MŽP ČR: Na Šumavě nesmíme opakovat minulé chyby

„Debata o podobě šumavského národního parku se vede už dlouho a to, co vidíme po vichřici, potvrzuje, že je potřeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému vývoji. Naopak je třeba přednostně důsledně asanovat polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Jedině tak zajistíme, aby Šumava byla i v budoucnu zelená,“ shrnuje společný přístup ministerstva životního prostředí a správy národního parku ministr životního prostředí Martin Bursík. „Na rovinu: nebýt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromů, v lednu by na Šumavě padlo daleko méně stromů. Tahle chyba se už nesmí opakovat.“

Ministerstvo životního prostředí společně se správou šumavského národního parku rozhodlo o dalším postupu při likvidaci následků orkánu Kyrill. Ten je v souladu s principy diferencovaného přístupu k lesům v národním parku podle toho, o jak cenné území se jedná [1]. Vláda na návrh MŽP uvolnila na šetrnou likvidaci následků orkánu 95,5 milionu korun s tím, že padlé stromy v těch nejcennějších oblastech zůstanou na místě.

Na 80 % plochy parku se budou důsledně asanovat polomy a vývraty po orkánu Kyrill. Zbylých 20 % se ponechá přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisíciletí. Tento postup odpovídá mezinárodním pravidlům pro management národních parků, je v souladu s doporučením odborníků a postupem uplatňovaným v Národním parku Bavorský les. Speciální management bude uplatňován v horských smrčinách, které byly postiženy rozsáhlými plošnými polomy. Cílem je vyvarovat se chyb z minulosti - zabránit vzniku holin a postupovat tak, aby nedocházelo k erozi půdy.

Jednoznačně se ukazuje, že tam, kde se v horských oblastech v minulosti kácely stromy napadené kůrovcem a les se otevřel [2], popadalo výrazně víc stromů než tam, kde se napadené stromy nechaly stát [3]. Kdyby zde v minulosti nebyly kácením kůrovcem napadených stromů vytvořeny holiny, které vpustily do porostů vítr [4], dnešní polomy by byly mnohem menší. Jedinou možností, jak tento nastartovaný koloběh otevřená porostní stěna –> polom –> asanace –> nová porostní stěna –> nový polom zastavit, je přestat s asanací. Smrky sice napadne kůrovec, ale suché stromy a pahýly budou fungovat jako větrolam. Pod jejich ochranou může růst nový, přirozený les.

„Jsem připraven diskutovat o možnostech, kterými by se mohly rozvíjet šumavské obce, protože ochranu zdejší unikátní přírody nelze zajistit bez spolupráce s lidmi, kteří zde žijí. Má návštěva je první krok, který by měl nastolit vzájemnou důvěru a otevřenost. Náš zájem je společný – Šumava má jednoznačně zůstat mezinárodně uznávaným národním parkem. Pouze tak zajistíme ochranu unikátní šumavské přírody i zájem turistů. Má představa je, že park bude obcím mnohem aktivnějším partnerem při rozvoji šetrné turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku,“ zdůrazňuje ministr Bursík.

Správa národního parku je připravena diskutovat nejen nad předloženým konceptem návštěvnosti parku, ale i nad možnostmi rozvoje podpory malého a středního podnikání, citlivého využívání přírodních zdrojů v biosferické rezervaci nebo využití vimperského zámku v rámci institucionální podpory trvale udržitelného rozvoje regionu. Významným zdrojem financí pro kvalitní a šetrné projekty se mohou stát evropské fondy.

Poznámky:
[1] Podkladové dokumenty: Příkaz ministra životního prostředí k postupu zpracování následku orkánu z 18. a 19. ledna, Rozhodnutí o udělení souhlasu a stanovení rozsahu použití § 32 a § 33, odst 1 zákona o lesích na území 2. zóny NP Šumava.
Území parku je rozděleno podle toho, jakým způsobem se bude uplatňovat § 32 zákona o lesích (řešení kalamity a škůdců).

[2] K rozsáhlým velkoplošným vývratům a polomům došlo v následujících lokalitách: Polom – Plesná – Ždánidla, Černá hora, okolí Kalamitní svážnice pod Třístoličníkem. Ve všech těchto případech se jednalo o lokality v minulosti významně ovlivněné nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvislé porostní okraje starý holin a na holinách izolované ostrůvky geneticky cenných více jak 140 let starých smrků větru neodolaly.
Rozptýlenými polomy jsou postiženy především nižší polohy NP, významně také porosty obhospodařované obcemi, např. městem Kašperské Hory. Větrem byly nejvíce postiženy porostní stěny na okrajích starších holin vzniklých v minulých desetiletích působením větru a asanacemi kůrovce, poškozené byly také porosty v nedávné minulosti proředěné nahodilou těžbou.

[3] Velmi slabý vliv vichřice byl zaznamenán v bezzásahovém území Mokrůvky – Březník – Roklan, prales Trojmezná a na rašelinných smrčinách v okolí vrchovišť včetně rozsáhlého komplexu v okolí Weirfellerských slatí. V těchto lokalitách byl potvrzen významný pozitivní efekt stojích suchých stromů, které ztlumily rychlost větru a ochránily živé stromy.

[4] Graf vývoje úmyslných těžeb (polomy a kůrovec) v NP Šumava najdete u této zprávy na www stránkách MŽP.