Tiskové zprávy
Na poli se dají vypěstovat i gigajouly
31. března 2014 |
Přístup k obnovitelným zdrojům energie (OZE) se může velmi lišit podle vnímání těch, kteří s nimi pracují. Od čistě finančního – tedy jak získat co nejvíce peněz na podpoře od státu, přes technický – jak využívat dané přírodní zdroje co nejefektivněji, až po environmentální, který zkoumá, co všechno příroda nabízí v daném místě a jaký typ obnovitelného zdroje je nejlepší využívat. Zejména ten poslední přístup zajímá tým odborníků, kteří sestavují interaktivní mapu zdrojů RESTEP *).
Na základě řady datových vrstev lze posoudit potenciál pro výrobu energií za pomoci slunce, větru, vody, geotermálních zdrojů či biomasy. A tady mohou nastávat zajímavé situace. Jednotícím prvkem celé mapy jsou totiž údaje v GJ. To platí i pro biomasu pěstovanou na polích – umíme vyjádřit příjmovou potřebu člověka právě v energetických jednotkách (cca 3 – 3,1 GJ/rok). Stejné údaje jsou k dispozici také pro dobytek a další hospodářská zvířata prostřednictvím krmné dávky.
Proto se řešitelský tým RESTEP rozhodl k revolučnímu přístupu a začal počítat zemědělskou¨produkci rovněž v GJ, ač asi nikdo není schopen říci, kolik gigajoulů na poli vypěstoval, neboť si není vědom, že by tam nějaké zasel. Podkladem pro výpočet jsou průměrné výnosy plodin na jednotlivých BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) a jejich energetický výnos, ať už se jedná o plodinu potravinářskou nebo energetickou. Tím se kromě zahrnutí celého souvisejícího řetězce zjednodušují také úvahy o potravinové soběstačnosti. Nezávisle na struktuře plodin je pak možné až 35 % energie produkce z orné půdy a trvalých travních porostů nasměrovat bez další újmy do sektoru OZE.
Díky jednotícímu prvku v podobě gigajoulu snadno od potenciálu biomasy odečteme také například energetickou potřebu bioplynových stanic nebo biotepláren, která je potřeba pro výrobu energií v kogeneračních jednotkách či kotlech. Pro 1 instalovaný MW elektrického výkonu potřebuje bioplynová stanice přibližně 90 000 GJ energie ve vstupní biomase na rok
provozu. Do tohoto toku lze na stejné bázi přidat energii biologicky rozložitelných komunálních odpadů.
Celý systém RESTEP včetně metodického přístupu RSA (Regional Sources Assessment) má sloužit pro zlepšení krajských energetických koncepcí a regionálního strategického a územního plánování. Významný je v tom, že kromě velkého množství dat, s nimiž lze interaktivně pracovat, zahrnuje také řadu omezení minimalizujících negativní vliv využívání OZE na krajinu a přírodní zdroje (ochrana biodiverzity, snižování eroze a degradace půd apod.). Interaktivní mapa bude dokončena a zpřístupněna veřejnosti v průběhu dubna 2014 (www.restep.cz). V současnosti se však již plánují pro všechny kraje zvláštní workshopy, kde bude možné vše do detailu vyzkoušet a prodiskutovat.
*) RESTEP = Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources
(projekt podpořený komunitárním programem LIFE+, vedoucím partnerem je Česká zemědělská univerzita v Praze)
Na základě řady datových vrstev lze posoudit potenciál pro výrobu energií za pomoci slunce, větru, vody, geotermálních zdrojů či biomasy. A tady mohou nastávat zajímavé situace. Jednotícím prvkem celé mapy jsou totiž údaje v GJ. To platí i pro biomasu pěstovanou na polích – umíme vyjádřit příjmovou potřebu člověka právě v energetických jednotkách (cca 3 – 3,1 GJ/rok). Stejné údaje jsou k dispozici také pro dobytek a další hospodářská zvířata prostřednictvím krmné dávky.
Proto se řešitelský tým RESTEP rozhodl k revolučnímu přístupu a začal počítat zemědělskou¨produkci rovněž v GJ, ač asi nikdo není schopen říci, kolik gigajoulů na poli vypěstoval, neboť si není vědom, že by tam nějaké zasel. Podkladem pro výpočet jsou průměrné výnosy plodin na jednotlivých BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) a jejich energetický výnos, ať už se jedná o plodinu potravinářskou nebo energetickou. Tím se kromě zahrnutí celého souvisejícího řetězce zjednodušují také úvahy o potravinové soběstačnosti. Nezávisle na struktuře plodin je pak možné až 35 % energie produkce z orné půdy a trvalých travních porostů nasměrovat bez další újmy do sektoru OZE.
Díky jednotícímu prvku v podobě gigajoulu snadno od potenciálu biomasy odečteme také například energetickou potřebu bioplynových stanic nebo biotepláren, která je potřeba pro výrobu energií v kogeneračních jednotkách či kotlech. Pro 1 instalovaný MW elektrického výkonu potřebuje bioplynová stanice přibližně 90 000 GJ energie ve vstupní biomase na rok
provozu. Do tohoto toku lze na stejné bázi přidat energii biologicky rozložitelných komunálních odpadů.
Celý systém RESTEP včetně metodického přístupu RSA (Regional Sources Assessment) má sloužit pro zlepšení krajských energetických koncepcí a regionálního strategického a územního plánování. Významný je v tom, že kromě velkého množství dat, s nimiž lze interaktivně pracovat, zahrnuje také řadu omezení minimalizujících negativní vliv využívání OZE na krajinu a přírodní zdroje (ochrana biodiverzity, snižování eroze a degradace půd apod.). Interaktivní mapa bude dokončena a zpřístupněna veřejnosti v průběhu dubna 2014 (www.restep.cz). V současnosti se však již plánují pro všechny kraje zvláštní workshopy, kde bude možné vše do detailu vyzkoušet a prodiskutovat.
*) RESTEP = Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources
(projekt podpořený komunitárním programem LIFE+, vedoucím partnerem je Česká zemědělská univerzita v Praze)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
