Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Množství rakovinotvorných látek vypouštěných v Královéhradeckém kraji se výrazně snížilo
Elektrárna ČEZu v Poříčí se nejčastěji umístila na nejvyšších příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Královéhradeckého kraje sestavených sdružením Arnika na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2006. „Tato elektrárna navíc meziročně úniky látek nebezpečných pro životní prostředí zvýšila, a to jak u skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky, tak u látek reprotoxických. Ve všech těchto třech kategoriích se umístila v žebříčcích podle IRZ za rok 2006 na prvních místech,“ zdůvodnil letošní umístění elektrárny na čelo znečišťovatelů Královéhradecka vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Pozitivní zprávou je, že se podle IRZ v Královéhradeckém kraji v roce 2006 oproti roku 2005 snížily o více než polovinu emise látek rakovinotvorných i potenciálně rakovinotvorných pro člověka do ovzduší a do vod z velkých průmyslových zdrojů znečištění. Přispělo k tomu hlavně snížení emisí dichlormetanu (2) z provozu výrobce izolačních hmot Saint-Gobain Orsil v Častolovicích pod ohlašovací práh. „Podle informací, které jsme získali od Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Hradci Králové došlo v provozu Orsilu v Častolovicích k náhradě za látku bez rozpouštědel, takže již dichlormetan nepoužívají,“ vysvětlil důvod snížení emisí potenciálně rakovinotvorné látky Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika. I přes významné snížení emisí i v případě formaldehydu (3) zůstává Saint-Gobain Orsil na prvním místě tabulky znečišťovatelů rakovinotvornými látkami v Královéhradeckém kraji.
I přes tento pozitivní posun vyplývající z dat v IRZ za rok 2006 způsoboval výrobce izolačních materiálů v roce 2007 lidem v Častolovicích problémy. „V létě docházelo k častým poruchám a z továrny vycházel kouř různých barev. V městysi byl cítit silný dráždivý zápach, a proto jsme se rozhodli sestavit petici. Stejný problém měli i občané sousední obce Čestice, kteří se k petici připojili. V současnosti již sice je zápach cítit méně, , ale dosud nebyl objem a skladba vypouštěných látek, tedy ani jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel ověřen kontinuálním měřením. S tím stále nemůžeme být spokojení“ říká člen petičního výboru „Petice na ochranu ovzduší“ Vladimír Vomáčka z Častolovic.
Petici podepsalo 935 lidí. Firma měla do poloviny roku 2006 provést měření pachových látek, což se zatím nestalo. „Uvidíme, zda data v IRZ za letošní rok nějak odrazí problémy, které zaznamenali lidé v Častolovicích. Dozvíme se to však až téměř za rok. Zápach nejčastěji způsobují různé těkavé organické látky, ale také například čpavek. Zdaleka ne všechny zapáchající látky jsou na seznamu těch, které musejí průmyslové a zemědělské provozy ohlašovat do IRZ. Bylo by určitě vhodné přemýšlet o rozšíření systému o další látky, aby pomohl lépe řešit problémy, které mají občané v sousedství průmyslových provozů,“ vyjádřil se k souvislosti IRZ s trampotami častolovických Petrlík.
„Přesně opačný trend než v Královéhradeckém kraji jako celku lze z IRZ vysledovat u provozu výrobce hudebních nástrojů Amati-Denak, s.r.o. v Hradci Králové, který za rok 2006 zvýšil o více jak půl tuny emise potenciálně karcinogenního a mutagenního trichloretylenu (4) a dostal se tak na první místo hned ve dvou žebříčcích největších znečišťovatelů Královéhradeckého kraje: v emisích látek potenciálně karcinogenních a v emisích látek mutagenních,“ konstatoval Petrlík.
Vedle už jmenovaných průmyslových zdrojů škodlivin patří k největším znečišťovatelům v kraji podle IRZ také Teplárna Náchod firmy KA Contracting ČR, s.r.o.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (5), rtuť (6), formaldehyd, styren (7), polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Informace do registru letos ohlásilo 78 provozů na území Královéhradeckého kraje, což je o jeden více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (7).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Často se s ním můžeme setkat také v lepidlech a barvách. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(3) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(4) Trichloretylen je uměle vyráběnou látkou, která se jinak v přírodě nevyskytuje. Špatně se rozpouští ve vodě. Je vysoce hořlavý a těkavý. Více než 80 % trichlorethylenu se používá pro odmašťování páry a pro čištění kovových dílů. Jde o látku, která je považována za pravděpodobně karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenou do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří po mnoho let pili vodu ze studní vysoce kontaminovaných trichlorethylenem byl například zaznamenán větší výskyt dětské leukemie. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1918121
(5) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(6) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(7) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(8) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Pozitivní zprávou je, že se podle IRZ v Královéhradeckém kraji v roce 2006 oproti roku 2005 snížily o více než polovinu emise látek rakovinotvorných i potenciálně rakovinotvorných pro člověka do ovzduší a do vod z velkých průmyslových zdrojů znečištění. Přispělo k tomu hlavně snížení emisí dichlormetanu (2) z provozu výrobce izolačních hmot Saint-Gobain Orsil v Častolovicích pod ohlašovací práh. „Podle informací, které jsme získali od Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Hradci Králové došlo v provozu Orsilu v Častolovicích k náhradě za látku bez rozpouštědel, takže již dichlormetan nepoužívají,“ vysvětlil důvod snížení emisí potenciálně rakovinotvorné látky Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika. I přes významné snížení emisí i v případě formaldehydu (3) zůstává Saint-Gobain Orsil na prvním místě tabulky znečišťovatelů rakovinotvornými látkami v Královéhradeckém kraji.
I přes tento pozitivní posun vyplývající z dat v IRZ za rok 2006 způsoboval výrobce izolačních materiálů v roce 2007 lidem v Častolovicích problémy. „V létě docházelo k častým poruchám a z továrny vycházel kouř různých barev. V městysi byl cítit silný dráždivý zápach, a proto jsme se rozhodli sestavit petici. Stejný problém měli i občané sousední obce Čestice, kteří se k petici připojili. V současnosti již sice je zápach cítit méně, , ale dosud nebyl objem a skladba vypouštěných látek, tedy ani jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel ověřen kontinuálním měřením. S tím stále nemůžeme být spokojení“ říká člen petičního výboru „Petice na ochranu ovzduší“ Vladimír Vomáčka z Častolovic.
Petici podepsalo 935 lidí. Firma měla do poloviny roku 2006 provést měření pachových látek, což se zatím nestalo. „Uvidíme, zda data v IRZ za letošní rok nějak odrazí problémy, které zaznamenali lidé v Častolovicích. Dozvíme se to však až téměř za rok. Zápach nejčastěji způsobují různé těkavé organické látky, ale také například čpavek. Zdaleka ne všechny zapáchající látky jsou na seznamu těch, které musejí průmyslové a zemědělské provozy ohlašovat do IRZ. Bylo by určitě vhodné přemýšlet o rozšíření systému o další látky, aby pomohl lépe řešit problémy, které mají občané v sousedství průmyslových provozů,“ vyjádřil se k souvislosti IRZ s trampotami častolovických Petrlík.
„Přesně opačný trend než v Královéhradeckém kraji jako celku lze z IRZ vysledovat u provozu výrobce hudebních nástrojů Amati-Denak, s.r.o. v Hradci Králové, který za rok 2006 zvýšil o více jak půl tuny emise potenciálně karcinogenního a mutagenního trichloretylenu (4) a dostal se tak na první místo hned ve dvou žebříčcích největších znečišťovatelů Královéhradeckého kraje: v emisích látek potenciálně karcinogenních a v emisích látek mutagenních,“ konstatoval Petrlík.
Vedle už jmenovaných průmyslových zdrojů škodlivin patří k největším znečišťovatelům v kraji podle IRZ také Teplárna Náchod firmy KA Contracting ČR, s.r.o.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (5), rtuť (6), formaldehyd, styren (7), polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Informace do registru letos ohlásilo 78 provozů na území Královéhradeckého kraje, což je o jeden více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (7).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Dichlormetan - Široce používané rozpouštědlo, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Často se s ním můžeme setkat také v lepidlech a barvách. Více informací najdete zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=592823
(3) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(4) Trichloretylen je uměle vyráběnou látkou, která se jinak v přírodě nevyskytuje. Špatně se rozpouští ve vodě. Je vysoce hořlavý a těkavý. Více než 80 % trichlorethylenu se používá pro odmašťování páry a pro čištění kovových dílů. Jde o látku, která je považována za pravděpodobně karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenou do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří po mnoho let pili vodu ze studní vysoce kontaminovaných trichlorethylenem byl například zaznamenán větší výskyt dětské leukemie. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1918121
(5) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(6) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(7) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(8) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
