Tiskové zprávy
Správa NP Podyjí: Na Kraví hoře pomáhá zmlazení vřesu i frézování
Vůbec poprvé vyjela letos v únoru na Kraví horu fréza. Jejím cílem bylo připravit prostor pro zmlazení vřesu i upravit část lokality pro pastvu. Jako každý rok zbavila Správa parku i část území náletových stromů a keřů. Chce tak pomoci světlomilným rostlinám a živočichům, kteří zde žijí.
Experimentální odstranění porostů vřesu pomocí frézy je pro Kraví horu letošní novinka. „Na vybraných ploškách byly odstraněny přestárlé keře vřesu a narušen půdní povrch. Cílem je porosty zmladit, k čemuž vřes potřebuje holou půdu,“ říká Robert Stejskal, který má na Správě Národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní plochy. Až dosud ochranáři s úspěchem praktikovali metodu odstraňování vřesu včetně svrchní vrstvy půdy pomocí bagru. „Na ošetřených plochách se zhruba po dvou letech začínají objevovat nové rostlinky vřesu a celý porost se postupně obnoví,“ vysvětluje Stejskal. Frézování by mohlo celou metodu obnovy vřesu výrazně zlevnit. Odpadá při něm totiž nutnost odvozu materiálu jako v případě práce s bagrem.
Prokoukla i jižní polovina vřesoviště na Kraví hoře, kde ochranáři odstranili náletové stromy a keře. „Vyřezávali jsme zejména růže, hlohy, porosty ostružiníků, osiky a borovice, ale také některé duby nebo břízy. Většinu odstraněné hmoty bylo nutné odvézt, ale část dřevin zůstane na vhodných místech k zetlení a jako úkryt živočichů,“ popisuje Stejskal.
Kraví hora byla po staletí udržována téměř bez dřevin. Nejdříve pastvou dobytka a poté, od počátku 20. století, činností vojáků. Při údržbě Kraví hory není podle Stejskala snahou odstranit veškeré stromy a keře. Spíše je udržovat v rozumné míře tak, aby nehrozily zastíněním citlivá společenstva rostlin a živočichů. „Bez tohoto opatření by se vřesoviště brzy změnilo v les a mnohé druhy náročné na dostatek světla, ke kterým patří vřes, křivatce nebo třeba vstavače kukačky, by vymizely,“ říká Stejskal.
Na vybraných místech Správci parku také rozšířili okraje podél okružní cesty na Kraví hoře. Důvodem je vytvoření stanoviště pro některé druhy, ale také umožnění lepšího vysychání cesty, která je po velkou část roku bahnitá. Věří, že tak zpříjemní návštěvu tohoto turisty oblíbeného místa.
Kromě omlazování vřesu je fréza podle Stejskala vhodná i například k odstranění pařízků na místech, která se mají následně udržovat sečením nebo k úpravě ploch zarostlých neprostupným ostružiníkem či trnkou. „Jejich vyčištění usnadní pastvu ovcí a koz, kterou se téměř celá Kraví hora udržuje,“ uzavírá Stejskal.
Experimentální odstranění porostů vřesu pomocí frézy je pro Kraví horu letošní novinka. „Na vybraných ploškách byly odstraněny přestárlé keře vřesu a narušen půdní povrch. Cílem je porosty zmladit, k čemuž vřes potřebuje holou půdu,“ říká Robert Stejskal, který má na Správě Národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní plochy. Až dosud ochranáři s úspěchem praktikovali metodu odstraňování vřesu včetně svrchní vrstvy půdy pomocí bagru. „Na ošetřených plochách se zhruba po dvou letech začínají objevovat nové rostlinky vřesu a celý porost se postupně obnoví,“ vysvětluje Stejskal. Frézování by mohlo celou metodu obnovy vřesu výrazně zlevnit. Odpadá při něm totiž nutnost odvozu materiálu jako v případě práce s bagrem.
Prokoukla i jižní polovina vřesoviště na Kraví hoře, kde ochranáři odstranili náletové stromy a keře. „Vyřezávali jsme zejména růže, hlohy, porosty ostružiníků, osiky a borovice, ale také některé duby nebo břízy. Většinu odstraněné hmoty bylo nutné odvézt, ale část dřevin zůstane na vhodných místech k zetlení a jako úkryt živočichů,“ popisuje Stejskal.
Kraví hora byla po staletí udržována téměř bez dřevin. Nejdříve pastvou dobytka a poté, od počátku 20. století, činností vojáků. Při údržbě Kraví hory není podle Stejskala snahou odstranit veškeré stromy a keře. Spíše je udržovat v rozumné míře tak, aby nehrozily zastíněním citlivá společenstva rostlin a živočichů. „Bez tohoto opatření by se vřesoviště brzy změnilo v les a mnohé druhy náročné na dostatek světla, ke kterým patří vřes, křivatce nebo třeba vstavače kukačky, by vymizely,“ říká Stejskal.
Na vybraných místech Správci parku také rozšířili okraje podél okružní cesty na Kraví hoře. Důvodem je vytvoření stanoviště pro některé druhy, ale také umožnění lepšího vysychání cesty, která je po velkou část roku bahnitá. Věří, že tak zpříjemní návštěvu tohoto turisty oblíbeného místa.
Kromě omlazování vřesu je fréza podle Stejskala vhodná i například k odstranění pařízků na místech, která se mají následně udržovat sečením nebo k úpravě ploch zarostlých neprostupným ostružiníkem či trnkou. „Jejich vyčištění usnadní pastvu ovcí a koz, kterou se téměř celá Kraví hora udržuje,“ uzavírá Stejskal.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk