MŽP ČR: Ministři životního prostředí EU v Bruselu jednali o obchodování s emisemi, oběhovém hospodářství a ekoznačce EU

Ministři životního prostředí evropské osmadvacítky dnes jednali o revizi evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), ochraně lidského zdraví a životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami nebo oběhovém hospodářství. Na jednání, kde Českou republiku zastupoval náměstek ministra Vladislav Smrž, se rovněž diskutovalo o hodnocení REFIT [1] pro nařízení k ekoznačce EU, jehož výsledky by měla zveřejnit Evropská komise.

Slovenské předsednictví v Radě EU na jednání představilo pokrok v projednávání revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, kterého bylo dosaženo od zveřejnění návrhu v létě 2015 a především během posledních šesti měsíců, kdy bylo Slovensko v čele Rady EU. „Za Českou republiku musím říct, že nás velmi mrzí, že se i přes usilovnou snahu předsednictví zatím nepodařilo dosáhnout shody na přijetí tzv. obecného přístupu Rady, který by zahrnoval pozici členských států před jednáním s Evropským parlamentem. Cílem návrhu na reformu EU ETS je přispět k dosažení závazků EU v oblasti ochrany klimatu, tedy snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990, přičemž v rámci EU ETS má dojít ke snížení o 43 % oproti roku 2005. K těmto závazkům se členské země EU zavázaly v říjnu 2014,“ shrnuje náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž, který Českou republiku na setkání ministrů zastupoval.

V oblasti odpadů a přechodu na oběhové hospodářství je z pohledu České republiky důležité zaměřit se na zásadní redukci skládkování komunálních odpadů, které je na nejnižším stupni hierarchie nakládání s odpady. „Skládkování je v 21. století nemorální a nezodpovědné. Skládky jsou časované bomby, potenciálním únikem látek a kontaminací vod či půdy ohrožují životní prostředí i zdraví lidí. Je na čase změnit tento přístup k nakládání s odpady. MŽP proto připravilo novou odpadovou legislativu, kterou v lednu předloží Legislativní radě vlády a která má díky zákazu skládkování od r. 2024, ale i dalšími opatřeními odklonit odpady ze skládek,“ vysvětluje náměstek Smrž.

Ministři životního prostředí dále přijali závěry o ochraně lidského zdraví a životního prostředí pomocí šetrného nakládání s chemickými látkami. Náměstek Smrž považuje pro budoucí směřování EU v oblasti chemikálií za klíčové výsledky probíhajícího hodnocení legislativy k chemickým látkám a REFIT nařízení REACH [2]. Náměstek Smrž zdůraznil také potřebu celosvětově zajistit šetrný způsob nakládání s chemickými látkami i po roce 2020, a to pomocí správného nastavení tzv. procesu „Beyond 2020“ [3]. „Do tohoto procesu je Česká republika aktivně zapojena. Na národní úrovni pak již byl zahájen proces ratifikace Minamatské úmluvy o rtuti, která jakmile začne platit, rovněž výrazně přispěje k mezinárodnímu úsilí o správné nakládání s nebezpečnými látkami,“ upřesnil náměstek Smrž.

Z podnětu České republiky ministři evropské osmadvacítky rovněž diskutovali o ekoznačce EU [4], kterou ČR považuje za úspěšný program a podporuje jeho pokračování a další rozvoj. „Ekoznačka EU je unikátní tím, že zohledňuje celý životní cyklus výrobků, a také svým rozsahem. Ekoznačku EU je možné užívat po celém světě, i když se primárně používá v Evropské unii,“ zdůraznil Vladislav Smrž. ČR vyzvala Evropskou komisi, aby zveřejnila dlouho očekávané výsledky hodnocení REFIT pro nařízení k Ekoznačce EU a zároveň informovala o svých dalších záměrech s ekoznačkou.

Poznámky:
[1] „Regulatory Fitness and Performance“ – zkratka programu Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů EU
[2] „Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals“ – "registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek"
[3] Tento proces je zaštítěn iniciativou za bezpečné nakládání s chemikáliemi Strategic Approach to International Chemicals Management (SAICM). Jeho výstupem mají být doporučení pro tuto iniciativu. Více zde.
[4] Ekoznačka EU funguje již od roku 1992 a přispívá ke snižování dopadů spotřeby a výroby na životní prostředí. Pomáhá měnit chování spotřebitelů tím, že jasně identifikuje produkty prokazatelně šetrné k životnímu prostředí i zdraví.