Tiskové zprávy
MŽP ČR: Nairobi: Změna klimatu je realitou
Nastartování revize Kjótského protokolu a ustanovení podpůrného adaptačního fondu, který pomůže rozvojovým zemím zmírnit dopady změny klimatu – to jsou hlavní výstupy [1] dvanácté konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP-12) a 2. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (MOP-2), která skončila v pátek v keňském Nairobi [2]. Jednoznačně zde také zaznělo, že je nutno pokračovat v celém procesu i po roce 2012, příslušná dohoda by měla být dokončena nejpozději v roce 2009.
„Zkušenosti posledních let ukazují, že pro snižování emisí skleníkových plynů je velmi důležitý dialog s průmyslem. Například podle zástupce Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj stále roste trh s ekologicky šetrnými technologiemi, který v současnosti dosahuje objemu 600 miliard dolarů. Pro ekonomiku neznamenají opatření proti změnám klimatu hrozbu, ale jednoznačnou příležitost. Například objem trhu s evropskými povolenkami na emise skleníkových plynů dosahuje v současnosti objemu 15 miliard eur. Jsem přesvědčen, že do celého procesu by se i proto měly postupně zapojit i rozvojové země jako je Čína, Indie či Brazílie. Je zřejmé, že globální změny klimatu jsou skutečností, nikoli fikcí,“ konstatuje ministr životního prostředí české republiky Petr Jan Kalaš, který vedl na konferenci českou delegaci [3].
Ministr Kalaš poukázal na to, že Česká republika Kjótský protokol plní. Důležité je, že se začíná oddělovat křivka růstu hospodářství a produkce emisí. Průmyslová výroba se stává efektivnější a méně emisně náročnou. V letech 2000 – 2004 klesly emise skleníkových plynů o 1,4 % [4].
Kromě samotných jednání proběhla během zasedání řada doprovodných akcí a seminářů, které byly zaměřeny zejména na budoucí směřování světového boje proti změně klimatu. Často byla zmiňována zpráva, kterou pro britskou vládu zpracoval Nicholas Stern, bývalý hlavní ekonom Světové banky. Zabývá se především ekonomickými dopady změny klimatu [5].
Zvláštní pozornost byla na letošním jednání věnována adaptačním opatřením, která mají za úkol zmírnit negativní dopady způsobené změnou klimatu v jednotlivých zemích. Byl schválen pětiletý program se zaměřením na dopady a adaptace na změny klimatu, který zároveň stanovuje cíle, jichž má být v rámci adaptací dosaženo. Jako zdroj financování byl ustanoven adaptační fond pod správou Globálního fondu pro životní prostředí (GEF).
Zástupce Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj vyzval ministry životního prostředí z desítek zemí, aby vytvořili dlouhodobé rámcové politiky, které by umožnily aktivní účast průmyslu na snižování emisí skleníkových plynů.
Poznámky:
[1] Mezi hlavní výsledky konference patří: nastartování revize Kjótského protokolu, dialog o dlouhodobých závazcích po roce 2012, rovná role mitigačních a adaptačních opatření v rámci boje proti změně klimatu, schválení pětiletého pracovního programu zaměřeného na adaptace,
[2] Jednání COP/MOP se zúčastnilo téměř 6000 delegátů, kteří reprezentovali jak členské státy, tak i vládní a nevládní organizace.
[3] Ministr Kalaš jednal během zasedání o spolupráci se svými protějšky z Japonska, Portugalska, Španělska, Nizozemí a Slovinska. Tyto státy mají zájem o investice v ČR v rámci flexibilních mechanismů Kjótského protokolu.
[4] Mezi nejdůležitější národní politiky patří Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu. Mezi nejvýznamnější cíle, na které se program zaměřuje, je snížení celkových agregovaných emisí CO2 do roku 2020 o 25% v porovnání s rokem 2000. Z hlediska programových opatření lze zmínit zejména Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie či zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
[5] Vychází z modelu budoucího vývoje koncentrace emisí skleníkových plynů v atmosféře při dodržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 2 - 3°C do roku 2050. Stern vyčíslil náklady na udržení této hranice a doporučuje urychlené investice do mitigačních a adaptačních opatření na úrovni 1% světového HDP. Zpoždění v implementaci účinných opatření podle Sterna způsobí mnohonásobně vyšší náklady, které bude třeba vynaložit na zmírnění dopadů změny klimatu na obyvatele planety.
Viz například www.hm-treasury.gov.uk/media/8AC/F7/Executive_Summary.pdf
„Zkušenosti posledních let ukazují, že pro snižování emisí skleníkových plynů je velmi důležitý dialog s průmyslem. Například podle zástupce Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj stále roste trh s ekologicky šetrnými technologiemi, který v současnosti dosahuje objemu 600 miliard dolarů. Pro ekonomiku neznamenají opatření proti změnám klimatu hrozbu, ale jednoznačnou příležitost. Například objem trhu s evropskými povolenkami na emise skleníkových plynů dosahuje v současnosti objemu 15 miliard eur. Jsem přesvědčen, že do celého procesu by se i proto měly postupně zapojit i rozvojové země jako je Čína, Indie či Brazílie. Je zřejmé, že globální změny klimatu jsou skutečností, nikoli fikcí,“ konstatuje ministr životního prostředí české republiky Petr Jan Kalaš, který vedl na konferenci českou delegaci [3].
Ministr Kalaš poukázal na to, že Česká republika Kjótský protokol plní. Důležité je, že se začíná oddělovat křivka růstu hospodářství a produkce emisí. Průmyslová výroba se stává efektivnější a méně emisně náročnou. V letech 2000 – 2004 klesly emise skleníkových plynů o 1,4 % [4].
Kromě samotných jednání proběhla během zasedání řada doprovodných akcí a seminářů, které byly zaměřeny zejména na budoucí směřování světového boje proti změně klimatu. Často byla zmiňována zpráva, kterou pro britskou vládu zpracoval Nicholas Stern, bývalý hlavní ekonom Světové banky. Zabývá se především ekonomickými dopady změny klimatu [5].
Zvláštní pozornost byla na letošním jednání věnována adaptačním opatřením, která mají za úkol zmírnit negativní dopady způsobené změnou klimatu v jednotlivých zemích. Byl schválen pětiletý program se zaměřením na dopady a adaptace na změny klimatu, který zároveň stanovuje cíle, jichž má být v rámci adaptací dosaženo. Jako zdroj financování byl ustanoven adaptační fond pod správou Globálního fondu pro životní prostředí (GEF).
Zástupce Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj vyzval ministry životního prostředí z desítek zemí, aby vytvořili dlouhodobé rámcové politiky, které by umožnily aktivní účast průmyslu na snižování emisí skleníkových plynů.
Poznámky:
[1] Mezi hlavní výsledky konference patří: nastartování revize Kjótského protokolu, dialog o dlouhodobých závazcích po roce 2012, rovná role mitigačních a adaptačních opatření v rámci boje proti změně klimatu, schválení pětiletého pracovního programu zaměřeného na adaptace,
[2] Jednání COP/MOP se zúčastnilo téměř 6000 delegátů, kteří reprezentovali jak členské státy, tak i vládní a nevládní organizace.
[3] Ministr Kalaš jednal během zasedání o spolupráci se svými protějšky z Japonska, Portugalska, Španělska, Nizozemí a Slovinska. Tyto státy mají zájem o investice v ČR v rámci flexibilních mechanismů Kjótského protokolu.
[4] Mezi nejdůležitější národní politiky patří Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu. Mezi nejvýznamnější cíle, na které se program zaměřuje, je snížení celkových agregovaných emisí CO2 do roku 2020 o 25% v porovnání s rokem 2000. Z hlediska programových opatření lze zmínit zejména Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie či zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
[5] Vychází z modelu budoucího vývoje koncentrace emisí skleníkových plynů v atmosféře při dodržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 2 - 3°C do roku 2050. Stern vyčíslil náklady na udržení této hranice a doporučuje urychlené investice do mitigačních a adaptačních opatření na úrovni 1% světového HDP. Zpoždění v implementaci účinných opatření podle Sterna způsobí mnohonásobně vyšší náklady, které bude třeba vynaložit na zmírnění dopadů změny klimatu na obyvatele planety.
Viz například www.hm-treasury.gov.uk/media/8AC/F7/Executive_Summary.pdf
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
