dva kroky vzad: návrh ministerstva je velkým zklamáním pro všechny, kdo očekávali, že pomůže zlepšit stav našich lesů a jejich odolnost a adaptovat je na změny klimatu. Ministerstvo se naopak snaží zbavit povinností chránit lesní půdu, biodiverzitu a zvyšovat pestrost lesů.”
Kontakty:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 607 185 686, jan.skalik@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Ministerstvo navrhuje zrušit druhou větu § 33 (3), který celý zní: „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.”
[2] Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 vyžaduje podporu biologických funkcí lesa zejména zvýšením podílu těžebních zbytků a dřeva ponechaného k zetlení, stojícího i ležícího. (str. 67)
Národní akční plán adaptace na klimatickou změnu, 1. aktualizace pro období 2021 - 2025 vyžaduje zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce ponecháváním lesních těžebních zbytků (nehroubí) k zetlení v lesních porostech - ponecháváním stromů na dožití a objemu mrtvého dřeva stanoveného podílem z prováděných hospodářských zásahů. (legislativní a ekonomický úkol č. 2_8.1, gesce MZe)
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021 – 2030 uvádí jako indikátor, jehož růst je potřebný, Objem odumřelého dřeva v lesích. (UN-A-X.05, str. 161)
Lesní strategie EU do roku 2030 s platností v členských státech uvádí, že „Rovněž je třeba se vyhnout odstraňování pařezů a kořenů, které by měly zůstat v lese.“ (str. 13)
Pokyny týkající se zalesňování, opětovného zalesňování a výsadby šetrných k biologické rozmanitosti Evropské komise z roku 2023 uvádí, že je potřebné ponechat mrtvou dřevní hmotu co nejrůznějších druhů a velikostí. (str. 23)
[3] https://hnutiduha.cz/aktualne/smrkem-bylo-osazeno-12-676-hektaru-nejvic-za-poslednich-dvacet-let
[4] Ministerstvo navrhuje upravit odstavec 2 § 24 zákona
[5] Programové prohlášení vlády ČR uvádí, že Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích.
Generel obnovy lesních porostů po kalamitě v etapě III z roku 2020 uvádí, že základním cílem je tvorba smíšených/funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení se zastoupením širokého spektra dřevin.
Zásady státní lesnické politiky v opatření 4 vyžadují podporovat zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa, včetně zvyšování podílu listnatých dřevin v lesních porostech.
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021 – 2030 uvádí Meliorační a zpevňující dřeviny v lesních porostech jako klíčové pro zvládání povodní a přívalových povodní, vydatných srážek a extrémního větru.
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 - 2015 uvádí potřebu zabezpečit podíl dřevin přirozené druhové skladby v hospodářských porostech alespoň v mezích současným zákonem stanoveného procenta melioračních a zpevňujících dřevin.
Pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech zavádějí povinnost ve výsadbě ekologicky přizpůsobených druhů nebo druhů odolných vůči změně klimatu v dané biogeografické oblasti, které podle posouzení rizik neohrožují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ani nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví.
Lesní strategie EU do roku 2030 vyžaduje, že lesní hospodářské plány by měly zahrnovat posouzení a řízení rizik souvisejících s lesy a rovněž lépe integrovat údaje o biologické rozmanitosti.
[6] https://hnutiduha.cz/aktualne/ceske-lesy-dlouhodobe-chradnou-nejvice-v-evrope-vyrazne-poskozenych-jehlicnanu-je-temer-80
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
