Tiskové zprávy
MŽP ČR: Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice: MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko, problém regionu s likvidací nebezpečných odpadů je však nutné řešit
Ministerstvo životního prostředí včera vydalo nesouhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru „Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice“.
Při formulaci stanoviska MŽP zohlednilo názor zpracovatele posudku, který nedoporučil k realizaci dvě navržené varianty, 7 500 provozních hodin a 6 000 provozních hodin při maximální spalovací kapacitě rotační pece 2,66 tun za hodinu a maximální roční kapacitě 20 000 tun. Oznamovatelem rovněž nebyla předložena alternativní varianta umístění spalovny nebezpečných odpadů, která by byla dostatečně vzdálena od obytné zástavby.
Kvalita předložené dokumentace nebyla podle názoru ministerstva dostatečně uspokojivá, přestože byla vyhovující, aby mohlo být řízení EIA zahájeno. Významnými důvody pro vydání nesouhlasného stanoviska byla ze strany oznamovatele předložená neadekvátní informace o vyprodukovaném množství nebezpečných odpadů v regionu. Celkové vyprodukované množství se dle různých zdrojů (získaných v průběhu procesu EIA) pohybuje od cca 10-100 tis. tun za rok. V průběhu procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebylo tedy jednoznačně prokázáno, že v regionu je potřeba realizovat zařízení spalovny o kapacitě 20 000 tun nebezpečného odpadu za rok.
Problematickými se rovněž ukázaly informace o možnostech odstraňování nebezpečných odpadů ze starých ekologických zátěží v regionu v této spalovně. Z předložených informací nebylo jednoznačně zřejmé, zda budou ve spalovně odstraňovány.
Proces posuzování vlivů na životní prostředí byl provázen masivním nesouhlasem veřejnosti i místních dotčených samospráv. „Právě proces EIA slouží veřejnosti jako nástroj, pro její aktivní zapojení do procesu a v případě posuzování tohoto záměru byl náležitě využit,“ říká ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí Jaroslava Honová.
Ačkoliv je spalovna v Rybitví součástí platného plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje, vedení regionu přímo odmítlo obnovu spalovny jako možné řešení problematiky nakládání s nebezpečnými odpady v regionu. „Převážení nebezpečných odpadů na velké vzdálenosti, které by mohlo být důsledkem úplné absence takového zařízení v kraji, je neúčelné a z hlediska dopadu na životní prostředí velmi problematické. Včetně možného zatížení jiných regionů České republiky, ve kterých již obdobná zařízení existují a jejichž životní prostředí je v mnoha případech již přetížené,“ komentuje odpadovou problematiku pardubického regionu náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha.
„Například dopravní vzdálenost z Pardubic do pěti největších spaloven v ČR činí v průměru 189 km. Ve vazbě na evropskou legislativu a ve vazbě na velké množství starých ekologických zátěží v regionu musí Pardubický kraj najít uspokojivé řešení a to co možná v nejkratší době,“ dodává náměstek Bláha.
Stanovisko posuzování vlivů na životní prostředí, které vydává ministerstvo životního prostředí je doporučující podklad, který musí zohlednit v procesu povolení stavby další povolovací úřady. „Jinými slovy řečeno, poslední slovo v celém procesu povolení modernizace má od samého začátku příslušný stavební úřad, který vydává stavební povolení,“ dodává náměstek Bláha.
Při formulaci stanoviska MŽP zohlednilo názor zpracovatele posudku, který nedoporučil k realizaci dvě navržené varianty, 7 500 provozních hodin a 6 000 provozních hodin při maximální spalovací kapacitě rotační pece 2,66 tun za hodinu a maximální roční kapacitě 20 000 tun. Oznamovatelem rovněž nebyla předložena alternativní varianta umístění spalovny nebezpečných odpadů, která by byla dostatečně vzdálena od obytné zástavby.
Kvalita předložené dokumentace nebyla podle názoru ministerstva dostatečně uspokojivá, přestože byla vyhovující, aby mohlo být řízení EIA zahájeno. Významnými důvody pro vydání nesouhlasného stanoviska byla ze strany oznamovatele předložená neadekvátní informace o vyprodukovaném množství nebezpečných odpadů v regionu. Celkové vyprodukované množství se dle různých zdrojů (získaných v průběhu procesu EIA) pohybuje od cca 10-100 tis. tun za rok. V průběhu procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebylo tedy jednoznačně prokázáno, že v regionu je potřeba realizovat zařízení spalovny o kapacitě 20 000 tun nebezpečného odpadu za rok.
Problematickými se rovněž ukázaly informace o možnostech odstraňování nebezpečných odpadů ze starých ekologických zátěží v regionu v této spalovně. Z předložených informací nebylo jednoznačně zřejmé, zda budou ve spalovně odstraňovány.
Proces posuzování vlivů na životní prostředí byl provázen masivním nesouhlasem veřejnosti i místních dotčených samospráv. „Právě proces EIA slouží veřejnosti jako nástroj, pro její aktivní zapojení do procesu a v případě posuzování tohoto záměru byl náležitě využit,“ říká ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí Jaroslava Honová.
Ačkoliv je spalovna v Rybitví součástí platného plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje, vedení regionu přímo odmítlo obnovu spalovny jako možné řešení problematiky nakládání s nebezpečnými odpady v regionu. „Převážení nebezpečných odpadů na velké vzdálenosti, které by mohlo být důsledkem úplné absence takového zařízení v kraji, je neúčelné a z hlediska dopadu na životní prostředí velmi problematické. Včetně možného zatížení jiných regionů České republiky, ve kterých již obdobná zařízení existují a jejichž životní prostředí je v mnoha případech již přetížené,“ komentuje odpadovou problematiku pardubického regionu náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha.
„Například dopravní vzdálenost z Pardubic do pěti největších spaloven v ČR činí v průměru 189 km. Ve vazbě na evropskou legislativu a ve vazbě na velké množství starých ekologických zátěží v regionu musí Pardubický kraj najít uspokojivé řešení a to co možná v nejkratší době,“ dodává náměstek Bláha.
Stanovisko posuzování vlivů na životní prostředí, které vydává ministerstvo životního prostředí je doporučující podklad, který musí zohlednit v procesu povolení stavby další povolovací úřady. „Jinými slovy řečeno, poslední slovo v celém procesu povolení modernizace má od samého začátku příslušný stavební úřad, který vydává stavební povolení,“ dodává náměstek Bláha.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk