Tiskové zprávy
Kořeny / Greenpeace: MUS mystifikuje Litvínov: pod městem je dobývací prostor i chráněné ložiskové území
Podle oficiální evidence vedené báňskými úřady a Státního geologickou službou (Geofond) je Litvínov nejen obklíčen dobývacími prostory, ale tato území určená k vytěžení přímo zasahují do litvínovské části Janov. Chráněné ložiskové území, které před časem vzniklo zrušením staršího dobývacího prostoru, navíc zasahuje velkou část Litvínova takřka až po Podkrušnohorskou silnici (viz mapku v příloze).
Tyto informace jsou zcela v rozporu s vyjádřením tiskové mluvčí Mostecké uhelné společnosti, a.s., z července tohoto roku: „S těžbou uhlí pod Litvínovem Mostecká uhelná nepočítá. V této lokalitě není stanoven dobývací prostor ani chráněné ložiskové území. Také z ekonomických důvodů jsme přesvědčeni, že by se k takovému kroku neodhodlal žádný soudný podnikatelský subjekt.“ .
Mostecká uhelná tvrdí, že dle horního zákona musí „svoje“ dobývací prostory vydobýt bez ohledu na územní plán kraje a vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby č. 444/1991. Pokud by ovšem tato argumentace měla platit pro dobývací prostor vymezený pod Horním Jiřetínem, neexistuje důvod, proč by se neměla vztahovat i na dalších šest platných dobývacích prostorů, které Litvínov doslova obkličují. Pokud by měl mít extenzivní výklad horního zákona uplatňovaný MUS, a.s., obecnější platnost, byla by nevyhnutelně většina území od Litvínova na jih odsouzena k devastaci povrchovou těžbou uhlí a město samo by bylo odříznuté od Mostu.
Velkým problémem se může pro občany Litvínova stát chráněné ložiskové území "Louka u Litvínova", které zasahuje podstatnou část města. Podle platného horního zákona je totiž výstavba v chráněných ložiskových územích zásadně vyloučena. (Viz § 18 odst. 1 zákona: „V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl dán souhlas podle tohoto zákona.“) Velká část Litvínova se tak může ocitnout ve stejné situaci jako Horní Jiřetín v únoru tohoto roku, kdy Obvodní báňský úřad v Mostě zrušil své generální souhlasné stanovisko s výstavbou v Jiřetíně a pokusil se tak vlastníkům nemovitostí zabránit v nové výstavbě.
Zcela nevěrohodný je i argument, že by se k těžbě pod Litvínovem neodhodlal žádný soudný podnikatelský subjekt. V roce 1994 totiž zaslal generální ředitel Mostecké uhelné společnosti starostovi Horního Jiřetína dopis v němž ho informuje, že „Vzhledem k hodnocení přínosů, rizik a ekonomické efektivnosti je ze současného pohledu podnikatelského subjektu z obou zásadních směrů dalšího rozvoje lomu ČSA nejpřijatelnějším řešením varianta s ukončením těžby okolo roku 2012. Toto rozhodnutí vychází z dostupných podkladů a podmínek pro rozhodování na úrovni akciové společnosti a současně jím lze dodržet linie územně ekologických limitů dle usnesení vlády č. 444/91.“ (viz kopii dopisu v příloze). Necelých 10 let tedy trvalo Mostecké uhelné k zásadnímu přehodnocení ekonomické efektivnosti těžby pod Horním Jiřetínem a Černicemi. Jak dlouho to bude v případě Litvínova?
Žádný ze současných akcionářů Mostecké uhelné nemůže garantovat plány této společnosti v horizontu více než sta let. V knize Proměny měsíční krajiny z roku 1992 od Stanislava Štýse a Liběny Holešicové, dnešní mluvčí MUS, a.s., autoři uvádějí: „Pokud by těžba pokračovala dle předpokladů, musela by se urychleně vyřešit budoucnost Janova u Litvínova, a to nejpozději do roku 2 030. Ochranný litvínovsko-janovský pilíř ukrývá 2 293,7 miliónu tun uhlí.“ To je třikrát více než kolik podle dnešních plánů chce vytěžit MUS, a.s., pod Horním Jiřetínem a Chemopetrolem, tedy až po čtvrtou etapu těžby.
Na základě těchto informací jsme velmi znepokojeni situací Litvínova, který by byl po prolomení limitů vystaven čistě privátním těžebním zájmům Mostecké uhelné společnosti, která nerespektuje vládní, krajská ani obecní rozhodnutí. Okolí Litvínova tvoří směrem do Podkrušnohoří prakticky pouze dobývací prostory a chráněná ložisková území. Litvínov je obklíčen potenciálními oblastmi povrchové těžby uhlí a k té je vyhrazena i část původní zástavby Janova.
