Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Muzeum Krkonoš láme rekordy
Začátkem listopadu jsme ve Vrchlabí otevřeli nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku – Muzeum Krkonoš. Za první tři měsíce provozu je navštívilo 11 tisíc lidí. Rekordní denní návštěvnost přesahovala 800 osob a v nejsilnějším týdnu k nám přišly 3 000 návštěvníků. Potvrzuje se tak, že #MuzeumKrkonos stává bezmála povinnou zastávkou návštěvníků Krkonoš.
„První týdny po otevření lákalo muzeum hodně místní nebo lidi z blízkého okolí. Pochopitelně byli zvědaví, jak se změnila expozice, kterou mnozí velmi dobře znali a pravidelně navštěvovali,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Známá věc je, že návštěvnost muzeí přirozeně stoupá v závislosti na počasí. Vývoj letošní zimy nám tedy přirozeně nahrává. Svahy bez sněhu a deštivé počasí nám přivádí do Muzea Krkonoš opravdu velké množství návštěvníků, kteří hledají alternativní program k zimním sportům, kterým se nemohou plně věnovat. Muzeum tak prochází vekou zatěžkávací zkouškou, ale zdá se, že až na pár technických drobností vše funguje, jak má. To, co nás ale nevíce těší, jsou nadšené reakce lidí, kteří z muzea odcházejí,“ dodal Böhnisch.
„Reakce návštěvníků jsou vesměs pozitivní, až nadšené. To je veliká radost. Ukazuje se, že ty roky práce celého týmu stály za to a my se můžeme těšit i praktickými náměty některých návštěvníků, co zlepšit. Vnímáme je vážně a denně na různých vylepšeních pracujeme,“ říká ředitel Muzea Krkonoš Jakub Šimurda. „Pobavil nás upřímný vzkaz od jednoho návštěvníka, který napsal, že to u nás baví i ty, kdo nesnáší muzea,“ dodal. „Aktuálně intenzivně testujeme programy pro školy, které plánujeme v brzké době školám nabídnout,“ přiblížil další plány Šimurda.
Kromě očekávané vysoké návštěvnosti vrchlabského Muzea Krkonoš mají letos právě s ohledem na počasí napilno i všechny naše ostatní muzejní pobočky – Krkonošské muzeum v Jilemnici, Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a lesnicko-myslivecká expozice Šindelka v Harrachově. Všude se těší na své spokojené návštěvníky.
S ohledem na tuto extrémní návštěvnost a ve snaže rozptýlit ve špičkách zájem o Muzeum Krkonoš rozšiřujeme otvírací dobu nedalekého Krtka. Nově bude pro veřejnost otevřen od úterý do pátku od 13 do 17 hodin. Návštěvníkům nabídneme různé hry (krkonošská čamburína, jenga, výlet nanečisto), tvořivé dílničky, projekci filmů s krkonošskou tematikou nebo nyní instalovanou fotografickou výstavu Czech Nature Photo.
Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku – Muzeum Krkonoš představuje návštěvníkům příběh Krkonoš, a to s ohledem na jedinečnou přírodu i ve vztahu k soužití přírody a člověka. Sídlí ve Vrchlabí (Husova 213) v budově bývalého augustiniánského kláštera. Otevřené je denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.
HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, který byl následně též pověřen vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu. Zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého založení Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum svěřeno do správy Klubu českých turistů. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než milion návštěvníků.
Jak šel čas, expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již dožívajících expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 318 mil. Kč a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
„První týdny po otevření lákalo muzeum hodně místní nebo lidi z blízkého okolí. Pochopitelně byli zvědaví, jak se změnila expozice, kterou mnozí velmi dobře znali a pravidelně navštěvovali,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Známá věc je, že návštěvnost muzeí přirozeně stoupá v závislosti na počasí. Vývoj letošní zimy nám tedy přirozeně nahrává. Svahy bez sněhu a deštivé počasí nám přivádí do Muzea Krkonoš opravdu velké množství návštěvníků, kteří hledají alternativní program k zimním sportům, kterým se nemohou plně věnovat. Muzeum tak prochází vekou zatěžkávací zkouškou, ale zdá se, že až na pár technických drobností vše funguje, jak má. To, co nás ale nevíce těší, jsou nadšené reakce lidí, kteří z muzea odcházejí,“ dodal Böhnisch.
„Reakce návštěvníků jsou vesměs pozitivní, až nadšené. To je veliká radost. Ukazuje se, že ty roky práce celého týmu stály za to a my se můžeme těšit i praktickými náměty některých návštěvníků, co zlepšit. Vnímáme je vážně a denně na různých vylepšeních pracujeme,“ říká ředitel Muzea Krkonoš Jakub Šimurda. „Pobavil nás upřímný vzkaz od jednoho návštěvníka, který napsal, že to u nás baví i ty, kdo nesnáší muzea,“ dodal. „Aktuálně intenzivně testujeme programy pro školy, které plánujeme v brzké době školám nabídnout,“ přiblížil další plány Šimurda.
Kromě očekávané vysoké návštěvnosti vrchlabského Muzea Krkonoš mají letos právě s ohledem na počasí napilno i všechny naše ostatní muzejní pobočky – Krkonošské muzeum v Jilemnici, Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a lesnicko-myslivecká expozice Šindelka v Harrachově. Všude se těší na své spokojené návštěvníky.
S ohledem na tuto extrémní návštěvnost a ve snaže rozptýlit ve špičkách zájem o Muzeum Krkonoš rozšiřujeme otvírací dobu nedalekého Krtka. Nově bude pro veřejnost otevřen od úterý do pátku od 13 do 17 hodin. Návštěvníkům nabídneme různé hry (krkonošská čamburína, jenga, výlet nanečisto), tvořivé dílničky, projekci filmů s krkonošskou tematikou nebo nyní instalovanou fotografickou výstavu Czech Nature Photo.
Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku – Muzeum Krkonoš představuje návštěvníkům příběh Krkonoš, a to s ohledem na jedinečnou přírodu i ve vztahu k soužití přírody a člověka. Sídlí ve Vrchlabí (Husova 213) v budově bývalého augustiniánského kláštera. Otevřené je denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.
HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, který byl následně též pověřen vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu. Zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.
Od samého založení Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty našeho regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum svěřeno do správy Klubu českých turistů. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než milion návštěvníků.
Jak šel čas, expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již dožívajících expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.
Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 318 mil. Kč a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