Kontakty:
Ing. Miroslav Otcovský, člen výboru o.s. Kořeny, e-mail: otco@seznam.cz, tel: 777 205 704
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR, jan.rovensky@cz.greenpeace.cz, tel: 723 623 238
Tyto informace jsou zcela v rozporu s vyjádřením tiskové mluvčí Mostecké uhelné společnosti, a.s., z července tohoto roku: „S těžbou uhlí pod Litvínovem Mostecká uhelná nepočítá. V této lokalitě není stanoven dobývací prostor ani chráněné ložiskové území. Také z ekonomických důvodů jsme přesvědčeni, že by se k takovému kroku neodhodlal žádný soudný podnikatelský subjekt.“ .
Mostecká uhelná tvrdí, že dle horního zákona musí „svoje“ dobývací prostory vydobýt bez ohledu na územní plán kraje a vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby č. 444/1991. Pokud by ovšem tato argumentace měla platit pro dobývací prostor vymezený pod Horním Jiřetínem, neexistuje důvod, proč by se neměla vztahovat i na dalších šest platných dobývacích prostorů, které Litvínov doslova obkličují. Pokud by měl mít extenzivní výklad horního zákona uplatňovaný MUS, a.s., obecnější platnost, byla by nevyhnutelně většina území od Litvínova na jih odsouzena k devastaci povrchovou těžbou uhlí a město samo by bylo odříznuté od Mostu.
Velkým problémem se může pro občany Litvínova stát chráněné ložiskové území "Louka u Litvínova", které zasahuje podstatnou část města. Podle platného horního zákona je totiž výstavba v chráněných ložiskových územích zásadně vyloučena. (Viz § 18 odst. 1 zákona: „V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl dán souhlas podle tohoto zákona.“) Velká část Litvínova se tak může ocitnout ve stejné situaci jako Horní Jiřetín v únoru tohoto roku, kdy Obvodní báňský úřad v Mostě zrušil své generální souhlasné stanovisko s výstavbou v Jiřetíně a pokusil se tak vlastníkům nemovitostí zabránit v nové výstavbě.
Zcela nevěrohodný je i argument, že by se k těžbě pod Litvínovem neodhodlal žádný soudný podnikatelský subjekt. V roce 1994 totiž zaslal generální ředitel Mostecké uhelné společnosti starostovi Horního Jiřetína dopis v němž ho informuje, že „Vzhledem k hodnocení přínosů, rizik a ekonomické efektivnosti je ze současného pohledu podnikatelského subjektu z obou zásadních směrů dalšího rozvoje lomu ČSA nejpřijatelnějším řešením varianta s ukončením těžby okolo roku 2012. Toto rozhodnutí vychází z dostupných podkladů a podmínek pro rozhodování na úrovni akciové společnosti a současně jím lze dodržet linie územně ekologických limitů dle usnesení vlády č. 444/91.“ (viz kopii dopisu v příloze). Necelých 10 let tedy trvalo Mostecké uhelné k zásadnímu přehodnocení ekonomické efektivnosti těžby pod Horním Jiřetínem a Černicemi. Jak dlouho to bude v případě Litvínova?
Žádný ze současných akcionářů Mostecké uhelné nemůže garantovat plány této společnosti v horizontu více než sta let. V knize Proměny měsíční krajiny z roku 1992 od Stanislava Štýse a Liběny Holešicové, dnešní mluvčí MUS, a.s., autoři uvádějí: „Pokud by těžba pokračovala dle předpokladů, musela by se urychleně vyřešit budoucnost Janova u Litvínova, a to nejpozději do roku 2 030. Ochranný litvínovsko-janovský pilíř ukrývá 2 293,7 miliónu tun uhlí.“ To je třikrát více než kolik podle dnešních plánů chce vytěžit MUS, a.s., pod Horním Jiřetínem a Chemopetrolem, tedy až po čtvrtou etapu těžby.
Na základě těchto informací jsme velmi znepokojeni situací Litvínova, který by byl po prolomení limitů vystaven čistě privátním těžebním zájmům Mostecké uhelné společnosti, která nerespektuje vládní, krajská ani obecní rozhodnutí. Okolí Litvínova tvoří směrem do Podkrušnohoří prakticky pouze dobývací prostory a chráněná ložisková území. Litvínov je obklíčen potenciálními oblastmi povrchové těžby uhlí a k té je vyhrazena i část původní zástavby Janova.
Kontakty:
Ing. Miroslav Otcovský, člen výboru o.s. Kořeny, e-mail: otco@seznam.cz, tel: 777 205 704
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR, jan.rovensky@cz.greenpeace.cz, tel: 723 623 238
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
